Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Když marodíte, přečtete si knihu!

Je to ideální způsob, jak si "užít" marodění a vyplnit ty okamžiky, když už je vám lépe, ale ještě ne natolik dobře... A tak otevírám knihu, kterou jsem před pár dny zakoupil. Ano, tohle je recenze, dokonce on-line!

"On-line" je samozřejmě jen pomocný termín. Ve skutečnosti se ale budete dozvídat moje pocity a názory na knihu bezprostředně, pěkně během jejího čtení.

Možná se ptáte, proč jsem si já, muž, koupil typicky ženskou knihu. Důvodů je celá řada a dohromady vše vysvětlují - když nic jiného, tak budu mít pro švagrovou pěkný dárek.

Jak knihu ale vnímám já?

Ellen Bergová "Kvůli tobě i zhubnu".

V Německu má kniha název "Das Bisschen Kuchen" - čili "Kousek dortu".

Překladač mi nabídl jen jedno slovo "Dort", ale trochu si s tím pohraji a když tak, lepší překlad by byl "Dortík"...nebo ten, který jsem zvolil já. Chápu, že pro český trh to není zrovna přitažlivý název.

Čtu předsádku i zadní stranu, kde je stručný popis oč půjde. Poněkud průhledně mi to naznačuje, že hrdinka se rozhodla zhubnout kvůli manželovi, ale kdoví... možná ve finále zjistí, že ve speciálním švýcarském penzionu hubne kvůli někomu a něčemu jinému.

Kniha vyšla v r. 2012. U nás tedy v r. 2018.

Tak se rád nechám překvapit, čím je pro nás cenná i po 6 letech od svého vydání v Německu.

 

 

Motto:

"Pro všechny, kdo potřebují v životě trochu víc lehkosti."

Hezké motto. Má v sobě více smyslů, významů či podtextů. Tak to mám osobně rád. Kdy je se nad čím zamyslet.

Autorka začíná tzv. označením Den nultý. Inu, dříve tak říkalo předmluvám... Nedá mi to, abych nezalistoval, kolik že mne těch dní ještě čeká? Ještě šestnáct, což je dohromady s nultým dnem celkově sedmnáct. Asi to patří k literární dámské romantice. Nebo autorčině naturellement.

Tak, jdeme číst...

Den nultý.

Teda... autorka se s tím nepárá. Zkušeně ví, že dramatický úvod dokáže vzbudit zájem. Souhlas. A ještě k tomu vtipně přidá osobní názory hrdinky... Pěkně otevřeně, na rovinu. Čili dát dohromady čtivě zápletku na třech stránkách a zároveň sdělit o hrdince to podstatné - to už chce při psaní něco umět!

  • Jak hrdinka zjistí, že má nadváhu a nevejde se do šatů? Inu, nejlepší je, poslat ji na nákup do značkového butiku.
  • A vykompenzovat ten psychický šok návštěvou oblíbené kavárny s dortíkem a latte.

A to jsme teprve na třech stránkách. A překlad umí tu svižnost vystihnout. Ale nebojte se, takto vám celou knihu rozebírat nebudu. Ale začátek je vždycky důležitý. (Kéž by si tohle zapamatovali čeští autoři knih a scénářů.) Tak dál!

  • Je snad větší šok, když po uspokojení v kavárně a myšlenkách typu "Jídlo je nový druh sexu" a úvahách o milujícím manželovi a dospělé dceři, kyprá hrdinka spatří svého manžela s mladou štíhlou ženou?

Panejo... jestli bude autorka takovýmto dramatickým tempem vyprávět celý příběh, tak čtenář/ka tu knihu ani nedočte. Brzy dostane infarkt!

Ale nebojte se, jak říkám, jde o rozjezd a účelem je upoutat čtenáře.

  • A hrdinka, když se vybrečí, přijme rázné rozhodnutí. Manžela se nevzdá, i kdyby měla zhubnout!

To je slovo do pranice i do čtenáře! Tomu říkám dobře zapletená zápletka. Tedy zatím. Stručný popis k věci, sem tam vnitřní zhodnocení situace. A hrdinka je žena činu, tak to má být. Ona totiž...

Ale ne, přeci vám tady nebudu prozrazovat celý děj a všechny jeho hybné momenty. Smiřte se zcela prozaicky s tím, že 

  • hrdinka vyrabuje manželovu kreditku a odletí do ozdravovacího "hubnoucího" sanatoria ve Švýcarsku.
  • Namísto večeře ke stříbrné svatbě s manželem.

No prosím!

S kontrasty tedy autorka pracovat umí. To se musí nechat. Jak let, tak přílet do Švýcarska... spolucestující a budoucí spolupacientka drsňačka... Tempo i nové elementy stále drží vaši čtenářskou pozornost. A to je opravdu a pouze teprve pořád ještě Den nula o 14 stránek později.

A dozvíme se, že zkrátka jedna věc jsou naše činy z náhlého popudu a odvážného rozhodnutí... jenomže potom, když se to v člověku všechno rozleží. - Autorka má psychologii v malíčku. Tohle dokonale odpovídá realitě.

Den první...

Autorka sice trochu zvolňuje tempo, ale přidává zážitky, události... dramatické napětí. Hrdinčino selhání je sice poněkud náhlé a chtěné... ale jelikož jsem muž, tyto poryvy dost dobře posoudit nedokážu. Předpokládám, že autorka ví o čem píše: o ženské duši, momentálně trýzněné hladem, pochybnostmi, nevěrným manželem a zkoušené pokušením v podobě záhadného nočního hodování se spolupacientkami.

Den druhý...

Hrdinka čelí novým výzvám. Jak jinak. A napětí se stupňuje nebo kromě fyzioterapie jí údajně přitom hrozí i eroticko sexuální zážitek. ...

Tak jsem to dočetl a... Inu, počítejte s tím, že vám tento den pěkně zatopí novými dojmy i událostmi, které hrdinku potkají. Být mladší, tak se snad i červenám...

Den třetí...

Zdá se, že autorka se rozhodla nechat procházet hrdinku zvraty a šoky. Zatím se jí daří procházet vším vítězně. I když je to trochu najednou až příliš zázračná proměna se střídajícími se myšlenkovými pochybnostmi. Ovšem hrdinčiny činy... Uvidíme...

O dramatické situace není nouze. To když náhle přijede hrdinčin manžel. Z pohledu čtenáře se ke své manželce nechová příliš korektně. Naštěstí se s ní nesetká, protože hrdinka má nové kamarádky. Ale svého muže stále ještě miluje... i po 25letech soužití.

Den čtvrtý...

Jako správná znalkyně dramatičnosti autorka ví, že vás musí nechat od dramatických událostí oddechnout. Sice začne hypoglykemickým šokem hrdinky, ale pak jsme najednou v bezstarostném světě kamarádek, kávy i nákupu oblečení. Jako dobrý předpoklad dalších dramatických zvratů.

  • A víte, že už jsem v polovici knihy?
  • Autorka ale evidentně nic nezanedbává a své čtenáře nepodceňuje. Záchvat poklesu cukru popisuje věrně, odborně a - co je nejcennější - lidsky. Inu nepíše drama, ale oddychovou literaturu.

Jenže i oddychová literatura má své zákonitosti a tak za pár stránek oddychu a pohody nás autorka "odmění" několika pěkně dramatickými momenty. To když za hrdinkou přijede její dcera. Ale autorka jí určí, že ani ona hrdinku - svoji matku -  nechápe. Ale nebojte se, na pár romantických momentů taky dojde.

Den pátý...

Autorka dokáže připravit menší šoky nejen čtenářům, ale i postavám své novely. Na příklad když přijede hrdinčina dcera. Nepřátelsky naladěná, ale to se posléze vysvětlí. A hrdinka dál proplouvá sanatoriem a jeho bizardnostmi. Je to trochu podivný kontrast s tím, jak v nás byla původně vyvolána iluze, že jde o luxusní specializované sanatorium.

A znovu před námi vyvstávají lidské zvraty a osudy. Přes všechnu lehkost autorka dokáže vytvořit i pěkné napětí. A pozvolna se snaží vymanit z klišé, kterým by opakovala staré modelové situace. Je si dobře vědoma, že nikdo není jenom zlý nebo jenom dobrý.

Den čtrnáctý...

  • Ne, nebojte se, nepřeskočil jsem několik desítek stránek. Ani nejde o chybu tisku.
  • Ten Den čtrnáctý je správně.

Kupodivu. Osm dní je zřejmě pro příběh nedůležitých, Inu proč ne. Jsem zvědav - a to je dobře - co se dočtu dál po takovém "časovém odstupu".

Ten skok v ději je trochu nepochopitelný... Tady to autorka se zkratkovitostí trochu přehnala. Jakoby ji ten příběh přestal najednou bavit. Jakoby se nic nedělo během těch osmi dní kromě procedur a kamarádského hašteření a la Sex ve městě. Nadcházející šok kdy se dcera přikloní na hrdinčinu stranu už pochopitelně tolik překvapivý není. Ale budiž. Autorka se přesto snaží udržet pozornost čtenářů.

Den patnáctý...

Napřed mučivé čekání, dráždivé uvolnění a potom akční groteska. Dva velké kontrasty této kapitoly, která tím ovšem zdaleka ještě nekončí.... Dámy se jdou "vloupat" do domu neoblíbeného dietologického lékaře, který je svou protivností opravdu protivný a ...odjel na několik dní pryč.

A samozřejmě, tady si to autorka trochu narežírovala předem. Nemyslím, že by si příběh zasluhoval, abych vám tady všechno vyzradil. Koneckonců, příchod policie napovídá mnohému... i když zkratkovitosti se autorka nevyhne. A tentokrát musím říci: bohužel. Příliš mnoho postav si žádá příliš mnoho řešení. A na všechny zdaleka není čas.

Den šestnáctý...

Samozřejmě nejšťastnější. Víc vám neprozradím. Jen to hlavní: hrdinka skutečně najde samu sebe.

 

Resumé:

Ne, nečekejte žádnou vysokou literaturu. Knížka je psána odlehčeným jazykem. Svižně v tempu a k věci. Ale především ve stylu oddychové literatury; trochu místy i v režii autorky... když převáží její literární přání nad životní realitou. Škoda, že ta druhá část knihy mi přijde dopisovaná poněkud chvatně. Ale tak to v romantické literatuře chodí. A je to možná i dobře. Autorka totiž dokáže mistrně načrtnout povahy situace i prostředí tak, abyste přesně věděli na čem jste... a na druhou stranu do toho dokázali bezpečně promítnout vaše osobní zážitky, poznatky a zkušenosti. Bylo by zajímavé vzít třeba jen čtenářky z různých zemí a nechat je načtrnout hrdinku a její dortík. Určitě by se to hodně lišilo a přesto by to odpovídalo autorčině popisu a vaší představě. Ale o tom koneckonců, dobře napsaná literatura je. Nesvazuje vás, nespoutává vaše křídla, jen udává směr jejich letu.

Jako oddychová literatura vás kniha rozhodně nezklame.

 

 

A na závěr:
Překlad: Hana Krejčí
Obálku navrhla: Jana Štastná
Nakladatelství: Ikar /Euromedia Group/
207 stran
ISBN 978-80-249-3464-8

V Euromedia Group je to již čtvrtý titul této autorky.

Autor: Martin Faltýn | pátek 16.2.2018 8:38 | karma článku: 11,41 | přečteno: 358x
  • Další články autora

Martin Faltýn

Než kočička vejce snese...

Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...

17.4.2024 v 12:05 | Karma: 12,14 | Přečteno: 291x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Kniha jako zjevení

Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.

11.4.2024 v 9:49 | Karma: 15,27 | Přečteno: 460x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho

Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.

7.4.2024 v 9:31 | Karma: 28,81 | Přečteno: 805x | Média

Martin Faltýn

Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?

Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.

1.4.2024 v 10:30 | Karma: 12,72 | Přečteno: 291x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma: 13,06 | Přečteno: 231x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Taky jde na vás jaro?

Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.

22.3.2024 v 9:59 | Karma: 14,44 | Přečteno: 312x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly

Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!

18.3.2024 v 9:09 | Karma: 28,35 | Přečteno: 3948x | Diskuse| Média

Martin Faltýn

"Chci" nerovná se "Mám právo"

Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.

15.3.2024 v 10:08 | Karma: 16,44 | Přečteno: 597x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 13

Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.

15.3.2024 v 8:08 | Karma: 12,40 | Přečteno: 282x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 12

Na konci měsíčního pobytu v USA na přelomu 1991/92 jsem se konečně dostal do New Yorku. Musel jsem si to tak trochu prosadit. A udělal jsem dobře. Za pár dní jsem toho zažil tolik, co před tím za měsíc. Včetně největšího trapasu.

11.3.2024 v 8:08 | Karma: 14,17 | Přečteno: 312x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 11

Blížil se závěr mého měsíčního pobytu v USA, psal se leden 1992. Těsně po Novém roce. Konečně došlo i na moji cestu do New Yorku. Za čtyři dny jsem tu ovšem zažil tolik, jako před tím za měsíc.

8.3.2024 v 8:08 | Karma: 13,45 | Přečteno: 260x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 10

"Není podstatné kdy, ale kam." To jsem si říkal během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92. A tak jsem mimo jiné zažil prodloužený víkend na Floridě. A kde že to přesně bylo?

4.3.2024 v 8:08 | Karma: 13,35 | Přečteno: 312x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 9

Za měsíc pobytu v USA už člověk nasbírá dojmy. Tím spíš, že jsem tam byl na pozvání na přelomu roku 1992/92. To už člověk krátce po sametové revoluci nasbíral dojmy! Třeba jen mé objevy při procházkách Washingtonem DC.

1.3.2024 v 8:08 | Karma: 12,13 | Přečteno: 290x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 8

Během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92 mne čekalo nejedno překvapení. Tentokrát to byla mimo jiné přímo exkurze do Pentagonu!

26.2.2024 v 8:08 | Karma: 12,47 | Přečteno: 429x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 7

Vánoční svátky v USA? - Návštěva pár vánočně vyzdobených míst, ale i jedna společenská událost - to jsou nezapomenutelné věci z mé cesty v prosinci 1991.

23.2.2024 v 8:08 | Karma: 12,33 | Přečteno: 359x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 6

Byl první týden v prosinci 1991 a byl předvánoční čas. Můj měsíční pobyt v USA na pozvání známé úspěšně pokračoval. Na nás tehdy nezvykle brzy, ve washingtonských obchodech už naplno zářily vánoce. A nejen tam.

19.2.2024 v 8:08 | Karma: 15,79 | Přečteno: 450x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 5

Prosince 1991 a moje měsíční cesta do USA. Pochopitelně: od prvního okamžiku plná zážitků, drobných i větších problémů, jako by mi chtěl Osud říct, že jiné už to nebude. I v případě rozhovoru s naší velvyslankyní v USA.

16.2.2024 v 8:08 | Karma: 13,06 | Přečteno: 432x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 4

Tak jsem konečně přistál v USA! Bylo 7. prosince 1991. Imigrační kontrolou jsem prošel, známá si mne převzala na letišti a můj exkluzivní měsíční pobyt mohl začít.

12.2.2024 v 8:08 | Karma: 19,19 | Přečteno: 517x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 3

Na přelomu roku 1991/92 jsem byl pozván na měsíc do USA. Moje první cesta na Západ! Že to nebyla maličkost, je nasnadě. Ale v prvé řadě bylo nutno doletět a překonat administrativní překážky v podobě imigračních úředníků.

9.2.2024 v 8:08 | Karma: 17,42 | Přečteno: 464x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 2

Psal se prosinec 1991 a já jsem se chystal na svou první cestu na Západ a rovnou do USA. A hned v úvodu nastala první krize: to když mi kamarád oznámil, že je bez auta, kterým mě chtěl odvézt do Frankfurtu n. M. na letiště.

5.2.2024 v 8:08 | Karma: 17,46 | Přečteno: 490x | Diskuse| Cestování
  • Počet článků 1307
  • Celková karma 15,69
  • Průměrná čtenost 1152x
Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy. Překročením 60 let jsem se přiblížil absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.