V pondělí se prý moc nečte
"Vyprávěj... člověka to potěší, když slyší o cizím nestěstí," říkal Jirí Grossmann Slávkovi Šimkovi v jednom z legendárních Návštěvních dnů.
U mne to naštěstí neštěstí nebylo, ale naštvat si letitého kamráda tak, že s vámi už 14 dní nemluví a zvažuje, zda dál vůbec kamarádit... to je, jak jistě uznáte, taky kus umění.
A jako vždy to byla malichernost, nedorozumění, jiné životní zkušenosti a tím pádem pojmy a dojmy...
...pojďme raději od toho. Pro mne je to ještě příliš živé a naděje zatím v nedohlednu.
"Proč o tom tedy píši?" řeknete si.
"Přijde den, zúčtujem spolu!" Už nevím, ze které údernické básničky to je. Ale kdykoli mi přijde nějaká složenka k zaplacení, tento verš se mi neomylně vybaví. Složenka na nemalou sumu, doplatit 5,500Kč vodného / stočného, mne pár dní po onom maléru rozhodně nepotěšila. Když nic jiného, zvýšení záloh je zřejmě nasnadě. O díře do měsíčního rozpočtu a finančních plánů na dovolenou nemluvě.
Pořád ale nevím, která ruka vás svědí, když berete a která, když dáváte.
Na facky jsou, podle mne, obě.
Na pátek a sobotu jsem měl naplánovaný doprovod přítele-maséra na ezoterickou akci. Ještě o ní bude řeč. V neděli už ovšem jsem si volno vzít z práce nemohl, máme dva lidi nemocné... a tak po náročných dvou dnech do práce s tím, že si odpočinu až v pondělí.
Jenže člověk míní...
Ve středu večer přišel email.
Majitel v rámci rekonstrukce domu potřebuje, abych do pondělí ! vyklidil spíž - což je nezávislá místnost proti mému nájemnímu bytu, ovšem s tím, že skrze ni procházejí důležité životní tepny našeho domu jako vodovod a dopadní trubky.
No bingo, teda!
Ve čtvrtek, před odchodem do práce, následovala tři hodinová akce, kdy jsem musel spíž vystěhovat. Ale ani to nebylo jednoduché.
Naši řemeslníci znají vedle kladiva a majzlíku v podstatě jediný pracovní nástroj: něco jako sbíječkový vrták. Ještě jsem jej neviděl. Zato slyšet je dokonale. Kdykoli. Nejlépe kolem poledne, kdy si před odchodem do náročné práce potřebuji trochu odpočinout. Opravdu jen o kousek horší je už jen vrtačka u zubaře, to mi věřte.
Vedle toho má ještě jednu skvělou vlastnost: neuvěřitelně se od ní práší.
Takže: je potřeba odstranit okenní rám? Šup... je tu po ruce onen vrták... vyvrtat díru pro ukotvení nosníku? Není nic jednoduššího: a vrrrr... a dzrrr a VRRRRT!
Prach sem prach tam... během dvou dnl hravě zvládne po chodbě celého jednopatrového činžovního domu vytvořit aspoň milimetr jemného prášku. Náš dům je z rok 1932. A to se prý ještě do cihel přidával popel... inu je to na té prašnosti znát!
Malé stavební firmy prostě potřebnou protiprašnou technikou nedisponují. Jsou "práce za levno". A podle toho to pak vypadá. A, bohužel, nikdo mi neřekl včas, že mám utěsnit okno spíže, neb vede na dvůr, kde se mohutně budovalo a přistavovaly koupelny.
Během pár dní jsem měl na všem ve spíži solidní nános prachu. A tak se prášilo na plechovky, konzervy... posypána byla ba dokonce i ta sůl či rýže... byly zde i uskladněné odloženosti, jako umělý vánoční stromeček... to vše mne nechávalo poněkud trochu roztrpčeným... Romantickou útěchou pak bylo jedině pár lahví vína, které tak rychle a zadarmo získaly patinu letitých pokladů vinného sklípku. To se jeden každý kus v případě použití lehce otřel.
Jenže teď! Teď při tom stěhování se muselo otřít vše najednou!
Kýbl s mýdlem, měkký hardr na podlahu... a měnit několikrát vodu. Přítelovy masérské ruce si užily teda.
Samozřejmě, největší zábavu z toho měli naši dva kocouří, kteří stěží dokončují pubertu, jsa ve věku téměř tří let. Ochotně "pomáhali".
I přes tu "pomoc" to jakž takž celé klaplo z 50% a zbylých 50% naštěstí pomohl dorazit odpoledne kamarád, kdy já už jsem byl na odpolední.
Jiná šance než to stihnout ve čtvrtek, nebyla.
Protože v pátek a sobotu i neděli: to byla ezoterická akce.
Nebudu zde dělat reklamu, ale nebyli jsme tam poprvé. Pokud jste na takové nikdy nebyli, je to zajímavý svět a mix lidí.. Prodavači minerálních kamenů, šperků, amuletů, ezoterických knih, vonných tyčinek, karet...nezbytné zdravé výživy a doplňků, k tomu samozřejmě léčitelé, kartářky, občas nějaký ezo hudebník, cestovka, exotický ezo textil... I ten bufet s občerstvením byl až na jednu výjimku přísně veganský.
A mezitím, naštěstí na okraji celého toho hemžení ne nepodobného bazaru, můj přítel se svým stolkem a ukázkovou masáží. I tady je potřeba samozřejmě odvádět jistý kus práce. Nabízet masáž potencionálním zájemcům (což je pochopitelně skoro každý kdo okem zavadil o nápis "Malajské masáže"), informovat, dávat letáčky, upřesňovat... A pak hlídat délku masáží, rezervaci klientů... tak jak jdou do sálů na přednášky na různá ezo témata... Věřte mi, že jsem ústa skoro nezavřel.
K tomu je potřeba si připočíst nejrůznější faktory. Sami se občas jdete někam podívat na jiné stánky, přepadne vás hlad... musíte poloslepého přítele dovést na WC a postarat se o něj i kaloricky...a nebo prostě sedíte a "čekáte na klienta". V tu chvíli zjistíte, že sice sedíte za rohem, ale přímo od dveří na vás táhne průvan a vy máte zrovna letní boty! ...no a na druhý den si soused s literaturou, pentagramy, zázračným sklem i šperky usmyslí, že k tomu ještě bude celé odpoledne pálit své tyčinky a vy tak sedíte a "fetujete" než si uvědomíte si co vám je... a začnete "vyjednávat". Všichni jsou navíc buhví proč podráždění, včetně vás... i jen posunout stůl o desítku centimetrů je složité vykomunikovat... protože, jak jsem neomaleně napsal známému: "vlků je moc, ale lovné zvěře málo".
Načež večer zjistíte, že máte vyjedenou ledničku a před nedělním odchodem do práce musíte honem na velký nákup, takže další honička a zápřah...
...a pak už je pondělí ráno, vy nemůžete dospat a tak sednete, píšete blog.
A doufáte, že i když v ponděli se prý moc nečte, tak karma bude slušná.
Aneb, jak je dnes zvykem říkat: mějte hezký den.
Martin Faltýn
Může za odmítnutí jednání o důchodech rozchod Andreje a Moniky?
Médii probíhá informace, že hnutí ANO odmítlo se zúčastnitní jednání od důchodové reformě. Prý je vláda rozhodnuta prosadit své tak jako tak. Není za tím ale něco víc?
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Martin Faltýn
Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho
Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.
Martin Faltýn
Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?
Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.
Martin Faltýn
Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko
Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.
Martin Faltýn
Taky jde na vás jaro?
Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.
Martin Faltýn
Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly
Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!
Martin Faltýn
"Chci" nerovná se "Mám právo"
Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 13
Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 12
Na konci měsíčního pobytu v USA na přelomu 1991/92 jsem se konečně dostal do New Yorku. Musel jsem si to tak trochu prosadit. A udělal jsem dobře. Za pár dní jsem toho zažil tolik, co před tím za měsíc. Včetně největšího trapasu.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 11
Blížil se závěr mého měsíčního pobytu v USA, psal se leden 1992. Těsně po Novém roce. Konečně došlo i na moji cestu do New Yorku. Za čtyři dny jsem tu ovšem zažil tolik, jako před tím za měsíc.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 10
"Není podstatné kdy, ale kam." To jsem si říkal během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92. A tak jsem mimo jiné zažil prodloužený víkend na Floridě. A kde že to přesně bylo?
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 9
Za měsíc pobytu v USA už člověk nasbírá dojmy. Tím spíš, že jsem tam byl na pozvání na přelomu roku 1992/92. To už člověk krátce po sametové revoluci nasbíral dojmy! Třeba jen mé objevy při procházkách Washingtonem DC.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 8
Během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92 mne čekalo nejedno překvapení. Tentokrát to byla mimo jiné přímo exkurze do Pentagonu!
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 7
Vánoční svátky v USA? - Návštěva pár vánočně vyzdobených míst, ale i jedna společenská událost - to jsou nezapomenutelné věci z mé cesty v prosinci 1991.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 6
Byl první týden v prosinci 1991 a byl předvánoční čas. Můj měsíční pobyt v USA na pozvání známé úspěšně pokračoval. Na nás tehdy nezvykle brzy, ve washingtonských obchodech už naplno zářily vánoce. A nejen tam.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 5
Prosince 1991 a moje měsíční cesta do USA. Pochopitelně: od prvního okamžiku plná zážitků, drobných i větších problémů, jako by mi chtěl Osud říct, že jiné už to nebude. I v případě rozhovoru s naší velvyslankyní v USA.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 4
Tak jsem konečně přistál v USA! Bylo 7. prosince 1991. Imigrační kontrolou jsem prošel, známá si mne převzala na letišti a můj exkluzivní měsíční pobyt mohl začít.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 3
Na přelomu roku 1991/92 jsem byl pozván na měsíc do USA. Moje první cesta na Západ! Že to nebyla maličkost, je nasnadě. Ale v prvé řadě bylo nutno doletět a překonat administrativní překážky v podobě imigračních úředníků.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1308
- Celková karma 16,18
- Průměrná čtenost 1151x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek