Katastrofa vodní - katastrofa vod ní II.
Když vám zúčastněné instituce jako pojišťovna i dodavatelská firma sdělí, že úplné pořízení dokumentace i rekonstrukci je třeba provést s plným vyklizením bytu, tak v prvé řadě zešedivíte.
Otázka totiž nestojí Kam s ním?
Otázka stojí: kam se mnou a se všemi těmi krámy, které se mi za celý život nashromáždily?
Kdysi kdesi jsem četl něco o lodičce. Lodičce věcí, které máme, a kdy záleží jen na tom, že máme-li potřebných věcí mnoho, lodička se ovládá těžce a špatně pluje. Máme-li jich málo - joj! jde to lehce!
Čelíte-li něčemu podobnému jako já, zjistíte, že lodička, na které plujete, není lehká. Ona není ani těžká. On je to spíš Titanic!
Má to jednu výhodu: všichni vás začnou litovat a soucítí s vámi. Zejména ti, co jsou bezpečně nejdál, takže nemohou přiložit ruku k dílu! Naopak ti nejbližší, třeba jen 2 stanice metra od vás, nenápadně vyšumí a pakliže vás příbuzný bombardoval doteď telefonáty aspoň 2x týdne, je najednou podezřele ticho, jako by nebyl.
Z těch soucitných rád vybírám facebookovou diskusi:
Ale sebehezčí slova za vás ty krámy do krabic nezabalí.
Takže se rozhodnete, že se do toho dáte.
V prvé řadě si v tom uděláte systém.
Teoreticky.
V praxi pěkně ukládáte věci do krabic; občas nějakou popíšete fixkama, abyste měli přeci jasno, co kde je, že jo?
Praxe probíhá zprvu dle plánu, než se objeví drobné zádrhele.
V prvé řadě zabalíte něco, co za chvíli zrovna nutně potřebujete. Hm, a teď která krabice to je? Inu, někdy druhá, někdy pátá, skoro určitě ta poslední. To si spisovatelé humoristických povídek či románů nemusejí vymýšlet, to je prostý fakt.
Horší je, když zabalíte něco, co potřebujete za dva dni a už je to třeba odvezeno.
Pardon, tady musím udělat malou velkou vsuvku.
Ta stěhování jsou totiž dvě.
Ono, totiž, když byt úplně vystěhujete, tak také musíte někde bydlet. A pokud se vám nechce někam na ubytovnu (hotel vám nikdo nezaplatí), tak se prostě nastěhujete k nějakému kamarádovi.
Tím pak vytvoříte na příklad chlapskou komunitu typu Tři chlapi v chalupě nebo Tři muži ve člunu, o psu nemluvě. V našem případě pak Čtyři chlapi v bytě a kocour, o pátém chlapovi, který přijede za týden na návštěvu, nemluvě.
Jakmile se dohodnete, pak je nutné v tu chvíli sem přesunout sem pár nejdůležitějších věcí v krabicích - počtem od 10 do 20 kusů. Krabic. Nikoli věcí.
A tak to první stěhování zahájíte krabicováním a přesunem těch nejnutnějších osobních věcí. Vlastní systém vám sice umožní nezapomenout trenýrky (pochopitelně čisté - dámy prominou), dokonce i ponožky. A kupodivu i osobní léky. Ale s krátícím se časem v náhradním domově zjistíte, že jste třeba zapomněli zubní kartáček a pastu a co je horší - i holení! V mém případě střihací strojek na krácení vousů.
Takže nejdéle po třech dnech, s vonným dechem a rumcajsím vousiskem, se vydáte na drobný drogistický nákup. V mém případě činil 700 Kč, protože střihací strojek jsem nejlevnější našel za 599 Kč - tedy takový, aby to mělo smysl ho nadále používat, případně po těch čtyřech-pěti oholeních se, máte pro někoho hezký zbytečný vánoční dárek. ("Už jsem ti to rači vyzkoušel a nechal potvrdit záručák," tvrdíte pak farizejsky.)
A stěhujete a stěhujete.
Jelikož jste na to sám, práce vám nejde od ruky, jako za mlada... V 58 nečekejte žádné heroické výkony. Kondice nulová, bříško naopak statně vykrmené... A taky šlachy na rukou začnou brzy protestovat. Dřív byste to sfoukli za 2 dny, dneska jste fakt rádi, když to ufuníte za týden.
A jak končí týden a blíží se den D profesionálního stěhování, bere za své i systém a začnete házet "cenné" věci do krabic chaoticky... až předposlední večer zjistíte, že nemáte doma jedinou volnou krabici a tudíž musíte druhý den dojít koupit nové!
Má to jednu výhodu - po týdnu se zase jednou slušně najíte - v restauraci vhodného prodejce, kde mají i vlastní restauraci. Jinak ten týden stěhování začínáte zbytky z předchozího bohatého nedělního oběda, až přes párky s instantní kaší... načež poslední tři dny to jistí rohlík, šunka, sýr a kafe. Občas urvete i nějaký ten loupák.
Takže ty švédské kuličky s hranolky jsou pak vítaným zpestřením tohoto poměrně jednotvárného jídelníčku.
Samotné zpestření vám pak zpestří dramatická akce s názvem: stěhování kocoura.
Ten je pochopitelně celý týden vedle z toho, že se pořád něco děje. A kočky jsou citlivé na změny a rámus. Náš kocour to odnesl i psychicky a pořídil si katar žaludku, takže se to neobešlo bez návštěvy veterinářky "na doma" a několika injekcí včetně penicilínu, aby se předešlo zánětům... Onen poslední možný stěhovací den pak kocoura lovíte všemi možnými i nemožnými prostředky. Nakonec ho urvete za oknem za kožich a "jemně" šoupnete do přepravky.
Osobní stěhování pak končíte někdy v neděli 1. listopadu pozdě večer... zatímco vám jediný fungující příbuzný ze svých časových možností urve jednu jedinou jízdu autem, abyste převezli televizi a video plus zbylé krabice.
No a pak se naposledy vyspíte ve starém domově... již polo opuštěném, a zničený, stahaný se děsíte dalšího dne... kdy přijde na řadu stěhování druhé.
Ale to tom až zase příště, nejdříve ode dneška za 2 dny.
Martin Faltýn
Může za odmítnutí jednání o důchodech rozchod Andreje a Moniky?
Médii probíhá informace, že hnutí ANO odmítlo se zúčastnitní jednání od důchodové reformě. Prý je vláda rozhodnuta prosadit své tak jako tak. Není za tím ale něco víc?
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Martin Faltýn
Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho
Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.
Martin Faltýn
Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?
Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy
Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...
Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu
Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...
Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury
Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...
Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha
Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 1308
- Celková karma 16,21
- Průměrná čtenost 1151x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek