Tokyo 16-12-2010
Uvodem: Protoze pisi tyto casti blogu primo v Japonsku, presneji receno v Tokyu na hotelovem notebooku, musite ozelet hacky a carky. A za druhe, dusledne pouzivam anglickou pravopisnou verzi slova Tokyo, nikoli ceske Tokio - chcete-li znat duvod: jsem ted v Tokyu a psano blogu by se mi do toho ceskym prepisem jen pletlo.
Prvni cast vznikala jeste doma, nasledujici pred dvema dny primo v letadle, od casti treti uz datluji v hotelove lobby. Pise se mi hrozne. Jednak nejsem zvykly na titerne psani na notbooku a prsty mi neustale skakaji na jina pismenka a preklepy delam neustale, coz zdrzuje, jednak - reknu vam, jeste ze ovladam klavesove zkratky a jine triky. Jinak bych asi nenapsal ani radku. Anglickou klavesnici mi sice zapnuli, ale jinak veskera menu jsou v japonskem pismu (a je jedno jestli je to hiragana nebo katakana). Zurocuji tady bohate sve veskere PC zkusenosti, vcetne hledani souboru na disku, jen upravy obrazku on-line web editorem nic moc - je velmi jedoduchy, tak budte shovivavi.
Pisi tedy dal sve prave a nefalsovane zazitky z cestovani. Cili nejde o zadne nagejsleniny z dlouhodobych pobytu v cizine, ale o bezprostredni turisticke dojmy. Pochopitelne ryze subjektivni. Tak to take tak berte, vcetne nadmerne ukecanosti. Kdyby se vam to zdalo prilis dlouhe, dejte si pauzu a pak pokracujte. Pokud to nepomuze, omlouvam se. Krom toho, cloveka vzdy potesi, kdyz slysi o cizim nestesti...
Dnesni cast ma nazev...
Navraty do detstvi..?
Ctvrtek 16. prosince 2010
Dnes je muj posledni den v Tokyu! Bohuzel je zatazeno. Vidim to i na to, ze se budu vlacet s destnikem. Kdyby zacalo prset a ja musel kupovat destnik, nedoplatil bych se: mam totiz v planu Disneyland a predpokladam, ze tam bude vsechno radne drahe.
...a jsem zpatky, je pul osme vecer! Odkud zacit? Kdyby vam dali moznost vypravet jen jednu jedinou pohadku z Pribehu tisice a jedne noci, kterou byte si vybrali? Tu o Sehrezade?
Asi tak nejak vypada Disneyland v Tokyu.
Uz z Prahy jsem si pres internet rezervoval vstupenku. Pro jistotu. A vse bylo v poradku, dokonce mi prijali platebni kartu naprosto bez problemu.
Prichod od vlaku k parku je olemovan obchudky s jidlem i suvenyry, ale hlavne vas stahne mamuti suvenyrove centurm. Jak se ukazalo, zdaleka ne prvni a uz vubec ne posledni. Velka cast prostor je vyhrazena obchodum v ruznem baleni - jakkoli zbozi je relativne stejne. Ale kdo chce delat nejaky merchandising, mel by se jet podivat sem! Dokonaly system na vytazeni penez z kapsy! Proste mu neuniknete. I ja jsem koupil aspon tri drobnosti, bratru za tisic korun.
Disneyland je obchodne zalozen na trech vecech:
1. Show, jen velmi obcasna podivana zdarma
2. Show a atrakce za penize - nepretrzite, stejne jako
3. Prodej spotrebniho zbozi vlastni znacky: suvenyru, obleceni, cukrovinek a jidla
Pak uz se to jen vhodne zabali. Do centralniho vstupniho obchodniho domu, do tematickych motivu - je jedno jestli je to kosmos, Snehurka, dzungle, divoky zapad nebo Karibik... Ale jinak je ta nabidka skoro stejna. Ovsem dnes uz to zdaleka neni jen Misak Mickey a spol. Ten je jakymsi trpenym patronem, ktereho se neslusi opominout... ovsem dnesni deti spise pritahuji Pribeh Hracek, Priserky a Planeta 51, atd atd. Budto je koupite vsechny najednou v jednom obchode, nebo s mirnym rozsirenim sortimentu v tematicke prodejne prislusne pohadky.
Jedinou vyjimku z teto prehrsle stale stejneho zbozi ma ustredni pohadkovy zamek, kde se prodava exkluzivni bizuterie za exkluzivni ceny, zacinajici od dvou tisic vyse; pokud to zrovna neni Swarovski privesek k mobilu (tri kaminky a la silueta Mickeyho) za dve stovky.
K tomu nepreberne mnozstvi popcornu, burgeru, vafli, cukrovinek a susenek... racte si ztlaskat zaludek podle libosti. Diky povolenemu jidlu tu ale take funguje uklidova sluzba, clovek nestaci zirat. Nekdo rozsype popcorn a do deseti vterin uz je tu uklizec s lopatkou na tyci a smetackem; nemluve o armade uklizecu s pojizdnymi plastovymi popelnicemi. Vse ale vypada ciste a hygienicky, radost pohledet.
Pochopitelne nejsledovanejsi je program zdarma. Obcas tady projde "pravy" americky jazz - teda jsou to Japonci, ale valeji, jako by se narodili v New Orleans. A pak uz dobrou hodinu pred zacatkem lidi posedavaji na zemi na dekach apod. - stat se nesmi, to aby videli vsichni.
Mne dokonce prisel organizator upozornit, ze mam dat dolu ruku s kamerou a drzet ji pouze ve vysi oka... Moc jsem ho neposlech, ale daval si na nej pozor. Diky tomu ale mam z prehlidky jen malo fotek...
I tak to byla podivana, ktera stala za to. Vsak se opakuje tusim jen trikrat za den. Nesmi se okoukat a hlavne: je potreba aby lidi sli na atrakce za penize. Priznam se vam, ze tomu jsem s klidem odolal. Na dalku jsem nakouknul do dvou-tri, ktere bych dohlednutelne - opravdu spis podivana pro male deti, v kombinaci s libivym kycem pro dospele. To vlastne zacina uz pred hlavnim vchodem, kde mate moznost se vyfotit s Mickey Mousem a jinymi figurami. Malem jsem neodolal. Ale odolal. Takze vam musi stacit moje foto s kyblikem popcornu Priserek s.r.o. (podotykam, ze nenarazim na nasi vladu, ani minulou, ani soucasnou, ani budouci ). I ty kybliky tu jsou ruzne, aby se daly sbirat. Pochopitelne Mickey a Minnie - ty jsou dokonce s hejbacim obrazkem, pak je tu Medvidek Pu, Priserky, Snehurka... uz si ani nevybavuji, co vse jsem videl. Muj obrazek jsem nazval "Dve priserky" - to abych vam udelal radost.
Pochopitelne nechybi placene atrakce, z nichz pro nas nejzajimavejsi je americky kolotoc s konmi - ono to ma svuj nazev, ale nevzpomenu si a takhle popsane se to vygooglovat neda. Kolotoc mam ale jen na videu. Pak jsou tu zavodni auticka, male rakety... urcite i nejake vodni atrakce, pochopitelne vlacek z Divokeho zapadu...
Prim hraji ruzna divadelni a scenicka show, vcetne hlavni Cirkusove podivane, ale tam jsem se ani nepokousel dostat. Fronty u pokladen hodinove. I tak je clovek za chvili presycen.
Po peti hodinach stravenych v Disneylandu jsem zacinal citit, ze cokoli navic uz je spise ke skode. I kdyz se mi tam libilo a byl to prijemny navrat do destvi, v nejlepsim se ma prestat. Rozhodl jsem se zavcas odejit nez mi ten cely shon i sam Mickey zacnou brnkat na nervy.
Proto jsem si je sel spravit na Ginzu do mega obchodu s CD a DVD. Ale stejne jsem nic nekoupil. Mozna zitra na letisti mi jeste neco padne do oka. Za posledni jeny.
Protoze zitra v poledne letim domu. Tim padem sve japonsko-tokijske postrehy zavrsim az v sobotu.
Pro tuto chvili jeste obrazek vecerni Ginzy.
P.S.: Skarohlidi a svetaci mi mohou namitnout: "No, no, aby ses z toho nepo..." Mate na jednu stranu nepokryte pravdu. Ale ja jsem o tomhle okamziku snil vic jak 35 let. A napred jsem si musel na nej poctive vydelat. Dokonce vlastnim telem - hranim v reklamach. Ze zamestnaneckych platu na takovehle radosti zivota clovek nedosahne a ne kazdy ma talent ci zaludek na podnikani. Ja nemam ani jedno. Overeno, provereno. Myslete si o tom, co chcete, ale ja to beru takto.
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Martin Faltýn
Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho
Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.
Martin Faltýn
Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?
Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.
Martin Faltýn
Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko
Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.
Martin Faltýn
Taky jde na vás jaro?
Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.
Martin Faltýn
Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly
Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!
Martin Faltýn
"Chci" nerovná se "Mám právo"
Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 13
Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 12
Na konci měsíčního pobytu v USA na přelomu 1991/92 jsem se konečně dostal do New Yorku. Musel jsem si to tak trochu prosadit. A udělal jsem dobře. Za pár dní jsem toho zažil tolik, co před tím za měsíc. Včetně největšího trapasu.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 11
Blížil se závěr mého měsíčního pobytu v USA, psal se leden 1992. Těsně po Novém roce. Konečně došlo i na moji cestu do New Yorku. Za čtyři dny jsem tu ovšem zažil tolik, jako před tím za měsíc.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 10
"Není podstatné kdy, ale kam." To jsem si říkal během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92. A tak jsem mimo jiné zažil prodloužený víkend na Floridě. A kde že to přesně bylo?
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 9
Za měsíc pobytu v USA už člověk nasbírá dojmy. Tím spíš, že jsem tam byl na pozvání na přelomu roku 1992/92. To už člověk krátce po sametové revoluci nasbíral dojmy! Třeba jen mé objevy při procházkách Washingtonem DC.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 8
Během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92 mne čekalo nejedno překvapení. Tentokrát to byla mimo jiné přímo exkurze do Pentagonu!
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 7
Vánoční svátky v USA? - Návštěva pár vánočně vyzdobených míst, ale i jedna společenská událost - to jsou nezapomenutelné věci z mé cesty v prosinci 1991.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 6
Byl první týden v prosinci 1991 a byl předvánoční čas. Můj měsíční pobyt v USA na pozvání známé úspěšně pokračoval. Na nás tehdy nezvykle brzy, ve washingtonských obchodech už naplno zářily vánoce. A nejen tam.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 5
Prosince 1991 a moje měsíční cesta do USA. Pochopitelně: od prvního okamžiku plná zážitků, drobných i větších problémů, jako by mi chtěl Osud říct, že jiné už to nebude. I v případě rozhovoru s naší velvyslankyní v USA.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 4
Tak jsem konečně přistál v USA! Bylo 7. prosince 1991. Imigrační kontrolou jsem prošel, známá si mne převzala na letišti a můj exkluzivní měsíční pobyt mohl začít.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 3
Na přelomu roku 1991/92 jsem byl pozván na měsíc do USA. Moje první cesta na Západ! Že to nebyla maličkost, je nasnadě. Ale v prvé řadě bylo nutno doletět a překonat administrativní překážky v podobě imigračních úředníků.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 2
Psal se prosinec 1991 a já jsem se chystal na svou první cestu na Západ a rovnou do USA. A hned v úvodu nastala první krize: to když mi kamarád oznámil, že je bez auta, kterým mě chtěl odvézt do Frankfurtu n. M. na letiště.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1307
- Celková karma 15,68
- Průměrná čtenost 1152x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek