Kam zmizela polská šlechetná galantnost, pane Wolodyjowski?

Každý má právo na svůj názor. I polský ministr zemědělství Sawicki. A mýlit se může každý. Pokud někoho z něčeho obviním a prokáže se, že to není pravda, bylo by přinejmenším na místě se omluvit, že? Že by ne? 

Že by ne, si přinejmenším myslí onen polský ministr, který neváhal Českou republiku obvinit, že kontroluje polské potraviny víc než jiné, a že je tudíž proti polským potravinám zaujatá. A že vytváří u Čechů protipolské nálady, pochopitelně nyní hlavně proti potravinám.

Zatímco známý seriálový hrdina pan Wolodyjowski bránil svobodu Polska, čest Poláků a stal se i v očích Čechů symbolem národní statečnosti a hrdosti, ano i šlechetné galantnosti, pan ministr Marek Sawicki tento obraz rozhodně nevytvořil. Spíše jej svojí útočností poškodil. Takto se vlast nebrání, pane Sawicki!

Slušného politika na západě by asi takovéto jednání stálo dříve i post. Dnes - kdoví. I morální pravidla se zde mění, pod tlakem multi-kulti tendencí, pod tlakem multi-EU, kdy si i ty nejmocnější státy musejí už hlídat své místečko na výsluní a někdy už o ně i obojovat.

Na tom všem je zajímavé přinejmenším nejen to, že česká média od této kauzy doslova utekla. Ačkoliv rozuzlení bylo teprve včera kolem poledne, vše se odbylo jedním článkem, bez komentářů, zasutých rychle z hlavního zpravodajství do ekonomických a jiných rubrik. Jiné zdroje cudně mlčí a rovněž vyhledávače nepřekypují ochotou poskytnout odkazy na mediální články. Česká televize se této kauze evidentně nemohla vyhnout, ale odpustila si interní komentáře, nekonaly se žádné proslulé tendenčně asertivní otázky ze strany redaktorů apod. (pokud mi něco ze zpravodajství ČT neuniklo). Dokonce i příspěvek ve zprávách ČT měl nejen ryze informativně věcný, ale i poněkud obhajující charakter: jaké že to vlastně teď Poláci mají po sankcích v Rusku ve svém zemědělství těžké.

Podivné je i diplomatické gesto českého ministra zemědělství Mariána Jurečky, ditto celé české vlády, vůči Polsku.

Proti České republice se v Polsku zdvihla mediální masírka, revokovala se metanolová aféra - divže nejsme jako národ označováni za lihové vrahy (vymlasknout "naráz" flašku nejen metanolu by asi bylo smrtelné pro běžné obyvatele všude - a víme jak to některé národy dokáží s tvrdým alkoholem roztočit - přičemž nikdy jsme se nedozvěděli ani přibližně jaké je kritické množství: panák, decák... lahev?). Rétorika polského ministra zemědělství v kauze českých kontrol polských potravin také nebyla zrovna vrcholem diplomatické galantnosti.

A ejhle. Jakmile je prokázáno, že polské potraviny nejenže nejsou šikanovány při kontrolách, ale dokonce jsou co do četnosti někde až na třetím, čtvrtém či pátém místě, nastane diplomatické ticho po pěšině. Jediný diplomatický výstup, který se z česko-polského jednání na půdě komise EU dozvíme je, že "Polsko má spor o kontroly potravin za uzavřený." A namísto přinejmenším omluvy pak z úst pana polského ministra dostaneme vzkaz, že "Doufáme, že tu už takovéto incidenty nenastanou."

Tomu se říká lepší drzé čelo než poplužní dvůr.

Ve skutečnosti se jedná o nehoráznost. Pan Wolodyjowski by nad svými "potomky" asi zaplakal.

Kdo byl tentokrát - tiše a nenápadně (a možná i ochotně) galantní - byla Česká republika. I to je gesto, které by měl někdo ocenit.

A na druhou stranu: pokusí se teď někdo zlepšit obraz Česka v Polsku...? Třeba pan ministr zemědělství Sawicki?

Možná by stálo za to, aby nám Česká televize znovu pustila onen skvělý polský seriál. A kdyby si jeho nadčasově morální hodnoty připomněli i v Polsku. I to by totiž zlepšení vzájemných vztahů mohlo přinejmenším napomoci.

Zdrojové články

iDnes.cz

Česká televize

Foto ze seriálu: internetové zdroje.