Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Egypt 4b - Létající koberce neboli nákupy

Ano, volnočasové aktivity -  to jsou i nákupy. Nepředpokládám, že - zejména vy, dámy - očekáváte, že na vás začnu sypat ceny. Ne. V Egyptě se, jako všude v orientě, smlouvá. Možná i s počasím a dovolenou.

Ne, nevím, kolik stojí (velbloudí) mléko, kolik stojí chléb a jiné základní potraviny... Já ale ani přesně nevím, kolik stojí jeden každý suvenýr, který jsme koupili.

Jinými slovy, už se "těším" na to, až to doma budeme dělit, kdo má kolik komu (tedy hlavně mně) zaplatit. Nebojte, se, jedinou účtenkou je tak platební informace z bankovního terminálu v obchodě.

Tak tedy, malý průvodce nákupy.

Suvenýry, textil a kosmetika, jsou to základní  v nabídce. K tomu přitupuje nějaký den šperkař a prodejce vonných směsí k provonění (olejů, kadidel) o konzumaci (koření).

Především, značnou stopu v suvenýrech zanechává čínská výroba suvenýrů, stejně jako v textilu. Jakkoli mi egyptský prodavač "Honza" tvrdil, že: "zboží z Číny ne - na to kdyby přišla kontrola, to by byla obrovská pokuta". Inu, čím déle jsem jej za těch 14 dní poznával, stejně jako jiné prodavače, jejich pravdomluvnost lze v mnoha směrech značně zpochybnit - prostě hlavní je kšeft. A kdybych tvrdil, že Slunce svítí fialově, trvdil by totéž, jen aby mi je mohl prodat. Takže, na prodavače a jejich obchodní pravdomluvnost se nezlobte.

Pro mne toto poznání je značným projevem tolerance, protože jinak lhaní bytostně nesnáším a v řadě případů i nepromíjím a nikdy nezapomínám. Možná se můj vztah k těmto věcem začíná měnit s odchodem do důchodu.

No, takže např. o značkových kabelkách z "Honzova" obchodu si myslím svoje. Však už jsme to probírali, kdy jsem psal o mé letošní dovolené na Korfu.

Stejná situace je samozřejmě s tričkama. Troufám si tvrdit, že i s těma, co je na nich egyptský motiv.

Suvenýry jsou kategorie sama o sobě. I tady můžete nepřeberně hledat a pátrat. A kdož budete mít tu trpělivost sledovat tyto blogy až do konce, v tom posledním se dočtete, jak mi jeden takový nemilosrdně zatopil při návratu do Prahy. - Ale jinak, pokud se týká suvenýrů, je z čeho vybírat.

 

Z tzv. "pravých" egyptských suvenýrů jsem si odmítl koupit malý sarkofág z kovu - ve skutečnosti krabičku. Přátelé si koupili lampičku na svíčku. Každý jednu a k tomu další věci.

A ve finále si přítel kupuje i stříbrný přívěšek "Horovo oko". Tolik fotografie pro milovnice a milovníky šperků.

 

Jak vypadá takové naše běžné dovolenkové nakupování, máte v následující části.

Navštěvuji hotelové krámky se zbožím. Otravnost je to  proto, že vím že se na mne prodavači vrhnou a budou mi nutit svoje zboží. Ten jejich styl je poměrně jednoduchý. Buď vás lákají skleničku čaje, nebo tvrdí abyste se nezávazně povídali, případně si vás snaží zavázat nějakým malým dárkem. A jakmile vás mají ve svém krámku, začnou vám předvádět své zboží.

Velmi rychle se naučím, že nezůstávám pohledem na nějakém konkrétním zboží. Říkám tomu panoramatický pohled. Prodavači vás totiž velmi bedlivě sledují. Jakmile zjistí o co máte zájem, roste jejich snaha vám to prodat.

S radostí zjišťuji, že tato moje panoramatická metoda má úspěch a přivádím tím prodavače docela do rozpaků. Navíc je často slovně upozorňuji, že nehledám nic konkrétního, ale chci se jen rozhlédnout co mají v nabídce.

Hotelové obchůdky jsou hned vedle recepce. Je to na jedné straně lékárna. Na straně druhé - vedle recepce - je to několik miniobchůdků naskládaných účelně vedle sebe.

Obchůdky nesou hrdý název "Shopping Arcade".

Nejblíž ke kraji je klenotník. Já si jej na návštěvu nechávám ale až jako posledního. Neboli po návštěvě jeho krámku půjdu ven. Dal následuje krámek se všeobecnými mezinárodními cetkami. Je natolik nezajímavý, že do něj ani nevstupuji. Naproti přes uličku je krámek s tričky a mikinami. Jsou na štosovány do regálu od podlahy až ke stropu. Protože to již nakoupeno máme, tak udělám jenom otočku 360°, abych se podíval zda nenabízejí něco jiného, ale není tomu tak.

Vedle triček je obchod vyřezávanými věcmi. Masky, různé egyptské artefakty jako Nefertiti, kočky, hlava Tutanchamona… Všechno je to černě lakované dřevo. Pochybuji, že by to byl eben. Dále tady je hodně věcí z různě žíhaného bělavého kamene - alabastru. Prodavač mi předvádí jakýsi svícen. Je to velmi pěkné, ale chráním se dát najevo svůj bližší zájem. Levné to určitě nebude. A na můj vkus je to poněkud pohřební. Z obchodu se vymotám jen tak tak a nechávám si jako předposlední ten nejtěžší.

Jdu k prodavačům olejů. Den předtím jsme u nich nakupovali. Andy utratil 4000 za oleje a parfémy. Prodávají také čaj. Rád bych nějaký koupil bratrovi. Ale vím, že prodavači tady v tom obchodě jsou nejotravnější. Obviňuji se trpělivostí a vstupuji do krámu. Dokonale prodavače zmatu panoramatickým pohledem. Tímto vnitřním pohledem zjišťuji, že jediný čaj černý je buď vážený, nebo pouze jedna krabice se sáčky. Vše ostatní jsou různé bylinkové čaje. Dávám si velmi dobrý pozor abych to nezkoumal blíž.
Prodavač mi okamžitě začne nabízet jakýsi krémový olej z velbloudího mléka. Odbydu jej standartní větou, že mám citlivou kůži a nemůžu všechno zkoušet. Ani s olejovými parfémy u mne neuspějí, iniciativu jednoznačně převezmu v okamžiku, kdy se mi prodavač snaží představit mentolové krystalky.
To už se dostávám energeticky do ráže, neboli do své původní profese režiséra, kdy jsem tak zvaně na koni za všech okolností.
Nejenom, že mu řeknu, že nám je předváděli včera, ale i že o nich vím. Dočetl jsem se to v internetové recenzi od jedné turistky, která je před časem navštívila. Po očku si všimnu, že jeho kolega, který nám prodával naopak den předtím, tak jen tiše sedí a baví se. Ve finále, jelikož už mě to nebaví, odcházím a ještě prodavačům vpálím, že den předtím u nich moji známí utratili docela dost peněz, že jsem je tam přivedl já, ale že já vlastně jsem ani od nich nedostal žádný dárek. Zírají trošku překvapeně, ale jak tuším ve finále je to docela pobaví.

Nakonec si nechávám obchůdek klenotníka, protože tuším že tady strávím relativně nejvíc času. U něj panoramatický pohled zabere dokonale. Nicméně se tváří celou dobu přátelsky. Předvádí mi opálem zdobené šperky, různé řetízky, přívěsky jako kartuše a tak dále.

Je to celé něco jako tanec mezi zdvořilostmi. Prodavačovo vystupování je na úrovni a mám trošku podezření, že obchodoval i původně s mnohem bohatší klientelou. Každopádně je "vystajlovaný", pečlivě oblečený i vousy a vlasy zcela "barber" upravené, že by se od něj v těch našich Barbershopech mohli učit. Tomu odpovídá i chování celkově i styl uhlazené komunikace.

Klenotník mi předvádí mi třeba, že je schopen na zakázku nechat vyrobit přívěšek v arabštině s mým jménem. Protože mi předtím dva dny jinde předváděli možnost přepisu mého jména do egyptského písma v kartuši, vím o co jde. Je mi jasné, že zkoumá na co se chytím. Ale já si naopak dávám dobrý pozor abych mu to najevo nedal. A tak mj. až nakonec sahá po tom co by mne zajímalo doopravdy: sada vystavených prstenů. Nedělám si iluze o jejich ceně, prohlížím si je a až na jeden mne prakticky nezaujmou. To pravé řemeslné to totiž není. Prsteny s lebkou mne rozhodně nezajímají, prsten s desítkami drobných kamínku je víceméně nevkusný. Na chvíli přeberu iniciativu a vykládám prodavači o českých granátech. Tváří se jako by je znal čemuž se dá věřit, ale taky ne. Jediný prsten který mě tam zajímá je se středovým, hnědo černým kamenem o velikosti asi 4 mm, uchyceným v kubistickém stylu. Ani o jeho ceně si nedělám iluze. Nehledě na to, že nemám rád prsteny s otevřeným kamenem – s rizikem přímého poškození pohybem nebo úderem. (Asi se mi vryla do paměti scéna z filmu Apartmá v hotelu Plaza - našel jsem jen originál. V českém znění hlavní roli dokonale nadaboval Eduard Cupák.)

Tím považuji návštěvu krámku za vyřízenou. Jediný kdo je opravdu sympatický a vrátím se tam, je prodavač v protějším obchůdků – léky a kosmetika.

Přecházím na druhou stranu haly a jdu do lékárny.
Snažím se dopátrat jednoho krému, původně objednaného z Jordánska. Lékárnik netuší, domlouváme se ale pak ještě ohledně dalších drobností a já hlavně sháním malý kosmetický ručník. Pohledem také zkoumám tzv. zlatý pleťový olej který chce zakoupit Leoš. Protože se s Andym trochu ještě domlouváme, ustupuji komunikaci s prodavačem třem Ruskám a to nemám dělat. Zaberou si ho dobře na hodinu – což pochopím zhruba po 5 min. a tak využiji pauzy a řeknu prodavači že se zastavíme zítra.

Následující den se tu stavíme všichni tři.
Podléhám kouzlu kosmetiky a kupuji si v  lékárně stejně jako Leoš onen obličejový přípravek se zlatem. Natolik se ale znám, že dost pohybuji, že to použiji. Maximálně po 2-3 použitích mne to přejde. Nejsem zkrátka “kosmetička”.

A nakonec asi nákup, který nás potěšil nejvíc.

Tak jak občas obědváme v restauraci v altánu na pláži, všímám si, že i tam jsou nějaké obchůdky, na konci pláže opodál. A k mé radosti a posléze všech zúčastněných, poněkud nevěřím svým očím: že by tam skutečně byl prodej koberců? Přeji si totiž něco takového, byť jen malého, z Egypta přivézt jako suvenýr.

Jdeme nakupovat koberce. Jsou z velbloudí srsti a opravdu kvalitní. Mají velmi pěkný dezén, vzor. Pak i malé, s obrázky velblouda, slunce, měsíce, pyramid… atd. Na plno oceňuji tuto kvalitu až při druhém večerním výletu do Port Ghalibu. Tamější dekorativní minikoberce jsou sice vyrobeny stejnou technikou, ale jsou mírně řečeno nevzhledné. Ten kdo je tam dělal, to neuměl. Velbloud se tu spíš podobá nějakému dinosauru.

A tak tady na pláži si prohlížím skvělé řemeslné koberce s nemenším nadšením než moji ostatní kolegové. A prodavač je pochopitelně přátelsky komunikativní.

Koberec, který Andy kupuje jako svatební dárek pro sestru, má na délku něco přes 2 metry. Prý jej řemeslník dělal 4 měsíce. Může to být legenda, samozřejmě. Platíme za něj, spolu s dalším menším a pár malými, 370$. Ty malé stály 20, největší 250 a druhý 100.

Ty dva malé platím hned. A zbytek doplácím druhý den. Tím se “zbavuji” velkých 50$ bankovek, které tady jsou spíše na obtíž.

Protože se ve mně (pro druhé) probouzí smlouvač, vyjednám si pro Leoše jeden malý kobereček vel. A4 jako dárek.

Odnáším vše přes pláž na pokoj. Jsou toho dvě tašky a docela se to pronese. Leoš je pochopitelně koberečku rád. A přidává mi pro blog a tím pádem pro vás, co mu řekl Mistr Kobercář:
Když na koberci z velbloudí srsti budete dělat sex, neodřete si kolena.

 

Nebojte se, o nakupování to není zdaleka všechno... ale pro dnešek jistě stačilo.

Autor: Martin Faltýn | pondělí 6.12.2021 12:32 | karma článku: 18,53 | přečteno: 635x
  • Další články autora

Martin Faltýn

Než kočička vejce snese...

Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...

17.4.2024 v 12:05 | Karma: 14,23 | Přečteno: 333x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Kniha jako zjevení

Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.

11.4.2024 v 9:49 | Karma: 15,54 | Přečteno: 467x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho

Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.

7.4.2024 v 9:31 | Karma: 28,90 | Přečteno: 810x | Média

Martin Faltýn

Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?

Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.

1.4.2024 v 10:30 | Karma: 12,72 | Přečteno: 292x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma: 13,07 | Přečteno: 233x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Taky jde na vás jaro?

Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.

22.3.2024 v 9:59 | Karma: 14,44 | Přečteno: 313x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly

Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!

18.3.2024 v 9:09 | Karma: 28,45 | Přečteno: 3949x | Diskuse| Média

Martin Faltýn

"Chci" nerovná se "Mám právo"

Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.

15.3.2024 v 10:08 | Karma: 16,44 | Přečteno: 597x | Diskuse| Ostatní

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 13

Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.

15.3.2024 v 8:08 | Karma: 12,41 | Přečteno: 284x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 12

Na konci měsíčního pobytu v USA na přelomu 1991/92 jsem se konečně dostal do New Yorku. Musel jsem si to tak trochu prosadit. A udělal jsem dobře. Za pár dní jsem toho zažil tolik, co před tím za měsíc. Včetně největšího trapasu.

11.3.2024 v 8:08 | Karma: 14,17 | Přečteno: 313x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 11

Blížil se závěr mého měsíčního pobytu v USA, psal se leden 1992. Těsně po Novém roce. Konečně došlo i na moji cestu do New Yorku. Za čtyři dny jsem tu ovšem zažil tolik, jako před tím za měsíc.

8.3.2024 v 8:08 | Karma: 13,46 | Přečteno: 261x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 10

"Není podstatné kdy, ale kam." To jsem si říkal během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92. A tak jsem mimo jiné zažil prodloužený víkend na Floridě. A kde že to přesně bylo?

4.3.2024 v 8:08 | Karma: 13,35 | Přečteno: 312x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 9

Za měsíc pobytu v USA už člověk nasbírá dojmy. Tím spíš, že jsem tam byl na pozvání na přelomu roku 1992/92. To už člověk krátce po sametové revoluci nasbíral dojmy! Třeba jen mé objevy při procházkách Washingtonem DC.

1.3.2024 v 8:08 | Karma: 12,13 | Přečteno: 290x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 8

Během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92 mne čekalo nejedno překvapení. Tentokrát to byla mimo jiné přímo exkurze do Pentagonu!

26.2.2024 v 8:08 | Karma: 12,47 | Přečteno: 429x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 7

Vánoční svátky v USA? - Návštěva pár vánočně vyzdobených míst, ale i jedna společenská událost - to jsou nezapomenutelné věci z mé cesty v prosinci 1991.

23.2.2024 v 8:08 | Karma: 12,33 | Přečteno: 359x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 6

Byl první týden v prosinci 1991 a byl předvánoční čas. Můj měsíční pobyt v USA na pozvání známé úspěšně pokračoval. Na nás tehdy nezvykle brzy, ve washingtonských obchodech už naplno zářily vánoce. A nejen tam.

19.2.2024 v 8:08 | Karma: 15,79 | Přečteno: 450x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 5

Prosince 1991 a moje měsíční cesta do USA. Pochopitelně: od prvního okamžiku plná zážitků, drobných i větších problémů, jako by mi chtěl Osud říct, že jiné už to nebude. I v případě rozhovoru s naší velvyslankyní v USA.

16.2.2024 v 8:08 | Karma: 13,06 | Přečteno: 432x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 4

Tak jsem konečně přistál v USA! Bylo 7. prosince 1991. Imigrační kontrolou jsem prošel, známá si mne převzala na letišti a můj exkluzivní měsíční pobyt mohl začít.

12.2.2024 v 8:08 | Karma: 19,19 | Přečteno: 517x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 3

Na přelomu roku 1991/92 jsem byl pozván na měsíc do USA. Moje první cesta na Západ! Že to nebyla maličkost, je nasnadě. Ale v prvé řadě bylo nutno doletět a překonat administrativní překážky v podobě imigračních úředníků.

9.2.2024 v 8:08 | Karma: 17,42 | Přečteno: 464x | Diskuse| Cestování

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 2

Psal se prosinec 1991 a já jsem se chystal na svou první cestu na Západ a rovnou do USA. A hned v úvodu nastala první krize: to když mi kamarád oznámil, že je bez auta, kterým mě chtěl odvézt do Frankfurtu n. M. na letiště.

5.2.2024 v 8:08 | Karma: 17,46 | Přečteno: 490x | Diskuse| Cestování
  • Počet článků 1307
  • Celková karma 15,81
  • Průměrná čtenost 1152x
Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy. Překročením 60 let jsem se přiblížil absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.