Mix omeleta z dovolené v Egyptě 3 (ale pořadím 2.)

Pokud hledáte mix omeletu z dovolené v Egyptě číslo dvě, pak jste na správné stopě, ale dvojka bude až příště. Proč? Proto, že se mi chce. Neboli, až příště se dozvíte, jak jsme pokračovali na našem celodenním zájezdu do Luxoru.

Na všech dovolených je krásné to, že někdy začínají, a smutné to, že někdy končí.

Někdy je to pochopitelně naopak. Ale to už je potom zkažená dovolená a tu vám rozhodně nepřeji, ani sobě. Myslím, že ta naše letošní dovolená patřila mezi ty povedenější. I když zážitků bylo dost a dost a zbyla po ní především, jak se můžete přesvědčit, hora prádla.

A to jsem, prosím, poctivě, přepíral trička a spodní prádlo v Egyptě.

To co před vámi defiluje, je poctivých 6 praček (Pochopitelně, TOHLE VŠECHNO jsme s sebou nevezli! Víc jak polovina je to, co jsme vyprali z domácích zásob - hlavně ložní prádlo a tak.). Jsem upřímě rád, že si přítel před pár lety prosadil, že budeme mít doma i sušičku. Vzhledem k celkovému provozu naší domácnosti je to opravdu nutnost. A při sérii 6 praček za sebou se nám sušička opravdu vyplatila.

Navíc, s jejím odpadem zacházíme ekologicky. Vodou, která se tímto nashromáždí v zásobníku, posléze zaléváme naši bujarou zahradu na balkóně.

Dokonce jak můžete vidět: tak máme trochu rajčat. Ta jsem v rámci jedné dotazníkové kampaně statečně zapřel. Tedy odpověď na dotaz, zda pěstujeme sami nějaké ovoce nebo zeleninu. Účel této otázky nechápu, jakkoli mám s dotazníky poměrně velkou zkušenost. Podobné dotazy totiž přicházely v době nástupu nacistické okupace v Čechách, kdy se evidovalo zvířectvo a rostliny, aby tak mohl být rodině snížen příděl potravin. Že by to byla podobná předzvěst?

Doma vás také přivítají po návratu z dovolené dva hladoví kocouři. Ani ne tak vyhládlí z jídla. Naopak se divíte: ten malý černý kočičí prcek, který byl spíš vždycky vyžle, jak najednou přibral. Mám na mysli vyhládnutí především po mazlení.

A samozřejmě, což je nám lidem prakticky nedostupné, pro kočky je náš kufr zdrojem neodolatelné pachové exotiky.

Pak už jen s radostí konstatujete, že kamarád námi pověřený zaléváním rostlin se činil i v tomto případě, nejen při krmení kocourů. Díky známému nám tedy zeleň bujaře roste, no skoro, jako v Egyptě.

Vybalováním pochopitelně strávíte půl dne. A jen zíráte.

Jak by ne. Kufr balíte v tranzu večer před odletem... To se modlíte, abyste se vešli do kufru, do váhy (nakonec jsme měli 22,2 z 23,0 kg).

Prádlo je téměř nekonečné, viz řečeno výše. Zároveň pátráte potom, zda jste si nepřivezli domů nějaké další cestovatele. To se například povedlo sousedce na našem patře. Díky čemuž pak byl celý dům povinně dezinfikován proti štěnicím.

Do očí vám v kufru padnou také dárky a suvenýry, které jste si přivezli a který mi hodláte případně obdarovat některé známé.

Letos jsme dárky pojednali velmi skromně. Takže jsme nemuseli přikupovat žádný kufr.

Dárková trička jsme již včera darovali. Takže jedno "ilustrační" foto přímo z nákupu.

Jinou kapitolou je, po příjezdu nakrmit sami sebe.

Cožpak kocouři – při návratu zjistíte že jste koupili snad celý kamion kapsiček, mističek a vaníček. Ale jen pro kočky. A naštěstí máte jisté zásoby i sami, v mrazáku. A tak prvním slavnostním jídlem po návratu z dovolené jsou párky. Jednak nelíčené radosti přítele, jednak nelíčené radosti kocoura Tomáše, který je rovněž miluje. Dalším jídlem je, z donucení ha ha ha, kuřecí maxi řízek a k tomu hranolky.
Párky vám vydrží k snídani i druhý den, takže nakupovat jdete až kolem poledne.

O tom, jaké nás uvítaly ceny po 14 dnech dovolené, vám asi nemusím nic vykládat.

Ovšem příliš se stejně nenajíte.

Protože neustále působí to, co se hnusně nazývá faraónova pomsta. Zkrátka máte mikrobiologický průjem, který přetrvává několik dní. Díky tomu se odvážíte i na váhu. A ejhle. Máte o proti nástupu na dovolenou dokonce o 4 kg míň. A to si říkáte: přitom jídle all inclusive jsem se ani moc nešetřil!

Bohužel, nastoupí ještě jeden nepříjemný moment. Organismus se vyrovnává prudkým přechodem z horka do chladu. Marná sláva, 37°C v Egyptě je něco jiného než 12°C v Praze. A tak postupně s vámi klepe zimnice, hodinu vám teče z nosu, znovu máte něco jako půl denní horečku, pak vás rozbolí hlava a zase vám teče z nosu… A tak dále, dokud tyhle všechny radosti pomalu nepřestanou a vy se začněte chystat na naši zimu.

Na horké léto Egyptě vám zbydou zase jen vzpomínky, a o nich si opět povíme příště.