Kde kanáři nezpívají aneb Dovolená III.

21. 05. 2013 12:00:12
Kde? Překvapivě: na Kanárských ostrovech! Vybral jsem si je pro svoji letošní dovolenou a zde je třetí díl o mých příjemných i jiných dojmech z tohoto překrásného kousku světa i celé dovolené.

Základním pravidlem pro podobné zájezdy a vůbec všechny výlety je "svatá trojice":

  1. Dopravit se
  2. Ubytovat se
  3. Najíst se

Vše ostatní, hlavně rekreace: t.j. výlety, koupání, nákupy, odpočinek... to už je jiná kapitola.

Tím se také dostávám k onomu červenému pásku na ruce, z předchozí části. Byl to speciální hotelový pásek, který nás opravňoval po dobu pobytu (a kdoví, možná doživotně) k all inclusive stravování se v restauraci a barech. Prakticky od slunka do slunka. Snídaně, svačiny, obědy, večeře a bar až do půlnoci. K tomu každý večer i nějaký ten malý program v podobě zpěvačky či zpěváka. Dá se ale říci, že jídla bylo co hrdlo ráčí a nápoje tekly proudem.

DSC03214.JPG

Jako každá věc, i tady to má své výhody i nevýhody.

Výhodou je, že se najíte podle libosti, dokonce jak podle zásad zdravé výživy, tak i podle zásad té nezdravé - jak je ctěná libost. Můžete si přidat kolikrát chcete; občas se podaří propašovat nějaký ten banán nebo pomeranč do kabelky, stejně tak do pet lahve trochu vody... ale věřte mi, není to příliš potřeba. Zhruba půl hodiny po snídani totiž otevírá velký bar, kde najdete minivýběr toho co se nesnědlo. To kdybyste nevydrželi, padali hlady nebo přišli pozdě... Leč vězte, že do oběda jsou slabé dvě hodiny. Odpolední snack představuje spíše zákusky, ale 3 hodin po skončení oběda se podává už večeře.

Je to zkrátka non-stop. Jídlo pak můžete v pauzách mezi hlavními jídly prokládat v baru pivem, koktejly (pozor na ně! pokud to přeženete, bolest hlavy zaručena!) a nealko nápoji, stejně tak kávou a čajem.

Nevýhodou je, že běda těm kdo si nehlídají porce a váhu! a pak také: po týdnu už máte toho výběru poněkud plné zuby. Někdy i doslova. Je to ale naprosto pochopitelné.

DSC03358.JPG

Standartizovaná nabídka představuje určitou fádnost. Po čase se zkrátka přejí. Marná sláva. I když se restaurace snaží o nějaké obměny. Např. různými saláty, extra spexcialitami na grilu... to je pochopitelně vítané zpestření. Ale pořád je to jaksi z jednoho hrnce.

A tak jsme toho už pátý den z osmi měli dost a šli alespoň na oběd jinam. Jiste si dovedete představit, jak jsme byli jídla, které jsme měli zdarma prosím!, přesyceni, když jsme byli ochotni zaplatit nějaké to euro za jiné jídlo.

DSC03004a.jpg

Puerto de Carmen nabízí širokou paletu národních kuchyní světového standartu. Nechybí samozřejmě "Asia restaurace" včetně těch opravdu luxusních. Dále je to italská nebo tex-mex kuchyně, americké všelijaké grily... fast food je zde jen jeden. Ten s velkým "M". My jsme nakonec zvolili indickou restauraci, polední menu.

DSC03308.JPG

A nelitovali jsme. Na výběr pětichodového menu (na foto vidíte předkrm) byly tři druhy indických kuchyní... nazval bych je jako ostrá, pálivá a kokosová. Malajský kamarád si zvolil "madráskou" verzi - tedy ostrou a moc si to pochvaloval. Já jsem zvolil raději třetí variantu, kokosovou - i tak to trochu pálilo. Ale oba jsme si moc pochutnali, dokonce tolik, že jsem to zapomněl vyfotografovat. Cena byla také celkem přijatelná. S jedním pivem nás to vyšlo na necelých 11€, přičemž samotné menu stálo 6€.

Po tomto kulinářském zážitku jsme se zase "pokorně" vrátili k našemu all inclusive. A to už si člověk pak spíše vybral to co mu chutná nebo co ještě neznal... než aby znovu ochutnával a zkoušel všechno, pochopitelně.

Nejen jídlem ale živ je člověk a tak si po krátké době začnete všímat nejen jídla, ale i spolustrávníků. Takový hotel v letovisku, to je pochopitelně něco jako "Babylon". Byla by to kapitola sama pro sebe. Jenže kdybych ji napsal, asi by mne i přes jazykové bariéry přinejmenším polovina hostů zažalovala. Například to, jak kdo vybírá jídlo, kdo jak jí, kdo jak komunikuje... Krásným blogem by byla fotogalerie největších pozadí. Zdaleka bych nebyl v čele! Naprosto úchvatnou byla jistá dáma +/- v mém věku, jejíž sedinka přesahovala okraje židle o dobrých 5 cm z každé strany. Že něvěříte? No prosím... ale pak si nestěžujte.

DSC03383.JPG

Zcela zvláštní odrůdou tohoto restauračního ruchu je pak personál. Počínaje šéfkou provozu, tedy placu, přes kuchaře a číšníky konče. Brzy poznáte profesionály i nájemné dělníky z donucení, pracovité i flákače. A velmi brzy zjistíte, jak si u nich stojíte v hierarchii hostů. Upřímně, naši partu šéfová zrovna v lásce neměla. Sice se na hosty průběžně usmívala, asi jako když vám číšník vrací falešnou pětku, ale na nás se ani neusmála. Musel jsem se tomu v duchu smát. A protože mám poťouchlou povahu, kdykoli se naskytla příležitost, donutil jsem ji se na mne a na mé kolegy usmát. Většinou falešným tvrzením: "I love your nice smile!" Nevím, co bylo za její averzí, ale faktem je, že nás velmi brzy přestali zdravit i číšníci sklízející nádobí se stolů a dokocne to vyvrcholilo malým incidentem.

Bylo to skoro ke konci večeře, když se ze samostatného výletu přihnal na jídlo náš čínský kolega. Mezitím jsme my dva, já a Malajec zasedli ke stolku typu 4+2. Čili 4 místa a k nim přístavek pro další dva hosty. Ty stoly pro 4 měly standardně umístěnou cedulku, aby stůl obsadili minimálně 3 hosté, což jsem chápal.

My dva jsme seděli pochopitelně na dvojáku, zatímco čtyřka vedle nás byla prázdná. Pak si k nám na onu čtyřku sám přisedl onen čínský kamarád. Protože to bylo ke konci jídla, nedělal jsme z toho vědu. Došel si pro jídlo a začali jsme vichni tři konverzovat. Tu se k nám obrátil tzv. ambiciozní obsluhující číšník. Jmenoval se Ali. Podstatou jeho osobnosti bylo, že kdykoli mohl, choval se jakoby on byl šéfem placu.

A tu přišel k nám a začal na našeho Číňana, že stůl je minimálmě pro tři osoby.

"A o co jde? Nikdo tu už není," odvětil náš kamarád.

"Ale ten stůl je ale minimálně pro tři osoby," atakoval jej opět číšník.

"Jenže je skoro prázdno a já si chci povídat s mými přáteli."

Číšník se opěr nadechl, ale náš kamarád jej předešel:

"Pokud se vám to nelíbí, zavolejte mi vašeho manažera!"

Číšník v tu chvíli rychle zhodnotil jak by celá situace dopadla a po vteřině mlčení odešel. A my jsme dokončili jídlo.

Restaurant.jpg

Zažil jsem podobný styl šikanování poprvé. Je vám doufám, jasné, že vlastně po celou dobu jsme byli obsluhujícím personálem restaurace v podstatě tiše nenáviděni. Na foto je pak máte oba - povedenou šéfovou i Aliho... Nebojte se, mají to u nás schované na příště.

A vy si opět příště, tedy v pátek, přečtete další část. Prozradím vám, že tentokrát bude o našem cestování-necestování ve třech. Aneb, jak se nerozhádat s kamarádem.

Předcházející, druhou část najdete zde.

Autor: Martin Faltýn | úterý 21.5.2013 12:00 | karma článku: 10.85 | přečteno: 632x

Další články blogera

Martin Faltýn

Taky jde na vás jaro?

Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.

22.3.2024 v 9:59 | Karma článku: 13.48 | Přečteno: 206 | Diskuse

Martin Faltýn

Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly

Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!

18.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 28.03 | Přečteno: 3851 | Diskuse

Martin Faltýn

"Chci" nerovná se "Mám právo"

Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.

15.3.2024 v 10:08 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 482 | Diskuse

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 13

Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.

15.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 266 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.91 | Přečteno: 481 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 233 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 1302 Celková karma 14.95 Průměrná čtenost 1156

Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy. Překročením 60 let jsem se přiblížil absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...