Když otevřu CNN Prima News, jako bych otevřel dveře do hlučící ledničky
Již delší dobu mám možnost sledovat americký originál - CNN International. V podstatě je to jako s ČT. Zapnete stanici a víte, co můžete od zpráv očekávat - jaký pohled. "Biden is good and God, Trump is bad and Devil". Celkový charakter zpravodajství odpovídá více méně všem současným demokratickým omezením, jaké si jen dokážete vymyslet: korektnost, multikulturalita, pozitivní diskriminace … někde mezitím je snad i nestrannost a vyváženost.
Osobně s tím nemám problém.
A rozhodně mne zajímalo, co CNN ve spolupráci s Primou předvede.
Či spíše naopak, co předvede Prima ve spolupráci s vysoce profesionální a profesionálně náročnou CNN.
Protože, zprvu se ozývaly hlasy přinejmenším zkoumavé, až pochybovačné - např. ze strany spolupracovníka CNN Tomáše Etzlera. A dokonce během příprav rezignoval "z osobních důvodů" ředitel CNN Prima News. V Čechách jsme na podobné "formulace" poněkud skepticky hákliví. Na takovou tu "manažerskou korektnost" tiskových a jiných mluvčích si u nás ani 30 let po Sametové revoluci nepotrpíme. Zavání nám to zkrátka účelovým lhaním.
Ale nešť. To všechno jsou běžné mediální potíže růstu.
Realizační tým CNN Prima News se připravoval na svoji práci rok. Ostatní součásti ještě dřív. Určitě se nějakou dobu vysílalo i "do zdi", jak se říká v televizní hantýrce. Není to totiž maličkost.
Ani ne tak převzít grafiku a případně ji počeštit nebo zprovoznit vysílací studio.
Nejdůležitější ze všeho je v této práci: rutina.
Neboli výroba.
Dodržet přesně všechny potřebné postupy, aby se vyrobily jak jednotlivé příspěvky, tak zprávy, posléze pak "uzavřené" do jednotlivých programových bloků, pořadů... což vše se vylije v jeden celek. Je to vlastně něco jako mozaiková skládanka. A musí být dokonalá, jinak ten obraz nevytvoříte.
Jakým dojmem tedy na mne tedy působí obraz CNN Prima News?
Opravdu: jako bych otevřel dveře do ledničky.
Z toho vypulírovaného, odosobněného "vizuálu" na mne prostě zavanul chlad. Lednička (grafický vizuál) sama o sobě je dokonalá, zpracování obsahu (kvalita obrazu, technická čistota) rovněž. "Chuťově" je to však podle mne celé odosobněné.
Navíc jsem zjistil, že zvuk do mne "perou" snad na hranici povolených norem. Nikoli zkresleně, ale rozhodně zesíleně. Možná si vzpomenete, že to byl jednu dobu problém. Některé reklamy v televizích najednou tímto způsobem zvukově "vylítly" nahoru. Mnoho lidí si na to stěžovalo.
Moderátoři se zde více věnují svému "čtení" než kameře a skrze ni kontaktu s divákem; při rozhovorech je tu vůbec "pomyslná čtvrtá stěna", jak se říká na divadle. Je to stylem: my jsme herci a vy diváci. Vy se díváte na to co my vám předvedeme. Tečka.
Je to poněkud sebestředné a odosobněné.
Obsah?
Všichni víme, že v naší krásné malé zemi je jen omezený počet zpráv. Jiné si zkrátka nevymyslíte, pokud nejste bulvár a nevycucáte si je z prstu. Pak už to jen záleží na principu redakčního systému, které zprávy vybere.
V celostátním měřítku, pochopitelně, je to dáno.
V regionech je to závislé na tom, do jaké míry o nich chtějí jednotlivé televize informovat. A většinou moc ne, pokud nejde o zprávy celostátního významu, jak se říká. I ta ČT24 má regionální zpravodajství jen 1x denně a jen půlhodinu.
CNN Prima News nás tedy může obohatit především zprávami mezinárodními. Z toho, co jsem zatím shlédnul, jsem v tomto směru rozhodně nejásal. Bez zpráv typu, že dnes je mezinárodní den Star Trek nebo že tyčkaři si udělali domácí soutěž mezi sebou... bez toho se klidně obejdu.
Tak trochu otázkou zůstává, co nám nabídne Amanpour nebo Quest. Na rozdíl od většiny Američanů, a to včetně pracovníků CNN, tito dva vědí kde je "Československo" i Česká republika. Christiane Amanpour je zkušená světoběžnická korespondentka. Proslulá je v současné době svými rozhovory. Richard Quest se orientuje spíše na ekonomické pořady a hlavní události. Všiml jsem si před několika lety, že jednu ze svých cestovatelských cest za ekonomikou propagoval dokonce z Karlova mostu.
Tak trochu paradoxní je, že oba tito "američtí novináři" jsou Britové.
Dnešní média nejsou jen tisk a televize. Ale také internet a tedy přinejmenším webové stránky a sociální sítě (Facebook, Twitter, Instagram, YouTube).
Na svých webových stránkách CNN Prima News uvádí ve webovém záhlaví "Nejaktuálnější zprávy z domova i ze světa".
Nemyslím si, že by to s tou "aktuálností" byl zas až tak žhavé. Aktuálnost zpráv je věc ošemetná; přinejmenším v tom smyslu, že pokud se zpravodajství začne honit jen za aktuálností, dříve či později to přestřelí a začnou mu unikat faktory jako důvěryhodnost a ověřenost zpráv.
Obsahově a politicky... je to na vás, jaké máte názory a pojmy. V podstatě se nejedná o žádné vybočení ze zpravodajského mainstreamu nebo dokonce názorový protipól současné české mediální scény. Objektivně vzato, CNN je stanice podporující demokraty a levou stranu politického spektra USA, je proti Trumpovská a lze těžko očekávat i jiný obrat směrem k české politické scéně.
Je to skutečně na vás, jak budete CNN Prima News vnímat.
Každopádně řečeno s jejími autory: nová éra zpravodajství začíná.
A bude bezesporu zajímavé sledovat, jak se s tím budou vyrovnávat hlavní rivalové ČT24 a TV Nova; případně jak a zda to začne ovlivňovat menší zpravodajství - velkým TV Barrandov počínaje a regiony konče.
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Martin Faltýn
Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho
Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.
Martin Faltýn
Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?
Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.
Martin Faltýn
Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko
Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.
Martin Faltýn
Taky jde na vás jaro?
Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.
Martin Faltýn
Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly
Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!
Martin Faltýn
"Chci" nerovná se "Mám právo"
Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 13
Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 12
Na konci měsíčního pobytu v USA na přelomu 1991/92 jsem se konečně dostal do New Yorku. Musel jsem si to tak trochu prosadit. A udělal jsem dobře. Za pár dní jsem toho zažil tolik, co před tím za měsíc. Včetně největšího trapasu.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 11
Blížil se závěr mého měsíčního pobytu v USA, psal se leden 1992. Těsně po Novém roce. Konečně došlo i na moji cestu do New Yorku. Za čtyři dny jsem tu ovšem zažil tolik, jako před tím za měsíc.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 10
"Není podstatné kdy, ale kam." To jsem si říkal během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92. A tak jsem mimo jiné zažil prodloužený víkend na Floridě. A kde že to přesně bylo?
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 9
Za měsíc pobytu v USA už člověk nasbírá dojmy. Tím spíš, že jsem tam byl na pozvání na přelomu roku 1992/92. To už člověk krátce po sametové revoluci nasbíral dojmy! Třeba jen mé objevy při procházkách Washingtonem DC.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 8
Během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92 mne čekalo nejedno překvapení. Tentokrát to byla mimo jiné přímo exkurze do Pentagonu!
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 7
Vánoční svátky v USA? - Návštěva pár vánočně vyzdobených míst, ale i jedna společenská událost - to jsou nezapomenutelné věci z mé cesty v prosinci 1991.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 6
Byl první týden v prosinci 1991 a byl předvánoční čas. Můj měsíční pobyt v USA na pozvání známé úspěšně pokračoval. Na nás tehdy nezvykle brzy, ve washingtonských obchodech už naplno zářily vánoce. A nejen tam.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 5
Prosince 1991 a moje měsíční cesta do USA. Pochopitelně: od prvního okamžiku plná zážitků, drobných i větších problémů, jako by mi chtěl Osud říct, že jiné už to nebude. I v případě rozhovoru s naší velvyslankyní v USA.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 4
Tak jsem konečně přistál v USA! Bylo 7. prosince 1991. Imigrační kontrolou jsem prošel, známá si mne převzala na letišti a můj exkluzivní měsíční pobyt mohl začít.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 3
Na přelomu roku 1991/92 jsem byl pozván na měsíc do USA. Moje první cesta na Západ! Že to nebyla maličkost, je nasnadě. Ale v prvé řadě bylo nutno doletět a překonat administrativní překážky v podobě imigračních úředníků.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 2
Psal se prosinec 1991 a já jsem se chystal na svou první cestu na Západ a rovnou do USA. A hned v úvodu nastala první krize: to když mi kamarád oznámil, že je bez auta, kterým mě chtěl odvézt do Frankfurtu n. M. na letiště.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1307
- Celková karma 15,72
- Průměrná čtenost 1152x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek