Ten výrok, v poněkud pozměněné podobě pronášel s oblibou kdysi jeden můj velmi dobrý známý. Byl to kameraman Josef Pávek. Ačkoliv byl mezi námi generační rozdíl, vzal si mne pod svá ochranná profesní křídla... Coby bodrý Moravák měl bezprostřední, jadrný přístup k životu i k lidem. Chybí mi tento jeho pohled na svět. Bohužel, nevím přesně kdy skonal, protože jeho rodina filmový svět o tom neinformovala.
Nicméně, na skvělé lidi se rádo vzpomíná.
Ono tvúrčí motto pana Pávka mi občas zazní v hlavě. Jeho výrok se týká filmů, které tvůrci natočili. Napadlo mne tak nějak, že vlastně je to zcela zobecnitelné - na celý život, protože i film je svým zůsobem životem.
A když se tak nad tím výrokem zamýšlím, připadá mi, že je čím dál tím víc pravdivější - i když je řečen bodře po moravácku.
Takže, vážení:
Žijte tak, aby když se ohlédnete, aby tam nebylo nasráno!
Příjemné prožití vánočních svátků.