S tebou mě baví svět - aneb
V roce 1981 jsem nastoupil do Filmového studia Barrandov hned po vysoké filmové škole - jako asistent režie. To bylo povinné peklo, kterým si musel projít každý, kdo chtěl později samostatně točit jako režisér. A tak jsem byl přidělován na jednotlivé filmy... a protože jsem byl nováček, zcela neznámý a bez kontaktů, šoupali se mnou jak se to hodilo... k těm režisérům, kdo netočil často a neměl proto svůj stálý tým.
Bylo mi to jedno. Musel jsem se pilnou prací zbavit především negativních předsudků, které na mne nalepila ruská filmová škola a tak dva kolegové, absolventi téže školy, kteří velmi krátce po mém příchodu jeden za druhým emigrovali. A pak se za mnou také táhl stín 50. let... což jsem tehdy netušl a jen postupně poznával. A tak jsem věděl, že "držet hubu a krok" je pro mne jediná záchrana, pokud jsem se chtěl posunout dál.
Nedělal jsem si z toho těžkou hlavu. Pro mne bylo podstatné profesně nasbírat potřebné zkušenosti a vědomosti a být připraven. Pracovitý jsem byl. A ve "volném" čase jsem si všímal zajímavých věcí, nebál jsem se i ptát ohledně profese...
Tak jsem třeba v červenci viděl spoustu lidí v teplých zimních botách i kombinezách, nastříkaných stříbřenkou... abych se dozvěděl, že se tu natáčí seriál Návštěvníci. Ale ne, do atelirů nikdo nesmí - je to přísný zákaz.
O pár měsíců později jsem na chodbě dabingového atelieru viděl herce, který držel v ruce papírek a meldoval: "Třicettři-třicettři-tři-tři..." Což, jak dnes víme, byl zaseklý automat při výběru budoucích členů expedice Návštěvníci. Žádáná digitální technika: pěkně nastoupil herec a namluvil to jako robot.
Tak mi v roce 1982 nemohlo uniknout ani natáčení v těchto dnech právě opakovaného filmu S tebu mě baví svět.
V té době asi málo kdo tušil, že vzniká komedie století. (Upřímně, celou tu akci dodnes považuji za spekulativní - jakkoli lze právě tomuto filmu vítězství přát.)
Pro režisérku Marii Poledňákovou to byl první celovečerní hraný film. Byl to přeci jen debut. Jakkoli měla za sebou úspěchy v podobě oblíbených komedií "Velryby" a "Polepšovny" s Tomášem Holým. Ale televizní výroba a produkce i filmařina, jsou přeci jen trochu odlišné - asi jako televizní obrazovka a velké filmové plátno.
Paní režisérka mi tehdy jen neochotně svolila na chvíli přihlížet natáčení ve filmovém ateliéru. Ale svolila a tak jsem viděl pár scén... Včetně operace Postráneckého a Satinského se zapíchlou třískou; stejně jako záběr kdy Postránecký povytáhne šňůru s prádlem...
Ano, celé ty scény uvnitř chaty se natáčely ve filmovém ateliéru. Bylo to určitě pohodlnější než v reálné, malé chatě mrznout se štábem v horách, celou chatu vytápět, ubytovávat X dní celý filmový stab čítající v průměru na 40 osob + herci.
A že jste nic nepoznali?
To bylo mistrovství týmu architekta Jindřicha Goetze. Vůbec filmoví architekti jsou kouzelníci... a pan Goetz patřil mezi ty nejlepší. Také jsem s ním později spolupracoval.
Stejně tak tady scény ve vlaku... kdy děti spí, pánové hrají karty a nebo kdy všichni zpívají písničku, která dala filmu název.
Ta písnička vznikla prý improvizovaně přímo při natáčení. Tak jsem to aspoň slyšel - u toho jsem nebyl. Možná to ale byla pravda, protože u písniček většinou bývá autor textu a hudby. U "S tebou mě baví svět, má zlatá Emčo" ale v titulcích chybí... Možná je to opravdu improvizace. A zatáhla se tedy okna, případně se za nimi na plátno pustila ubíhající cesta, technici od stavby začali hýbat kupé postaveným na jakýchsi pružinách... a "jelo se vlakem".
A ještě jednou písničky.
Písnička "Vzhůru k výškám" přibyla rovněž až v průběhu natáčení filmu. Jak to vím?
Byl jsem u střihu filmu. V té době jsem pracoval na jednom filmu kde byl střihačem Miroslav Hájek. To byl legendární střihač, dokonalý profesionál... nejednou jsem se o něm již zmiňoval. Běžně střihal dva až tři filmy najednou.
A tak jsem jednou něco nesl k němu do střižny a on zrovna střihal scénu kdy dámy Balzerová-Šulcová jedou autem na průzkumnou výpravu na chalupu. A pan Hájek si pod to pouštěl jinou písničku Heleny Vondráčkové - už ale opravdu nevím jakou - aby obraz rytmicky nastřihal na hudbu. Nebudu vás unavovat technickými detaily, ale sedělo to náramně. Taky jsem to panu Hájkovi řekl.
"Ale kdepak," oponoval. "Tohle je zahraniční písnička, to nikdo neschválí. To bysme se nedoplatili. Však oni na to napíšou jinou písničku i text."
No a vidíte: nakonec byla použita starší písnička "Vzhlůru k výškám". Ve filmu ale dokonce bez refrénu.
A pak se tu zpívá ještě "Sladké mámení". Když se podíváte pečilivě na scény s písničkou: sólové záběry na zpívající herečku Studénkovou jsou natočeny zvlášť a do rytmu se kývající publikum, koneckonců u Balzerová-Šulcová, jsou natočeny odděleně, jen jednou se před publikem kdosi zády k nám nějak pohybuje... a vše je to spojeno střihem. A kdo pozná v celkovém záběru, co se vlastně zpívá?
A není to ve výsledku jedno?
Dodnes se touto komedií dokážeme pobavit. Podle mne hodně tady pomáhá výkon Julia Satinského, jakkoli Postránecký a Nový hrají "jako o život". Dámy jsou samozřejmě skvělé... no a děti. Mimochodem, tam kde dělala s dětmi pomocnou režisérku Drahomíra Králová (hlavní spolupracovnice Věry Plívové-Šimkové), později též režisérka, to nikdy nemohlo dopadnout špatně.
Inu byly to "Chvíle zázraků, které čas už nevrátí."
Martin Faltýn
Může za odmítnutí jednání o důchodech rozchod Andreje a Moniky?
Médii probíhá informace, že hnutí ANO odmítlo se zúčastnitní jednání od důchodové reformě. Prý je vláda rozhodnuta prosadit své tak jako tak. Není za tím ale něco víc?
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Martin Faltýn
Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho
Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.
Martin Faltýn
Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?
Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Pořadatelka nahé párty dostala v Rusku pokutu, provinila se kritikou války
Moskevský soud ve čtvrtek uložil pokutu 50 tisíc rublů (asi 12 750 korun) televizní moderátorce a...
S vládou nemá smysl pokračovat v jednáních, a to ani za účasti prezidenta, řeklo ANO
V atriu Poslanecké sněmovny proběhla tisková konference stínové vlády hnutí ANO. Poslanci mluvili...
POLITICKÝ DIÁŘ: Pověstná „střídačka“ ODS a Kupkův úspěch na kongresu
Premium Byť se před čtrnácti dny na kongresu ODS v Ostravě téměř nic nestalo (natož aby šlo o něco...
Odvrátili jsme dronový útok na Minsk z území Litvy, tvrdí Bělorusko
Šéf běloruské tajné služby (KGB) Ivan Tertel ve čtvrtek uvedl, že se podařilo zmařit dronový útok...
Prodej rodinného domku s velkou zahradou Bystřice nad Olší
Bystřice, okres Frýdek-Místek
3 990 000 Kč
- Počet článků 1308
- Celková karma 16,42
- Průměrná čtenost 1151x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek