5 týdnů dovolené v Asii čili blázinec – 9

19. 04. 2023 8:08:08
Když se ráno probudíte v cizí zemi a dokonce na vesnici, ba dokonce s vědomím, že dnes budete podroben léčitelským procedurám, těžko vylíčit tyto pocity. To se zkrátka musí zažít!

Naštěstí jsem tzv. skřivan, neboli ranní ptáče. Proto jsem nemněl nikdy problémy ani s časným vstáváním, ani když mne po ránu najednou probudily zpěvy modliteb.

Postupně, během pár dní jsem nasbíral informace a dojmy tak, že se teď s vámi o ně mohu podělit komplexně.

Ale můj šok z onoho prvního dne i mého léčení byl tak velký, že mi zcela chybějí jakékoli "deníkové" zápisky toho dne.

Mistr sám nebyl vždy léčitelem, ale postupně se k tomu propracoval. Musel získat potřebné vzdělání, certifikáty i svolení k výkonu profese léčitele. Jak mi bylo řečeno, jednou za čas jeho ordinaci navštíví odborná hygienická kontrola, zda je vše v pořádku.

Nuže, i za sebe, coby pacienta, mohu prohlásit, že v rámci možného ta hygienická péče byla co nejlepší.

Jak léčení probíhá?

Tady máte znovu obrázek Mistrovy ordinace, tentokrát ve větším výřezu. (Kdo to nevíte, kliknutím na obrázek se vám tento automaticky zvětší. Kvalita je omezená, je to foceno mobilem.)

Z prvé si povšimněte vpravo dole nádoby s červeným víkem. Neptal jsem se, to se nesluší. Ale podle zpracovávaných procedur zde kvasí něco jako houba kombucha či nějaké byliny a kvasinky. Každé ráno se ten lektvar musel dolévat vodou. A před tím se pochopitelně část stáčela do připravených lahví.

Vpravo dole naleznete rovněž talíře. To, co na nich vidíte, jsou limetky. A pásky u nich jsou lístečky se jménem vás - tedy pacienta - a jménem vaší matky. Bez toho nemůžete být připuštěni k léčení. Tyto talíře jsou na místě po celou dobu modliteb. Po skončení jsou limetky rozkrojeny na půl a jsou součástí omývacího rituálu.

Následují zhruba čtyřhodinové meditace.

Přesněji řečeno, jde o vybrané modlitby. Všichni je znají, všichni se účastní. Je to něco jako zpěv. Trochu mi to připomínalo naše tzv. křesťanské procesí. Nebo buddhistické meditace.

Mezitím si Mistr několikrát odpočine. Nasnídá se, naobědvá. A teprve po obědě začíná léčit. Jeho "přístup" mi připomíná spíše lékaře, než přístup nějakého meditačního guru apod. Ostatně, to není podstatné.

V průběhu pobytu jsem se dozvěděl o Mistrovi i pár detailů. Především to, že on sám tvrdí, že mu je 120 let. A jeho tělo je napůl propojeno s jiným světem, odkud bere svoji sílu a energii pro léčení. Věnuje se mu dostatečně dlouho a výčet studijních diplomů, který vidíte v levé střední části fotografie, není zdaleka úplný.

Po poledni tedy následuje léčení.

Každý pacient se musí nejprve omýt čistou vodou a posléze vodou z kýble, ve kterém jsou rozkrojené limetky. Přidána je sem rovněž léčivá voda, jak bych to asi nazval.

Vím to podle sebe, protože když jsem se omýval, přítel mi řekl, že si mohu přidat trochu teplé vody, ale než se tam dá ta voda a limetky. Nechal jsem to tak. Voda byla ovšem příslušně ledová, protože to byla voda pramenitá, vytahovaná ze studny čerpadlem. Při okolní stálé teplotě kolem 30.C jste tu studenou vodu cítili obzvlášť. Připadal jsem si jak otužilec.

Jak byli léčeni ostatní a jakými chorobami, vám nepovím.

Já jsem si lehl při první seanci na břicho, po levé ruce léčitele. Mistr zapálil něco jako malou fakírskou fakuli. Vzal do ruky malou skleničku-baňku a šlehnutím plamenem pod ní z ní vysál vzduch a přiložil na mé tělo. Celkem šestkrát a dvě na podkolení. Pak totéž provedl u pacienta na druhé straně. Mezitím baňky zafungovaly jako vývěvy. Vytvořily jakési boule. Mistr baňky sundal. Vrcholky těch boulí potřel dezinfekční tekutinou. Pak z malé obálky vyndal zcela nový nožík, špičku skalpelu. Pak na onom vrcholku boule lehce podrápal povrch kůže skalpelem. A znovu přiložil vakuovanou baňku. Opět následovala stejná procedura na druhé straně. - Poté Mistr sundal ze mne baňky. A sterilní gázou stáhnul krev, která se vyřinula z ranek. A vše co bylo s ní. To potom odhodil do zvláštní mísy s hygienickým odpadem. Pak mi předvedl, co jsem měl v ráně. U kolen to byly špendlíky. A prý mi to způsobila jakási žena. - Přítelovi naopak z krku vyndal jakési třísky a kousíčky špejlí. - Popsal jsem vám to přesně tak, jak to bylo řečeno, a víc o tom nevím a netuším.

Druhá seance, druhý den, probíhala stejně, jenže jsem ležel na zádech.

Přítel absolvoval ještě třetí seanci. Ale já už jsem to odmítl. Měl jsem toho dost. To Mistrovo léčení sice nebylo bolestivé, ale bylo nepříjemné a přeci jsem byl v jakémsi psychickém vypětí. Příteli při třetí seanci Mistr zasahoval přítelovi na spodině lebeční.

Pak přítel o pár dní později absolvoval ještě seanci čtvrtou, kvůli které jsme zde hlavně byli. A sice léčení očí. Prý mu z nich vytáhl několik nitěnek.

Každé to léčení trvala seance asi 15-20 minut. Cena byla 100RM za terapii; to je zhruba 600Kč. Pacientů bylo vždy tak akorát. Nikdo ale nebyl odmítnut, pokud přišel ráno včas. Léčení probíhalo 4 dny v týdnu. Zbytek Mistr odpočíval a ani se mu nedivím.

V galerii máte několik vybraných fotografií. Slabším povahám ovšem otevírat nedoporučuji.

Po léčení dojde třetího dne k dramatické situaci.

Jsem v pokoji, kde spíme. Chatuji se známými, píšu poznámky do blogu. Přítel vedle v obýváku masíruje napřed Mistra a potom svou sestru, která leží před Mistrem na zemi na koberci. Ten sedí na divanu a dívá se na televizi.
O půl hodiny později dojde ke scéně, kterou vnímám jen jako velmi vypjatou. Protože malajsky pochopitelně nerozumím.

Mistr se opírá o své chodítko a velmi hlasitým způsobem něco vytýká. Je doslova rozčilen, to ze situace vyrozumím. Prostě výbuch.
Když později vyjdu z pokoje ven. Vidím uplakanou sestru Teh a zaražené ho přítele.
Je všechno v pořádku?”, ptám se.
Sestra je silně za ražená a zakroutí jen nesouhlasně hlavou. Přítel potom přijde ke mně, jedeme zpátky do pokoje a on mi říká:
Musíme všechno zabalit a hned zítra ráno odjíždíme.
Když se jej ptám na důvod, řekne, že mi to řekne později. Chápu, že je plný emocí.
Od té chvíle mluvíme jen polohlasně a balíme věci. Bavíme se skutečně jen o tom nejnutnějším, ve smyslu, co kam dát.

Jeho vystresovanost přechází i na mne. Tak to prostě je, když jsou lidi na sebe napojeni.
Dozvídám se, že nepojedeme autem, protože Rudi, který nás sem vezl je v práci. A může nejdřív za tři dny, ve středu. Pojedeme tedy taxi službou z vesnice na autobus a pak hromadnou dopravou do Kuala Lumpur. Zjišťuji tedy spoj z autobusového nádraží. Instaluji aplikaci na přivolání auta se službou pro pasažéry.

Moc se na tu cestu pochopitelně netěším. Bude to pěkné drama. Jsem ovšem bojovník a vždycky mám na zřeteli cíl. V jiném žargonu se tomu říká tah na branku.

Několikrát za noc, z toho stresu, jdu na malou. Víceméně se čistím, fyzicky i psychicky.

Když konečně usnu, moc toho pochopitelně nenaspím. Jen díky té situaci přijdu o živý přenos vysílání infokanálu, který sleduji.

Pochopitelně mi vrtá v noci hlavou, co se mohlo stát. A díky tomu to spaní nestojí za nic.

Musím si ale na vysvětlení počkat až do rána. A vy si na něj počkejte do příštího blogu.

Všechna foto: autor

Autor: Martin Faltýn | středa 19.4.2023 8:08 | karma článku: 16.33 | přečteno: 380x

Další články blogera

Martin Faltýn

Taky jde na vás jaro?

Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.

22.3.2024 v 9:59 | Karma článku: 13.48 | Přečteno: 206 | Diskuse

Martin Faltýn

Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly

Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!

18.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 28.03 | Přečteno: 3848 | Diskuse

Martin Faltýn

"Chci" nerovná se "Mám právo"

Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.

15.3.2024 v 10:08 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 482 | Diskuse

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 13

Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.

15.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 266 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.49 | Přečteno: 459 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 581 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 231 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 474 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 1302 Celková karma 14.95 Průměrná čtenost 1156

Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy. Překročením 60 let jsem se přiblížil absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...