Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kde kanáři nezpívají aneb Dovolená II.

Kde? Překvapivě: na Kanárských ostrovech! Vybral jsem si je pro svoji letošní dovolenou a zde je druhý díl o mých příjemných i jiných dojmech z tohoto překrásného kousku světa i celé dovolené.

 

Že kanáři na Kanárských ostrovech nezpívají jsem si přečetl v informačním prospektu pořádající cestovní kanceláře, takto specialisty na ony ostrovy. Tudíž by o tom měli něco vědět. Prý jsou divocí. Ti kanáři. Nevím, upřímně řečeno, jak takový kanár pořádně vypadá - asi je vídám v pet centru, když jdu kupovat něco dobrého našemu kocourovi na zub - a to pochopitelně kanáři nejsou.

Faktem je, že jsem asi na poslední chvíli pár těch kanárů skutečně zahlédl poletovat; mnohem otravnější havěť byly naopak žebrající hrdličky. Naopak, zcela se klidil z cesty objektivu mého fotoaparátu papouch, který se rozhodl poletoval kolem našeho apartmánu - asi tak ve vzdálenosti 50 m. Ačkoliv měl zelené peří, dokonale mizel maskován v listech stromoví. Takže: hledejte papouška!

Ve svém vyprávění o dovolené mezi 2.-9. květnem však tak daleko ještě nejsem - zatím se teprve blížím k "poletování" letadlem směr "Kanáry".

A upřímně, málem jsme ani nevyletěli. Či spíše, vyletěli bychom hned na letišti ze seznamu cestujcích. Původně jsme měli letět jen dva, ale nakonec se k nám přidal ještě druhý malajský kamarád - národností Číňan. A tak když jsme mu přiobjednávali hotel a tím pádem i letenku, došlo k nějakému "informačnímu šumu". Ještě, že mne napadlo to zkontrolovat! (Znáte se, dostanete papír, strčíte jej do kapsy a hotovo!) Takže jsem si k mému údivu u obou malajských kamarádů přečetl, že jsou oba Mrs. - tedy "paní" - čínskému Malajci dále zaměnili jméno s příjmením, ačkoliv jsem před tím poslal přesně vypsáno co a jak, no a pak také trochu posunuli datum narození... Krátce, dost na to, aby nás vůbec nepustili do letadla. Naštěstí prodejce zafungoval bezvadně a po upozornění velmi brzy přišel voucher i letenky bezchybně opraveny. Inu, vždy se vyplatí si zkontrolovat údaje na důležitých dokumentech.

Čtyř až pětihodinový let není maličkost. Protože už mám zkušenosti s dálkovými lety, ani tento kratší jsem nepodceňoval. Jednou se zásad je, chodit. Nečekal jsem ale, že během toho letu málem vyskočím z kůže a nebo, že kdyby byla možnost vystoupit za letu, udělal bych to.

Po dobrém leteckém obědě, zapíjeném pivem - tedy celou 330ml plechovkou - (jeden z triků jak dostat více tekutin než obsáhne jen 150ml kelímek naplněný zpravidla do půli) - nuže, poté zafungovaly ledviny. Nejen u mne, ale i u malajského Malajce, který je částečně nevidomý. (Při provádění tzv. malajských masáží - což bez problémů vygooglujete - mu tento handicap pochopitelně nevadí.)

Nicméně např. na WC potřebuje v neznámých prostorách dovést, případně pomoci se vstupem apod. Seděli jsme v sedmé řadě, tudíž jsme se logicky vydali do WC v čele letadla. Běžně tam chodilo dost lidí. Tam nás slušně leč důrazně pořádal jeden pán na předním letadle, že on si platí exclusive letenku a že by se rád konečně dostal na toto WC, když už "platí". Inu, proč ne. Dal jsem mu pochopitelně přednost. Pán mi poděkoval, ale než vstoupil do WC důrazně hovořil s letuškou. Ta se vzápětí nato vrhla na mne s tím, že WC je pouze pro luxusní třídu, ať si tedy přejdu na WC do zadní části letadla. Dost mne to rozladilo, pochopitelně. Jednak mi to přišlo jako totální nesmysl neb úvodní hlášení tohoto charterového letu hovořilo jinak. Jednak se mi nechtělo s poloslepým kamarádem vláčet přes celé letadlo tam i zpět.
"A to by nešlo udělat výjimku, když je ten člověk poloslepý?" zeptal jsem se.
"Ne," spustila na mne letuška.
"Tak vám pěkně děkuju," zavrčel jsem a začal manipulovat nechápajícího kamaráda zpět.
A letuška se znovu do mne pustila a začala mi do mých zad vysvětlovat celou litanii o luxusní třídě. Zpravidla mne jen tak něco nevytočí, ale toto mne opravdu nadzdvihlo. Protože tím opakováním ještě přilila olej do ohně. Otočil jsem se a zařval na ni:
"M L Č T E !"
A důrazně jsem sekl rukou do vzduchu.
Letuška rázem zmlkla, zmizela za závěsem, ale se mnou to stále ještě lomcovalo vzteky. Takže jsem udělal zpátky dva kroky za závěs a poslal jsem jí tam vzkaz:
"Lepší mlčet než tisíc keců!"

Kamaráda jsem pak dovedl na opačný konec a po zbytek letu jsem naštvaně pozoroval, jak další lidé bezproblémů chodí dopředu na WC. Po zbytek letu ona letuška "vykázala" pryč asi jen další čtyři lidi.

Že mne to nenaladilo, jistě dokážete pochopit. Tím vztekem dokonce pak můj mozek vymazal její podobu z mysli. Během pár vteřin. Snažil jsem se po zbytek letu raději soustředit na to, že mám před sebou příjemnou dovolenou. Jakž takž se to podařilo. A na Lanzarote jsem už vystupoval naladěn pozitivně a i když má mysl číhala na sebemenší nedostatek, situaci zachránila a mou naštvanou mysl poněkud zklidnila naprosto skvělá delegátka Jana Nováková, která - netuše, co se mi přihodilo - byla milá, ochotná a dokonale starostlivá. A vlastně mi svojí nezdolnou energií spravila náladu a možná i zachránila pocity z celé dovolené, i když jsem začínal mít obavy, že celá dovolená bude tím incidentem zkažená.

(Předběhnu trochu událostem -  zpáteční návrat letadlem byl naopak bezvadný, dvě směny letušek a stewardů bezproblémové. Dokonce jsme si s jednou letuškou příjemně popovídali.)

A pak už nás tedy čekal hotel RIU Olivina Resorts. To je komplex apartmánů - více míně v jednom stylu - balkon nebo veranda v přízemí, ložnice a obývák s kuchyňkou. K tomu dva bazény s barem v zahradě, dále pak velký bezbariérový! bazén u restaurace a celodenního baru - kam je rovněž bezbariérový přístup. Dostali jsme klíč od apartmánu, k tomu klíček od pokojového trezoru, předali nám nálepky na označení zavazadel, aby je pracovník recepce dopravil až na pokoj, a nakonec na ruku nám přidělali červený pásek a bylo to.

A k čemu že byl ten pásek na ruku? O tom zase příště. Nejlépe další úterý.

A první část najdete zde.

Autor: Martin Faltýn | pátek 17.5.2013 12:00 | karma článku: 13,98 | přečteno: 747x
  • Další články autora

Martin Faltýn

Kniha jako zjevení

Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.

11.4.2024 v 9:49 | Karma: 15,27 | Přečteno: 458x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho

Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.

7.4.2024 v 9:31 | Karma: 28,80 | Přečteno: 802x | Média

Martin Faltýn

Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?

Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.

1.4.2024 v 10:30 | Karma: 12,72 | Přečteno: 291x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma: 13,06 | Přečteno: 231x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Taky jde na vás jaro?

Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.

22.3.2024 v 9:59 | Karma: 14,43 | Přečteno: 311x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly

Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!

18.3.2024 v 9:09 | Karma: 28,35 | Přečteno: 3946x | Diskuse| Média

Martin Faltýn

"Chci" nerovná se "Mám právo"

Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.

15.3.2024 v 10:08 | Karma: 16,44 | Přečteno: 597x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 13

Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.

15.3.2024 v 8:08 | Karma: 12,40 | Přečteno: 282x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 12

Na konci měsíčního pobytu v USA na přelomu 1991/92 jsem se konečně dostal do New Yorku. Musel jsem si to tak trochu prosadit. A udělal jsem dobře. Za pár dní jsem toho zažil tolik, co před tím za měsíc. Včetně největšího trapasu.

11.3.2024 v 8:08 | Karma: 14,17 | Přečteno: 312x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 11

Blížil se závěr mého měsíčního pobytu v USA, psal se leden 1992. Těsně po Novém roce. Konečně došlo i na moji cestu do New Yorku. Za čtyři dny jsem tu ovšem zažil tolik, jako před tím za měsíc.

8.3.2024 v 8:08 | Karma: 13,45 | Přečteno: 260x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 10

"Není podstatné kdy, ale kam." To jsem si říkal během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92. A tak jsem mimo jiné zažil prodloužený víkend na Floridě. A kde že to přesně bylo?

4.3.2024 v 8:08 | Karma: 13,35 | Přečteno: 312x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 9

Za měsíc pobytu v USA už člověk nasbírá dojmy. Tím spíš, že jsem tam byl na pozvání na přelomu roku 1992/92. To už člověk krátce po sametové revoluci nasbíral dojmy! Třeba jen mé objevy při procházkách Washingtonem DC.

1.3.2024 v 8:08 | Karma: 12,13 | Přečteno: 290x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 8

Během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92 mne čekalo nejedno překvapení. Tentokrát to byla mimo jiné přímo exkurze do Pentagonu!

26.2.2024 v 8:08 | Karma: 12,47 | Přečteno: 429x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 7

Vánoční svátky v USA? - Návštěva pár vánočně vyzdobených míst, ale i jedna společenská událost - to jsou nezapomenutelné věci z mé cesty v prosinci 1991.

23.2.2024 v 8:08 | Karma: 12,33 | Přečteno: 359x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 6

Byl první týden v prosinci 1991 a byl předvánoční čas. Můj měsíční pobyt v USA na pozvání známé úspěšně pokračoval. Na nás tehdy nezvykle brzy, ve washingtonských obchodech už naplno zářily vánoce. A nejen tam.

19.2.2024 v 8:08 | Karma: 15,79 | Přečteno: 450x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 5

Prosince 1991 a moje měsíční cesta do USA. Pochopitelně: od prvního okamžiku plná zážitků, drobných i větších problémů, jako by mi chtěl Osud říct, že jiné už to nebude. I v případě rozhovoru s naší velvyslankyní v USA.

16.2.2024 v 8:08 | Karma: 13,06 | Přečteno: 432x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 4

Tak jsem konečně přistál v USA! Bylo 7. prosince 1991. Imigrační kontrolou jsem prošel, známá si mne převzala na letišti a můj exkluzivní měsíční pobyt mohl začít.

12.2.2024 v 8:08 | Karma: 19,19 | Přečteno: 517x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 3

Na přelomu roku 1991/92 jsem byl pozván na měsíc do USA. Moje první cesta na Západ! Že to nebyla maličkost, je nasnadě. Ale v prvé řadě bylo nutno doletět a překonat administrativní překážky v podobě imigračních úředníků.

9.2.2024 v 8:08 | Karma: 17,42 | Přečteno: 464x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 2

Psal se prosinec 1991 a já jsem se chystal na svou první cestu na Západ a rovnou do USA. A hned v úvodu nastala první krize: to když mi kamarád oznámil, že je bez auta, kterým mě chtěl odvézt do Frankfurtu n. M. na letiště.

5.2.2024 v 8:08 | Karma: 17,46 | Přečteno: 490x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 1

Psal se prosinec 1991. Stále jsme ještě měli růžové brýle. Já jak v osobním, tak pracovním životě. Český vekslácký kapitalismus už vystrkoval růžky. A v rámci toho veškerého optimismu jsem byl pozván na měsíc celý do USA!

2.2.2024 v 8:08 | Karma: 19,23 | Přečteno: 780x | Diskuse| Cestování
  • Počet článků 1306
  • Celková karma 15,86
  • Průměrná čtenost 1153x
Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy. Překročením 60 let jsem se přiblížil absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.