Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čertoviny? - Budou!

24. 06. 2017 9:54:31
Včera jsem si zahrál v právě natáčené pohádce Zdeňka Trošky s názvem "Čertoviny". Dovolte mi vás trochu provést včerejším filmováním a také vám ukázat exkluzivní detaily, které jen tak neuvidíte.

Je to asi tři měsíce, zazvonil telefon: "Ahoj Martine, tady Zdeněk."

Hlas kamaráda, kolegy režiséra Zdeňka Trošky poznám bezpečně.

"Ahoj Zdeňku, co se děje..."

"Rád bych ti nabídnul roličku v nové pohádce Čertoviny, kterou připravujeme."

Že by roli čerta? Blesklo mi hlavou. Kdepak - pravý opak!

"Jestli bys mi udělal velebníčka..."

"No jasně, moc rád." Jednak jsem si už dlouho nikde nezahrál a Zdeňkovi se prostě neodmítá. Umí vždycky při natáčení vytvořit pohodu a spolupracovat s ním je radost.

Ale najednou Zdeněk - jak je slušný a vychovaný - se začal trochu zajíkat:

"Hele, nezhubneš mi do tý doby?"

"No, to teda fakt nehrozí mám... xxxxl kilo."

"Víš, já bych chtěl, abys... abys vypadal... jako..," bylo jasné, že mu to nejde z úst a bojí se, aby mne neurazil: "Jako... no..."

Protože mám smysl pro humor, tak mi to zapálilo: "Jako Dominik Duka, viď?"

"No!" ozvalo se ulehčeně z telefonu.

Zasmál jsem se a bylo to jasné: "Neboj, já se samozřejmě oholím, klidně mi můžete vyholit i tonzuru, legrace musí bejt."

A tak jsem ve čtvrtek večer vypadal takto "běžně" (na foto vlevo) a v pátek ráno takto (na foto vpravo):

Před tím proběhla před kostýmní zkouška... a také v médiích jste se mohli dozvědět první informace, včetně novinářem poněkud neuměle natočeného video z natáčení.

No a ve čtvrtek večer mne produkce naložila do "firemního" auta a přesně dle dispozic (na foto ovšem dispozice dnešní, sobotní) mne odvezla na místo natáčení.

A to už je první exkluzivní zajímavost: na vybraných sponzorských autech, zapůjčených renomovaným výrobcem automobilů, je vyveden název filmu.

A jak že se tedy připravuje vlastní filmování? Když už je vše připraveno, domluveno a vybráno, vytvářejí se tak zvané dispozice. Jejich základem je, kdo se kde má ten den sejít - filmoví a jiní tvůrci, herci, speciální rekvizity... což vše tvoří běžně nějakých 30-50 lidí, a říká se tomu odborně - jako na vojně - "štáb".

Inu, nejprve musí vzniknout scénář, aby bylo co filmovat. Tady máte ukázku ze scénáře - právě s tou mojí rolí velebníčka.

Podle něho se pak film obsazuje, vybírají se místa natáčení (tzv. lokace), zařizují se masky, kostýmy a rekvizity, domlouvají se speciální efekty, zvažují se triky, organizuje se filmová technika (kamery, stavba, zvuk, světla...) a její personál, a vůbec produkce včetně ubytování, včetně dopravy a zázemí pro natáčení.

Takže začneme tím zázemím, ne?

Tady exkluzivně vidíte takové zázemí na filmovém exteriéru. Vlevo je speciální kostymérsko-maskérský autobus. Napravo je ovšem neméně důležitá část: stravování, alias česky "catering".

Dříve jsme se odbývali vuřty, hospodami, v lepším případě chlebem namazaným a podaným z okénka klasického ubytovacího přívěsu. Dnes jsou to celé firmy se speciálními pojízdnými kuchyněmi, které vám uvaří libovolný počet i druh běžných téměř domácích jídel, nabízejí ovoce, dezerty, kávu a chlazené nápoje (alkohol se u filmu nepěstuje)...

...neboť všechny ty pracující lidi je potřeba nasytit a napojit a pro producenty a produkci filmu je catering po všech stránkách výhodnější: jak finanční tak organizační, protože i u filmu platí, že čas jsou peníze.

Jakmile se všichni najedí - hurá filmovat! Ráno se pak všichni rozjedou. Śtáb na místo natáčení, kde se začne připravovat scéna a určovat záběry a stavět technika pro natáčení... a herci se oblékají a líčí, aby následně byli dopraveni "na plac" jak se místu natáčení slangově říká.

Již zmiňovaný speciální autobus je pak opravdu perfektně vybaven a je v něm vše potřebné.

V části kostymérské jsou pak soustředěny všechny kostýmy: košile, pohádkové spodní prádlo (to byste se divili, co vše má princezna pod sukněmi!), klobouky, košile, obuv... módní doplňky. Každý kostým má svou cedulku se jménem role a jejího představitele.

Druhá část autobusu je maskérská. V ní se herci líčí i odličují... lepí se vousy, upravují vlasy, případně paruky, lepí umělé nosy ano i obličeje... vše cokoli si vymyslíte. A tady máte exkluzivní foto z této maskérny aneb jak se líčí a odličují čerti:

No a potom hurá na plac: filmovat!

Nejprve musí režisér Zdeněk Troška spolu s kameramanem Davidem Ployharem určit co se právě bude filmovat - protože film se skládá ze záběrů. Každý jeden záběr se musí připravit: odkud bude, jak bude veliký (např. zda celek nebo detail), kam bude směrovat, kdo v něm bude... jak se bude filmovat: zda se použije např. kamerová jízda nebo jen ze stativu respektive z ruky...a tak se postupně ze střípků mozaiky, z jednotlivých záběrů skládá celý film.

Pak je třeba hercům vysvětlit, co mají dělat. Kam a jak se dívat, jak se tvářit, případně, kterou větu ze scénáře právě říci.

A nakonec zazní pokyny: "Připravit!" - "Kamera!" - které vydává druhý režisér Marek Kališ, prává ruka Zdeňka Trošky - a filmuje se.

Má scéna předpokládala, jak jste si přečetli, že přijedu, seskočím z bryčky (to se muselo vystřihnout - zas tolik legrace ve filmu být nemůže), a pátrám, proč mula nejede a rozčiluji se kdo se to směje v křoví...

A exkluzivně pro vás: jak mi to šlo?

Celkem nenáročné bylo naučit se ovládat mulu zapřaženou v bryčce. Mula byla chytřejší než já, sama zatáčela, dojížděla na správné místo... Se mnou to bylo horší. Na kozlík mne museli vysazovat... ale hlavně: občas jsem zapomínal text. Přes všechnu snahu a horko. Asi dvakrát jsem prostě přestal při "jetí záběru" mluvit - prostě jsem najednou nevěděl jak dál. Slova mi vypadla. Na druhou stranu jsem se do toho herecky opřel, jak si Zdeněk Troška přál. Snažil jsem se i výrazově navazovat v jednotlivých záběrech... Ochotně jsem omdlel a svalil se mezi dva stromy ... přičemž nejhorší na tom potom bylo se zpátky postavit na nohy - museli mi při tom pomáhat.

Ale jinak: ani jsem neměl pocit, že se filmuje, natož "pracuje" - spíš to byl takový dovolenkový den. Prostě pohoda. A navíc, pár milých setkání se starými známými z barrandovských časů i s novými lidmi, kteří propadli kouzlu filmování.

A že to někdy je pěkný blázinec.

Zajímavé při natáčení je, že děj se ve skutečnosti filmuje na přeskáčku.

Takže nejprve jsem přijel, pak jsem hledal, pak jsem znovu přijel, pak na mne vylezli čerti, pak jsem strachy omdlel mezi stromy a čerti ujeli v bryčce... a nakonec jsem znovu přijel, aby na zemi pšouknul kouř, jak čerti plivnou své kouzlo. A nakonec se točili čerti, jak se schovávají v křoví a koukají na mne.

Tak takto se ve skutečnosti filmuje.

A ve střižně se to poskládá správě podle posloupnosti děje. Digitálně se dodatečně zpracují obrazové triky. Pak se rovněž v případě potřeby sestřihá nebo dotočí zvuk, dodají se potřebné zvukové efekty.. samozřejmě se nahraje a přidá do filmu hudba... nakonec titulky; vše se spojí v jeden výsledný film.

A následuje premiéra, besedy s diváky, rozhovory pro média, promo akce... promítání filmu v kinech... tedy vše, co už jako diváci sami dobře znáte.

Co ale neznáte, jsou detaily z natáčení. Snad vás tedy trochu potěšilo těch několik exkluzivit z natáčení Čertovin.

Mnoho informací o připravované pohádce najdete na jejích stránkách na Facebooku. A samozřejmě, nejlepší bude když se dojdete podívat na film do kina.

Slavnostní premiéra je stanovena na 3. ledna 2018.

Autor: Martin Faltýn | sobota 24.6.2017 9:54 | karma článku: 21.50 | přečteno: 835x

Další články blogera

Martin Faltýn

Jak jsem byl v tom

Ehm, nejsem úplné manuální motovidlo. Hřebík přitluču, leccos smontuji i opravím. Ačkoliv jako vyznavač uměleckých oborů byl měl být spíše to motovidlo. Nicméně, před pár dny jsem si to opravdu užil.

25.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 3.65 | Přečteno: 113 | Diskuse

Martin Faltýn

Nově na Chodově - otevřeli knihy, má to ještě pihy

"Je tam vážně hezky, metrem nebo pěšky. Dá-li se, či nedá se - má to pihy na kráse." - Asi tak bych shrnul dojmy ze své dnešní návštěvy v OC Chodov, protože to jsem si jako knihomol nemohl nechat ujít.

19.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 10.17 | Přečteno: 266 |

Martin Faltýn

Sedmé kočičiny

Znáte knížku Zdeny Frýbové "Robin"? Pokud ne, doporučuji... pokud jste majiteli psa, zejména foxteriéra, kterým Robin byl. Někdy mám ale pocit, že s mými kocoury bych směle mohl napsat něco podobného.

15.9.2017 v 16:50 | Karma článku: 25.89 | Přečteno: 387 | Diskuse

Martin Faltýn

Trocha metro poezie - dvakrát poezie

Pamatujete si ještě, jak se jednu dobu objevovala v metru Poezie pro cestující? Byla to trocha klasiky, trocha soudobé tvorby a trocha autorské tvorby. Teď se zdá, že je tu poezie zas. A nebo...?

11.9.2017 v 11:12 | Karma článku: 8.61 | Přečteno: 161 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Dalimil Staněk – Hledejte nejprve Boží království

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

25.9.2017 v 7:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 18 |

Richard Mandelík

Dvořákova Praha díl prvý

Festival výtečně otvírá každoroční podzimní koncertní sezónu a je mi zdrojem radosti z krásné hudby, umně sestavených programů a mnohých domácích i zahraničních vynikajících osobností a souborů.

25.9.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Karel Sýkora

Marcus Tullius Cicero – O zákonech

Ciceronovo stěžejní dílo, navazující na spis O věcech veřejných a pojednávající o zákonech z filosofického, společenského a politického hlediska. Český překlad v zrcadlovém vydání připravil a poznámkami opatřil J. Janoušek.

24.9.2017 v 16:50 | Karma článku: 3.93 | Přečteno: 111 |

Zdeněk Sotolář

Války mezi učitelskými spolky aneb Klony útočí

Diskuse o pedagogické komoře nabrala na síle po anketě na webu Česká škola. Příslovečné rukavice se chopila Iniciativa pedagogická komora. Ta o sobě dala vědět především peticí proti tzv. kariérnímu řádu.

24.9.2017 v 15:50 | Karma článku: 16.74 | Přečteno: 682 | Diskuse

Vladimír Koliandr

Pacient nejde k lékaři proto, aby se léčil, ale proto, aby byl zdráv!

Je to stejné, jako když si jde někdo koupit vrtačku. Nepotřebuje vrtat, potřebuje díru. Slýchám námitky, že výsledky mé práce způsobuje placebo a ne léčení. No hurá! Jsme u podstaty věci.

24.9.2017 v 9:00 | Karma článku: 17.21 | Přečteno: 673 | Diskuse
Počet článků 749 Celková karma 14.51 Průměrná čtenost 1433

Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy a dosažením 60 let jsem se přiblížil i absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.