Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Celník Rousseau - v čem tkví úspěch výstavy?

18. 01. 2017 8:08:08
"Výstavu francouzského malíře Henriho Rousseaua si přišlo za čtyři měsíce prohlédnout 57 047 lidí. Řadí se tak k divácky nejúspěšnějším výstavám v ČR."

Tolik krátká zpráva kulturní rubriky iDnes.cz

Henri Russeau se stal u nás všeobecně populárním a známým nikoli vysloveně kvůli svému umění. Jeho slávu v povědomí českých a slovenských občanů způsobil známý seriál Oty Hoffmanna a Jindřicha Poláka "Návštěvníci." Tady totiž hned v prvním dílu probíhá soutěž ve znalosti obrazů a Jan Švankmajer ve své geniální animaci použil právě nejslavnější Russeaův obraz, autoportrét: "Celník"

Netroufám si tvrdit, že právě toto bylo důvodem k uspořádání Russeauovy výstavy v Praze. Upřímně, v dnešní době hledat nějakou dramaturgickou koncepci čehokoli, je poněkud nesnadné.

Navíc, nejsem stálým návštěvníkem výstav, o to je to pro mne těžší. Upřímně, výstavy moderního umění mne příliš nelákají, stálé expozice mám průběžně shlédnuté... A jak praví jeden zestručněný a zevšeobecněný citát": "To dobré není nové, to nové není dobré."

Russeaův obraz byl pro mne natolik zajímavý, že když jsem, vice méně náhodou, narazil na článek informující o této výstavě, hledal jsem příležitost, jak se na výstavu podívat. Úvodní článek byl modifikován jako pozvánka na poslední týden výstavy, i tak stojí za to si jej přečíst.

Využil jsem toho, že k nám přijel na vánoční svátky jeden známý, již odmaturovavší student. Výtvarné umění zdaleka není jeho studijní obor (mimochodem, kdybyste v Praze potřebovali juniora IT pro netvork, napište mi na email v profilu), ale zájem má. A protože dosud na takové výstavě s největší pravděpodobností nebyl, rozhodl jsem se tak využít příležitosti a na výstavu zajít i s ním společně.

Nejen první dojem ze samotného obrazu, ale i celkový dojem z výstavy byl skvělý. Výstava byla udělána nejen s hlubokou znalostí věci, ale i chytře přinášela výtvarná díla jaksi komplexně s kontextem. Do nějakých 6-7 sálů autorka výstavy dokázala vměstnat celou epochu, atmosféru doby i inspiraci v jedno.

Já sám mám poměrně dobré vzdělání v historii výtvarného umění, ale ony encyklopedické znalosti se u mne s postupem let přetavily v jakýsi smysl celkového chápání výtvarných děl a jejich souvztažností.

Takže jsem nechodil s oním mladým spolunávštěvníkem a neříkal mu "Tohle je ten Russeau, tohle je Filla, Čapek, Picasso, Manet, Lhoták..." To si i ostatně mohl přečíst na cedulkách. Spíše jsem se mu snažil přiblížit dobu, jak vůbec vznikaly výtvarné spolky... jak se vzájemně inspirovali, jak ale také a proč vznikaly skandály, jaká byla role mecenášů... a tak dál.

Pro mne zajímavým objevem bylo, že Rousseau, coby samouk, sice dokonale kreslil přírodu, ale lidi malovat neuměl. Upozornil jsem na to mého spolunávštěvíka. "Podívej se, poměř si tu dlaň, spolu s prsty, jak jsou vůči ní nepřirozeně dlouhé..."

Zajímavé také bylo zjištění, že samotný obraz Russeauova Celníka je v reálu trochu jinak světelně, než je na reprodukcích. Na obrázku ve wikipedii jsou vidět u nohou stíny. ale když se člověk zadívá na reálný, vystavený obraz, nic takového na něm vidět nebylo. (Viz diskusní příspěvek J.M.)

A to i přes to, že byl obraz na výstavě (zdaleka ne jediný) vlastně kryt ochranným sklem. Což bylo zjištění, které mne docela překvapilo. Ale byla to celkem logická ochrana... a jen to vyžaduje o něco větší mistrovstí to celé nasvítit, aby sklo (nebo co to je) nerušilo.

Postupně jsme si prošli celou výstavu. Bylo to opravdu zajímavé srovnávání... člověk jako by opravdu žil v oné době mezi umělci. Tedy, duchovně (bez žen, vína a zpěvu). Byly zde obrazy reprezentující fauvismus a bylo zajímavé sledovat inspiraci jednoho umělce druhým. Ať již v tomto případě nebo v jiných dílech, z prostředí tropů apod. Byla zde různá období Pablo Picassa s nímž se Henry Russeau přátelil. Byl zde i poměrně troufalý Russeaův výrok adresovaný Picassovi: "My dva jsme nejvýznamnější malíři doby, ty v egyptském stylu a já v moderním."

Na relativně malém prostoru vnímavý člověk mohl vidět opravdu mnoho. Učil jsem mého mladého spolunávštěvníka i na příklad známou věc, že na některé obrazy je třeba se dívat s odstupem, z dáli, aby jednotlivé "fleky" splynuly v celkový výsledný obraz, objekt apod. Jen neradi jsme výstavu opouštěli po víc jak půlhodině; zašli jsme si na skok i do výtvarné dílny. která byla při té příležitosti zřízena,

Při odchodu kolem Celníka a obrazu v sousední místnosti mne napadla ještě jedna otázka:

"Když se podíváš na tenhle Fillův obraz a porovnáš to s Celníkem, jak bys řekl, že byl malovaný? Jakým způsobem?"

Byla to spíše řečnická otázka. Chtěl jsem mého spolunávštěvníka upozornit ještě na jednu zajímavost.

"Když se podíváš na Fillův obraz, uvidíš mohutné, energické tahy štětcem," předvedl jsem dokonce trochu názorně gesty. "Russeau - to je naopak mravenčí práce, trpělivá a precizní."

Při odchodu jsem využil dekorace, která výstavu uváděla a pořádal o pořízení poněkud sebeironické fotografie. Mohla by nést třeba název: Henry Russeau a já,
či spíše JÁ a Hennry Russeau.

Russeauova výstava, včetně pár spolu vystavovaných dobových sochařských počinů, byla pro mne opravdu velkým potěšením z mistrovských děl. Když se pak zamýšlím nad tím, proč byla výstava celkově tak úspěšná... možná to bylo právě tou koncepcí. Určitě tady byl ale jeden dokonalý, prakticky marketingový tah:

přivézt ze zahraniční atraktivní, známé dílo a obklopit jej jeho dobou.

A to se Národní galerii i autorům výstavy určitě povedlo.

Blahopřeji!

Autor: Martin Faltýn | středa 18.1.2017 8:08 | karma článku: 10.61 | přečteno: 299x

Další články blogera

Martin Faltýn

Také máte pocit, že jste stále více okrádáni?

Tím teď nemyslím, když si z pochybného e-shopu objednáte mobil a přijde vám repasovaný šunt nebo taky nic. Míním tím ty firmy a jejich lidi, které se pokládají za přední nebo top... a zákazník pláče.

24.3.2017 v 14:25 | Karma článku: 21.84 | Přečteno: 804 | Diskuse

Martin Faltýn

Neovlivni.cz kontra Babinský.... pardon, Babiš.

K napsání tohoto blogu mne ponouklo vystoupení šéfredaktorky onoho media, S. Slonkové, druhdy ředitelky MF Dnes "pod Andrejem Babišem" - což je poněkud pikantní formulace. Ale k věci.

20.3.2017 v 19:30 | Karma článku: 21.48 | Přečteno: 784 | Diskuse

Martin Faltýn

Jak je těžké stát se "podcasterem"... 1.

Nevím, co mne to popadlo... možná nějaká podvědomá pracovní deformace, možná nedostatek kreativních aktivit... Rozhodl jsem se, že budu (...) dělat podcasty. A samozřejmě jsem se začal po internetu rozhlížet, kudy do toho?

15.3.2017 v 15:27 | Karma článku: 7.37 | Přečteno: 272 | Diskuse

Martin Faltýn

Ptáte se na humor o Bohoušovi Sobotkovi?

Smí se to vůbec? Zeman... ano. Ovčáček... jistě. Pokleslého humoru prý není nikdy dost. O tom by mohli vykládat zejména místní rádobyhumoristé. No a občas jim to rád natřu... aby si tolik nehonili triko.

10.3.2017 v 10:39 | Karma článku: 25.37 | Přečteno: 783 |

Další články z rubriky Kultura

Zdeněk Sotolář

Učitelská komora aneb V čem jsem se mýlil?

Nápad založit komoru se objevil už dávno, byl proveden nejeden reálný pokus, zbytky jednoho z nich visí na internetu dodnes. Nedávná anketa webu Česká škola odstartovala další kolo úsilí směřujícího k založení takové organizace.

28.3.2017 v 13:44 | Karma článku: 3.24 | Přečteno: 132 | Diskuse

Karel Sýkora

Citát ze Zoharu

Zohar nebo též Sefer ha-Zohar je kabalistický spis obsahující mystický komentář k Tóře. Je psán specifickou formou aramejštiny, která se liší jak od talmudické tak i biblické aramejštiny.

28.3.2017 v 10:53 | Karma článku: 5.30 | Přečteno: 127 |

Karel Sýkora

Antiqui scriptores dominibus suis

If you want to visit the beauties of Campania (Pompeii, Herculaneum, Naples, Paestum, etc.) and Latium (Rome, Ostia, etc.), we offer you an exciting tour through history.

28.3.2017 v 7:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 65 |

Dana Šumová

Šťastnou cestu Věruško

do toho lepšího světa, kde jsou na sebe lidi slušní, sály plné nadšeného publika a s pořádným rockovým cítěním, skvělé kapely a plno kamarádů, co znáš...

27.3.2017 v 17:12 | Karma článku: 27.51 | Přečteno: 681 | Diskuse

Peter Krivda

Potulky XXVII - Drevená prenádhernosť na východe I.

Asi sme si vysnívali rozprávku, ktorú sme si veľmi želali, lebo sa uskutočnila. Všetky rozprávky sú, či boli skutočné príbehy, lebo ľudia, ktorí ich zažívali vedeli prenádherne snívať.

27.3.2017 v 15:10 | Karma článku: 4.90 | Přečteno: 93 | Diskuse
Počet článků 708 Celková karma 17.75 Průměrná čtenost 1446

Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy a věkem se blížím i absolutoriu školy života. Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.