Na koštěti? Ne, na stromě!
Končili jsme základní školu v Jáchymově. Po celou tu dobu druhého stupně jsme byli dobrá parta - mimochodem díky školnímu divadlenímu souboru, jehož byla naše třída základem. Trávili jsme tedy spolu spoustu času i mimo školně. A tak náš tehdejší třídní neměl nejmenší problém ani závěrem onoho posledního školního roku s námi vyjet na týdenní školní výlet - na Kamencové jezero.
Psal se rok 1972 - červen a my jsme zaplnili několik chatek. Program jsme měli klasicky výletový a koupací... až na jeden večer. Někdo totiž objevil, že už začalo promítat místní, chomutovské letní kino.
Na rovinu říkám, že tehdy jsme příliš mnoho jiné zábavy neměli. Kino bylo pro nás dokonce spíše záležitostí výjimečnou. A populární filmy, ty nové a zejména komedie, bývaly vyprodány dlouho dopředu.
A tak když jsme zjistili, že právě hrají nový film Dívka na koštěti, který nikdo z náš ještě neviděl, protože v našem měste ještě neběžel, věděli jsme, že jsme prakticky bez šance se na film dostat.
Posléze však někdo z podnikavých spolužáků obhlédl terén a zjistil, že pokud se naše třída odebere na stromy - je filmové plátno vidět. O zvuk jsme mít strach nemuseli, ten býval slyšet široko daleko.
Pochopitelně, komu se to příliš nepozdávalo, byl náš třídní. Mít na hrbu dvacítku pubertáních rozjívenců po celý týden, to byla odpovědnost jako hrom a teď ještě riskovat, že někdo spadne se stromu (o ostatních možných popotahováních nemluvě). Ale protože film chtěl sám také vidět, nechal se posléze přemluvit.
A tak jsme, "jako jeden muž", vyrazili na večerní promítání a během týdeníku jsme obsadili přilehlé stromy.
Co na tom, že plátno jsme viděli poněkud z úhlu, že zvuk k nám doléhal s ozvěnou, jak se tříštil o amfiteátr hlediště. Diváci v hledišti jedním dechem hltali pláno... a my s ním, na stromech.
Už jen ty animované Bornovy titulky nás dokázaly naladit. Skvadru čarodějnic, v čele s Petrou Černockou, nikdo z nás pochopitelně neznal. Ale v okamžiku, když se objevil ve dveřích třídy Vladimír Menšík se slovy:
"Ráčila jste zvonit, paní profesorko?"
kinem zašuměl první smích, protože bylo známo, že kde je Menšík, tam bude legrace. A nemýlili jsme se. Průběžně jsme se všichni smáli tak, že náš třídní měl oprávněné obavy z toho, kdo první "uzraje" a sletí jako hruška. Naštěstí to nikoho nepotrefilo, ale smáli jsme se my i stromy, o řádných divácích v kině nemluvě.
Salvy smíchu pochoptelně vyvolala epizoda Heleny Růžičkové v blázinci. Její "glo,glo,glo,glo.." hlášky pak později rád pronášel nejeden z nás. - To jsem ještě zdaleka netušil, že o téměř přesně o dvacet let později se tato herečka stane mou dobrou známou a budeme spolu dokonce připravovat spoluatorský film - jak jinak než komedii, která se bohužel nakonec nerealizovala.
A my jsme pak dál zírali se stromů nejen na příběh, ale i na ty desítky populárních herců a také triků, kterými je film doslova prošpikován, včetně proslaveného létání na koštěti.
A ještě jednou to výrazně zašumělo v hledišti. Tentokrát zejména u něžného pohlaví. To když si Honza, Jan Hrušínský, špital se Saxanou-kuřetem, a v lavici před ním se k němu najednou otočil s větou : "Co říkáš?" tehdejší idol dívčích srdcí a mladická hvězda - Roman Skamene. Takový mohutný vzdech pár stovek dívčích hrdel jsem do té doby neslyšel a už ani nikdy neuslyším.
Bavili jsme se zkrátka skvěle, jak to jinak ani u této komedie nemůže být. Myslím, že víc trpěly stromy naším smíchem, než tím, že bychom je nějak poničili, když jsme se na ně škrábali. Zbytek večera si příliš nepamatuji... ale vím, že nadšeni jsme odcházeli všichni a také trochu zklamáni, že už je konec tak báječného filmu jako je Dívka na koštěti (pro nás ovšem též "na stromě").
A škoda toho nepovedeného pokračování Saxány.
Od té doby jsem film viděl mnohokrát; pákrát jsem jej simultánně překládal mým zahraničním známým; s režisérem Václavem Vorlíčkem jsem se pak seznámil v barrandovských střižnách a mnohokrát jsme si spolu povídali. Ač sám původně režisér, hrál jsem malé role ve dvou jeho filmech - jsme dokonce narozeni ve stejný den /pochopitelně v jiný rok/. S Petrou Černockou jsem si před pár lety zahrál coby její manžel, v jedné humorné scénce v TV show Zdeňka Izera. Takto, ale i jinak, prochází průběžně mým životem tenhle film.
To první, letní setkání na stromech s Dívkou na koštěti pochopitelně však bylo nejhezčí a v mnoha směrech nezapomenutelné.
Martin Faltýn
Může za odmítnutí jednání o důchodech rozchod Andreje a Moniky?
Médii probíhá informace, že hnutí ANO odmítlo se zúčastnitní jednání od důchodové reformě. Prý je vláda rozhodnuta prosadit své tak jako tak. Není za tím ale něco víc?
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Martin Faltýn
Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho
Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.
Martin Faltýn
Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?
Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...
Zatkněte propalestinské levicové fašisty, vyzývá demokratický kongresman
Demokratický kongresman Adam Smith označil propalestinské demonstranty za „levicové fašisty“ a...
- Počet článků 1308
- Celková karma 16,42
- Průměrná čtenost 1151x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek