Nenechme je podlehnout osamocení

Když jsem viděl tu starou paní, jak opatruje kytičku - bylo mi jí upřímně líto. Domýšlel jsem si, proč asi tu kytičku má a kam jede. Na mysli mi maně vytanul pocit naprostého osamocení a co s tím.

Nejde tedy o samotu, ale o osamocenost.

Známý mi před pár dny vykládal, jakou radost měla z jeho návštěvy sestra. Bydlí nuceně sama a prožívá si opravu vážný syndrom osamocení. Situace je taková, že bydlet u ní nikdo nemůže. A tak ji občas někdo zavolá. výjimečně i navštíví - podle zdravotní situace, pochopitelně. A bylo prý úžasné vidět, jak pookřála, když on k ní zašel na návštěvu.

Každý člověk občas potřebuje společnost.

A když už nikoho nemá pak pak třeba v podobě nějakého zvířátka nebo i květiny

Možná máte v paměti i film Sexmise. Kromě obskurního námětu i příběhu obsahoval i řadu lidsky zajímavých momentů. Mimo jiné návštěvu lidsky se projevující dozorkyně jménem Lamia v jakémsi odkladišti pro přestárlé... svým způsobem připomínajícím popelnici, kam jsou do jednotlivých komor odhozeni ještě ti dožívající. A tak jediným společníkem jedné staré dámy je brambora, která právě vyrazila stonek. A "láska" té staré paní k té rostlince je až dojemná.

Nevím proč mi květina v ruce staré paní v metru, připomněla zrovna tuto epizodu. Byla to v mé podvědomé mysli zřejmě stejně dojemná situace.

A tu opuštěnost a touhu vrátit se aspoň chvíli zpět do mladých let... to mi připomněla i zpráva o prodloužení vysílání ČT3.

Pravda, já zas nejsem tak úplně typický představitel generace té doby. Pořadů jsem na tomto kanále shlédl jen pár a výjimečně. Jako např. Šest ran do klobouku, jehož kvalita byla občas diskutabilní a písničky jsem prakticky přeskakoval. Kouzelník a Abeceda mne neuchvacovaly ani tenkrát, natož nyní - i když některé scénky z Kouzelníka jsou dnes už klasika. Nic proti. Co se tam jinak vysílá, ale přehled nemám.

Pravdou je, že jsem kdysi tvrdil, že Česká televize by více a lépe měla pracovat se svým archivem. Této mé představě se ČT3 neblíží ani omylem. Ale je to o něčem jiném.

Podstatné je na tom to, že je to zřejmě dobrý společník pro osamocené lidi. A že už tedy po druhé bylo rozhodnuto o pokračování vysílání.

A pointa tomu všemu?

Stará paní s kytičkou v květináči vystupoala na stejné stanici jako já. Na Zelivského. A dál mohu jen spekulovat.

Možná ta paní nesla kytičku někomu blízkému na hrob neb hřbitovů je zde několik.

A nebo, což bych si možná přál víc, někde v okolí ta paní bydlí a prostě si kytičku nesla domů, aby jí dělala společnost a nebyla osamocená.

Foto: autor.