Dnes už běhám jen na jednu rychlost
Už jsem to zde několikrát vzpomínal, tak jen stručně: do školy jsme dojížděli z Mariánské u Jáchymova autobusem. Tehdy nám říkali, že ty finské domky, ve kterých bydlí naši rodiče coby správcové rekreačních středisek vesměs pražských firem, že ty domky jsou po dělnících... o jáchymovských lágrech pochopitelně ani slovo... atd.
Copak, dojíždění do školy... horší to bylo ze školy. Protože škola končila v 13,05 a autobus 13,12 jel z nejbližší zastávky "Jáchymov--Střed. Nedej bože, aby učitel přetáhl neboj jel jeden hajzl řidič, který nedodržoval řád, jel dřív, a když nás viděl jak supíme (Jáchymov je jeden velký kopec), tak ještě schválně přidal a ujel nám.V obou případech to znamenalo čekat 2 hodiny na další autobus nebo jít domů cca 45 minut pěsky zkratkou do drsného kopce, mimochodem kolem Šlikovky. (Kdepak tehdy nějaká historie na nás! Poprava 27 českých pánů apod. Věřte mi, dodnes jsem v Jáchymovském muzeu nebyl a neviděl ani ten slavný jáchymovský tolar, ze kterého je odvozen název pro dnešní dolary!)
A jaký to pak byl tehdy pro mne šok, když mi v osmičce při tělocviku učitel řekl: "Ty docela slušně běháš." A nazul mi tretry s hřebíky a měřil čas. Proto vím, že 100m jsem uměl za 12,54... ale líp to nešlo, navíc jsem se brzy vyčerpal. Ono je přeci jen něco jiného honit autobus a nebo sportovně běhat. Díky tomu mám dnes jakékoli sportovce v úctě, protože musejí mít nejen výkon, ale i výdrž, o psychice nemluvě - zkrátka, musejí mít formu. - Jo a ten handicap? Přeci školní taška s učebnicemi!
Od té doby jsem běhal různě a stíhal různé dopravní prostředky, jako třeba letadlo. Ne, neběžel jsem za letícím letadlem, ale přišel jsem asi 10 minut před startem - a protože jsem byl student a tehdy v 70 letech to vše nebylo tak přísné, odbavili mne doslova úprkem a sotva jsem padl do sedačky, už jsme starovali. Ufff! Dodnes na to nezapomenu.
Z celého toho běhání mi dnes po 50 letech zbylo jen to dobíhání tramvaje. Pokud tedy běhám.
Jinak jsem zařadil dnes už jen jednu rychlost ani ne tak běhu, jako spíš chůze... Mládež pouštím v práci na schodech, aby mne předběhli a já je nebrzdil.
No a pokud se týká toho dobíhání tramvaje.
Zrovna dnes jsem viděl přijíždět tramvaj na zastávku a s klidem jsem si řekl: "Dřív bych to klidně ještě doběhl."
Dnes už si přitom pouze vybavuji jen malý odstaveček z knihy Jerome Klapky Jerome, pokračování slavné knihy Tři muži ve člunu, a sice ...na toulkách:
"Pánové neběželi moc dobře, ba ani ne neběželi moc rychle, ale brali věc vážně a činili se ze všech sil. Ta exhibice uspokojovala ani ne tak cítění umělecké, jako spíš vrozený sklon obdivovat svědomité snažení."
V mém případě by to spíš bylo do komedie s Laurelem a Hardym, kde bych byl pochopitelně za toho tělnatějšího.
No a tak mi dovolte zakončit dnešní úvahu o jedné rychlosti odkazem na klasickou němou grotesku s těmito dvěma komiky "Big Business" - zakoncenou taky úprkem. Ale jinak, to jenom Laurel a Hardy mohli jet prodávat vánoční stromky v plném létě. Jejich grotesky totiž vždycky jely jenom na jednu rychlost: tu nejvyšší, plnou smíchu!
/licence Youtube/
Martin Faltýn
Může za odmítnutí jednání o důchodech rozchod Andreje a Moniky?
Médii probíhá informace, že hnutí ANO odmítlo se zúčastnitní jednání od důchodové reformě. Prý je vláda rozhodnuta prosadit své tak jako tak. Není za tím ale něco víc?
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Martin Faltýn
Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho
Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.
Martin Faltýn
Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?
Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
- Počet článků 1308
- Celková karma 16,42
- Průměrná čtenost 1151x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek