Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Oscaři aneb co se v této společnosti řeší

27. 02. 2017 11:23:07
Konečně mohou být všichni spokojeni. Oscaři 2017 jsou černobílí... Vyváženost tentorát zvítězila. Filmy jsem neviděl, hodnotit nemohu. Film je ale dokonalým odrazem stavu své společnosti. Jak to?

Jednoduše.

Každé umělecké dílo vzniká ve své době. Vytvářejí jej umělci, kteří v ní žijí a do díla promítají své ideje, pocity, nálady... A umělce nepodceňujte. Jsou to spolehliví indikátoři toho, co se děje ve společnosti nejen na povrchu, ale i niterně uvnitř.

A film v tomto směru je něco jako bezprostředím indikátorem, protože kombinuje několik druhů umění dohromady. A co víc: film svojí podstatou vytváří vlastni - filmovou - realitu, která je ovšem reflexí.

Tolik teorie, vážení, a dosti na tom.

Letošní Oscaři to předvedli dokonale.

Zvítězily dva filmy a novináři se předhánějí titulky jako "GLOSA: Vyhráli bílí, nebo černí? Oscary zažily totální trapas". Titulek je klasicky zavádějící... Člověk neví zda jde o Oscarovou dobrotrusnost nebo v čem jako ten trapas byl, ale "modří už vědí". (Bonus k "modří už vědí" najdete zde.)

Takže tentokrát došlo k požadované vyváženosti a všichni snad mohou být spokojeni. Snad. Faktem je, že právě toto "snad" neustále ukazuje na spodní proudy v americké společnosti. Zamýšlet se nad tím, že vítězství Moonlight tedy snad uspokojilo Afroameričany, ale že by nemuseli být zas až tak úplně spokojeni, protože nemají cenu za hlavní roli... No, to už mi přijde opravdu zcestné. Ale, bohužel, nebezpečně signifikantní. Právě toto je přesný odraz stavu nejen americké, ale i světové společnosti, zejména evropské, která začíná být nakažena touto pozitivní diskriminací jako středověkým morem. Rozhodovat by přeci mělo, co kdo umí, co kdo stvořil a nikoli, jakou má barvu pleti, rasu, náboženské vyznání, sexuální orientaci...

Ovšem, spíše než pochyby o spokojenosti černých a jejich vítězství nad bílými mne překvapila jiná věc.

A to onen trapas s vyhlášením.

Jako na potvoru jsem si pár dní před tím přečetl oslavný článek, jak "Tajemství vítězů Oscarů střeží dva lidi na světě. Během vyhlašování nechodí ani na toaletu." Z článku cituji:

"Připraveni na všechno
Zajímavostí je, že se výsledky nikam jinam než do obálek nevkládají. Ruizová s Cullinanem si tedy musí pamatovat jména všech výherců ve všech kategoriích. Každý z nich má svůj kufřík s totožnými obálkami a do Los Angeles přijíždí každý z nich po jiné trase. Kufříky mají až do samotného vyhlášení."

Takže má otázka zní: co tedy v tu chvíli ti dva dělali, když padl špatný název filmu jako vítěze? Odskočili si na toaletu? Nechali se unést filmový pozlátkem? Měli v tu chvíli výpadek paměti? - Už v okamžiku, kdy padlo špatné jméno, měli zasáhnout a ceremoniál pozastavit.

Chápu, že ověřování trvá v takovém případě dlouho. Ale každopádně nemělo dojít k tomu, aby tvůrci La-la-landu sošku převzali, dojatě děkovali... než byli vystaveni takovému trapasu.

Tak trochu si to přitom asociuji s nevěstou u oltáře... ale dějová paralela takového trapasu na svatbě mne fakt nenapadá.

Co na tom, že "Společnost PricewaterhouseCoopers, která dohlíží na proces sčítání hlasů při Oscarech už 83 let, se za pochybení omluvila a vyšetřuje, jak k tomu došlo." (zdroj: ČT24.cz)

Prostě se to nemělo stát a když už se to stalo, neměli zpracovatelé z PwC nechat ceremoniál dojít tak daleko.

Pozitivní je na tom jediná věc: nejde o fatální omyly, jako tomu bylo při nejrůznějších bombardováních v Sýrii, kdy na omyly umírají nevinné oběti.

V daném případě: maximálně za několik let o tomto trapasu vyhlašování Oscarů někdo natočí film a třeba za něj dostane i Oscara.

No a zbytek si přečtete v tomto článku. Nevím, čí je to "zásluha", ale nevhodným členěním na odstavce došlo občas k přesunům významů... Mezi námi, taky trochu trapas. Ale to už se neřeší.

Autor: Martin Faltýn | pondělí 27.2.2017 11:23 | karma článku: 19.18 | přečteno: 711x

Další články blogera

Martin Faltýn

Sobotka do Japonska! Bude jmenován čestným samurajem?

Jedním z posledních vládních výletů premiéra Sobotky je velkoryse pojatá návštěva Japonska. Prý tím, řečeno jeho slovy, završuje "asijský trojlístek", tedy po návštěvě Jižní Koreje a Číny.

26.6.2017 v 18:30 | Karma článku: 16.12 | Přečteno: 384 | Diskuse

Martin Faltýn

Čertoviny? - Budou!

Včera jsem si zahrál v právě natáčené pohádce Zdeňka Trošky s názvem "Čertoviny". Dovolte mi vás trochu provést včerejším filmováním a také vám ukázat exkluzivní detaily, které jen tak neuvidíte.

24.6.2017 v 9:54 | Karma článku: 18.05 | Přečteno: 345 | Diskuse

Martin Faltýn

Značení v naší ulici mi připomíná politickou scénu

Či spíše scénku. Jak v pořadu Na stojáka, který po tom co jej známý shlédl minulý týden, jsme jej přejmenovali Na sprosťáka. Inu, moc se to od scén v politice neliší.

21.6.2017 v 8:08 | Karma článku: 14.31 | Přečteno: 516 | Diskuse

Martin Faltýn

Blog na neděli: o toaletním papíru, ČSSD a k tomu dvě socialistické anekdoty

Domácí diskuse se odehrávají všelijak a všemožně. V koupelně jsem se natáhl na poličku a povídám: "Ale, došel nám WC papír." A tím to všechno začalo. A taky trochu o ČSSD.

17.6.2017 v 10:24 | Karma článku: 21.55 | Přečteno: 1426 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Annie Lennox – Walking on Broken Glass

"Walking on Broken Glass" is a song written and performed by Scottish singer Annie Lennox, taken from her 1992 album, Diva. This song reached #1 in Canada, #8 in the United Kingdom and Ireland.

29.6.2017 v 8:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 |

Karel Sýkora

Billy Talent – Afraid Of Heights

Billy Talent je kanadská punkrocková skupina. Na Billy Talent se přejmenovali až v roce 2001, do té doby vystupovali pod jménem Pezz.

29.6.2017 v 6:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 |

Karel Sýkora

JSTOR Text Analyzer

Do you ever find yourself in a bind when searching for relevant sources? Keyword search not working? Text Analyzer from JSTOR Labs lets you upload a document and search for articles based on your text!

28.6.2017 v 12:20 | Karma článku: 4.97 | Přečteno: 94 |

Karel Sýkora

Okamžik vzkříšení – film

Okamžik vzříšení vychází z jedné z nejuznávanějších knih v dějinách Izraele. Popisuje dojemný příběh znovuobjevení života po traumatických událostech 2. světové války.

28.6.2017 v 8:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 |

Richard Mandelík

Smetanova Litomyšl díl prvý, baroko, harfa a krásné dívky

A v neposlední řadě mé chyby, nad něž jsem se naštěstí povznesl a k tomu povznesení přispělo krásné město, krásné výstavy a krásné dámy. Jedna z nich to skvěle potvrdila harfou i aranžérským uměním.

28.6.2017 v 7:00 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 129 | Diskuse
Počet článků 729 Celková karma 20.09 Průměrná čtenost 1445

Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy a dosažením 60 let jsem se přiblížil i absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.