Třikrát o humoristech

Ti humoristé jsou z Ruska. Na rovinu: s politikou nemají nic společného - dělají čistý stand-up humor. Jeden z diskutujících vyslovil názor, že nemám upouštět od záměru o nich napsat. Tak uvidíme.

Mám rád humor. A jsem vděčný za každý kousek smíchu, který zazní. A mám rád slovní humor. První krůčky jsem pobíral u Voskovce a Wericha, pochopitelně Suchého a Šlitra a ve finále i Šimka s Grossmannem, kteří vlastně svými povídkami u nás dělali něco jako stand-up humor - v sedě. Čistým stand-upistou byl pak Felix Holzman, přestože ta jeho vystoupení byly vlastně duo stand-upy.

Kdysi se stand-upu říkalo monology. A v dobách kdy se u nás hojně pěstovala estráda byly takových monologů celé řady. Dnes si je občas můžeme oživit díky vycházejícím archivním snímkům. Ať už v rámci výběrů humoru a humoristů nebo i přímo jejich profilových portrétů. Stella Zázvorková, Helena Růžičková, Jiří Štuchal, Josef Hlinomaz, Karel Effa, Jaroslav Štercl, Lubomír Lipský... (Vlastu Buriana a Vladimíra Menšíka nevyjímaje)  ...rád jsem jako kluk listovával sborníky estrádního humoru a čítával právě monology napsané pro tyto mistry. Sám jsem se pak do některých monologů pouštěl na školních vánočních besídkách.

Karel Šíp se jednou rozpovídal o psaní scénky "Inzerát" pro Jiřinu Bohdalovou (část 1 + část 2). Jak je to vlastně úmorná práce. A že vlastně díky tomu humor u nás mizí. Televizní silvestry zkomírají, show Ivana Mládka již v podstatě skončily, občas se ještě někde mihne Zdeněk Izer... ty mladší, včetně Partičky nebo Pavláska... si určitě doplníte sami.

O to těžší jsou monology. Upřímně, nést tradici stand-upů z Ameriky se u nás pokouší pořad Na stojáka, ale někdy to dost pokulhává. Ono totiž napsat dobrý stand-up, čili monolog, to je mistrovství - to není jen o rádoby vtipném žvanění.

Když jsem začal studovat jako mladý jazyky, v životě by mne nenapadlo, že mi pomohou rozšířit právě můj okruh humoru. Jestliže v angličtině mám nejraději určité sitcomy (z těch u nás neuváděných sem patří třeba Golden Girls), pak v ruštině jsou to právě ony estrády - mimo jiné stand-upy/monology z festivalu humoru v Jurmale. Občas se pídím po internetu po nejrůznějších beneficích jednotlivých herců. A někdy to stojí za to. Vyžaduje to ovšem občas jistou míru znalosti reálií. Zatímco americký zábavní filmový průmysl ještě ve 30. letech minulého století zlikvidoval jakoukoli místní národnostnost a důsledně trval na internacionalismu vznikajících děl, ruský humor je naopak velmi často národní.

V tom se někdy podobá tomu našemu. Švejka dokonale může se všemi jeho nuancemi pochopit jedině Čech.

Protože humoru není nikdy dost, dovolte mi představit vám tři ruské estrádní umělce, kteří se humoru věnují programově.

Jevgenij Petrosyan je věkem i služebně nestarším z našeho trojlístku -  narozený 1945. Na scéně působí neuvěřitelných více jak 50 let! Vystudoval přímo estrádní herectví; po skončení působil především jako konferanciér Státního estrádního orchestu. Byl i moderátorem jednoho z hlavních zábavných televizních pořadů 60. let. Od poloviny 70.let se věnuje hlavně estrádnímu herectví a 80. a 90. léta patří jeho estrádnímu divadlu. Má i další vlastní televizní show. Od roku 2002 až dodnes má divadlo "Křivé zrcadlo", ve kterém vychovává generace umělců humoristického žánru.

Sám Petrosyan patří skutečně k živým klasikům; jeho inspirací k humoru vedle Arkadije Rajkina byl mimo jiné legendární Jurij Nikulin. Na Petrosyanových vystoupeních je to znát. Tak trochu klauniáda. Jak sám Petrosyan přiznává, jeho slabinou je zpěv. Ale jeho hlavní devizou je vždy laskavý humor a především za všech okolností kultivovaný projev.

Tady vám nabízím jednu z mých nejoblíbenějších scének "Babonavr". Poněkud nepřeložitelný titul jsem převedl do češtiny jako "Ženskej taurus".

NEZAPOMEŇTE si na Youtube zapnout titulky! (Viz též moje poznámka v závěru blogu.)

Jestliže se někdy objeví talent z čistého nebe, je to právě případ umělce Igora Mamenko.

Narozen 1960, vystudoval cirkusové učiliště - akrobacii. Při pohledu na dnešní rozložitou solidní postavu umělce si jej těžko někdo představí třeba na hrazdě. V cirkuse působil od roku 1983. Po 20 letech pověsil akrobacii na hřebík. Zato si vzpomněl na léta v učilišti, kdy museli zkoušet i akrobatické klauniády... a rozhodl se to v  roce 2003 zkusit v televizním pořadu talentů. Měl úspěch. Brzy se proslavil svými monology, anekdotami.

Brzy se stal jedním z nejpopulárnějších humoristů. Nezpívá vůbec. Zato svým poněkud drsnějším až parodicko-satirickým humorem dokáže s vážnou tváří rozesmát až k slzám. "Zájezd do Thajska" patří bezesporu k jeho nejlepším. Svým drsným humorem tchyni opravdu nešetři...

Do určité míry benjamínkem je dnes již renomovaný moderátor, zpěvák a estrádní komik Maxim Galkin.

Na rodil se v roce 1976. Coby student univerzity se zúčastnil pořadu KVN - Klub veselých a vynalézavých - který již řadu desetiletí patří mezi stálice ruské televize. Galkinův stand-up odstaroval jeho kariéru. A jeho uměleckým rádcem byl v jeho začátcích právě výše uvedený Jevgenij Petrosyan. Galkin působí i jako moderátor (mimo jiné ruské verze Milionáře). Přední strány bulvárního tisku Galkin plní od roku 2001, kdy se stal partnerem a od roku 2011 manželem nejpopulární ruské zpěvačky, divy Ally Pugačevové. Ta samozřejmě všemožně podporuje jeho estrádní kariéru.

Protože Galkin zpívat opravdu umí, dovolte mi nejprve jeho hudební parodii. Pro tento blog jsem jeho ukázku z jeho benefičního vystoupení lehce sestříhal. Předpokládám, že jím parodované zahraniční zpěváky a zpěvačky bez problémů poznáte. A jako poslední je písnička primadony Ally Pugačevové, všimnete si ji nepochybně mezi diváky - kdy čeká, zda Maxim "vezme" vysoký tón jejího hitu. Galkin však je naprostý profesionál a zpívá s jistotou (jakkoli pro změnu Tinu Turner výrazem zrovna netrefil).

Galkinův humor je opravdu spíše parodicko-satirický, založený na konkrétních lidech, pořadech a umělcích. Patří sem Galkinův výstup ironizující pořad lékařky Jeleny Malyševové, zcela konkrétní vysílání, kterým šokovala televizní diváky - pořadem o obřízce. Galkinova parodie stojí za to.

A mně nezbývá než doufat, že jste při oněch ukázkách pobavili.

Já osobně mám raději humor, než politiku. A vy?

Malá poznámka k překladům jednotlivých scének. Překládal jsem je sám. V rámci svých jazykových znalostí a překladatelských schopností. Neberte to tedy jako doslovný překlad - někdy jsem spíše snažil o adekvátně humorné výrazivo. Nejsem v tomto oboru profesionál. Převáděl jsem ty texty do češtiny podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Pro zábavu a doufám, že i pro zasmání - pro vás. Děkuji.

P.S.: Doufám, že ona videa na Youtube vydrží. Předem se omlouvám, pokud podlehnou autorsko právním čistkám, které zde probíhají takřka permanentně a někdy i nesmyslně. Tak si držte palce, aby zde vydržela přinejmenším do doby, kdy stačíte ukázky zkouknout.