Tak o čem bych vám napsal v čase těsně předvánočním?
Dnešní doba to vše nejen změnila, ale i posunula.
S vánoční výzdobou - pardon NÁKUPY - už na nás obchody vyrukují nejpozději počátkem listopadu a mnohdy ještě dřív. Pamatuji se, jak jsem tuto informaci nemohl nějak vnitřně zkousnout během své návštěvy USA v r. 1991 - že "vánoce" už tady začínají tak brzo.
A trochu jsem se tou předčasností cítil podveden a ošizen.
Dneska jsme Ameriku dohnali. Možná i předehnali.
Tedy v tom předvánočním snažení.
Na jednu stranu to chápu - obchod je obchod a špinavé peníze nikdo nezná; na druhou stranu je to škoda.
Je to tak se vším. Trvá-li něco příliš dlouho, pomine ono zvláštní kouzlo očekávaně neočekávaného. A ono kouzelné "něco" zevšední.
Je to jako s dítětem. Dejte mu pod stromečkem jednu hračku - bude z ní mít nesmírnou radost a bude si s ní hrát hodiny. Dejte mu jich víc: zlhostejní k ní a ta skončí během pár dní v krabici s ostatními "krámy".
Těšívali jsme se na vánoce a Silvestra, protože to neomylně znamenalo, že zase uvidíme oblíbené staré české pohadky a taky komedie s Vlastou Burianem. A dohadovali jsme se, jestli to tentokrát bude zase Pyšná princezna nebo Princezna se zlatou hvězdou na čele, či dokonce Byl jednou jeden král. A zda tedy na Silvestra budou Tři vejce do skla nebo to bude Ducháček, případně Když Burian prášil...
Dnešní "zacházení" s pohádkami mi připadá trochu jako jejich znesvěcení. O filmech s Burianem nemluvě. No řekněte, těšíte se na ně ještě? Ať už v některé televizi nebo dokonce doma (nejen) na DVD?
Už se nedivím "Warnerům", že Sněhurku a sedm trpaslíků uvolní k prodeji či promítání vždy jen jednou za deset let. Je to ne nepodobné tomu, když babička vytáhla z vitriny porcelánový servis, protože přijede vzácná návštěva.
A stejné je to tedy s vánocemi. Jejich zprofanování, komercionalizace a honba za zákazníkem mi přijde opravdu poněkud rouhačská.
Ale nemyslete si. Ona se rouhá i církev, nejrůznější nadace a "neziskové" sbírky.
Především, duchovní charakter církevního pojetí vánoc nemusí vyhovovat každému. Šílení kolem adventních věnců a svíček a vůbec celkové současné pojetí (o proti 40 letům komunistického půstu) mi opět zavání nadprodukcí.
A k tomu si přiložím polínko na ono "žebrání" peněz, kdy nás neustále někdo zastavuje s nějakým košíčkem plným cetek pro dobrou věc; kdy nám z televize se slzou v oku zpívají nadační umělci, za uměle pokorného šepotu jiných umělců nahrané vděčnosti za každou poslanou korunu na to či ono konto... *)
*) Za mnohem užitečnější považuji třeba to, že jsem do jednoho dětského domova, po vzájemné dohodě, poslal třeba sérii nejmenovaného čaroděje, prostě proto, že jsem ona dílka přečetl a vracet jsem se k nim nehodlal. Tak jsem je poslal dál, aby udělaly radost zase někomu jinému.
Upřímně: tomuhle všemu se usilovně vyhýbám, no jak ten čert kříži.
Nechci si zkazit ten malý zázrak, až na Štědrý den ráno otevřu oči a pustím si z CD Rybovu "Hej mistře, vstaň bystře" - nahrávku z roku 1964 - úvod zpívaný Beno Blachutem. Žádná jiná verze mi od té doby nesmí domů. Stejně tak po štědrovečerní večeři mi sbor zazpívá "Narodil se Kristus pán" z přepisu MC kazety, s Felixem le Breu jako průvodcem mluveného slova. A zazvoním si k tomu na zvoneček, který jsem si jako unikát přivezl ze studií (a není pro něj podstatné, že v Moskvě). Ten zvoneček je totiž z pravé zvonoviny, žádná lidová řemeslná kovařina nebo dokonce kramářská cetka. A byl jednou ze vzácných duchovních církevních věcí, které jsem si vlastně potají přivezl přivezl domů. Jeho skutečně jasný křišťálový zvuk svolává anděly a teprve on oznámí, že nastal čas se podívat, co přinesl Ježíšek pod stromeček. A je jedno odkud pochází - podstatné je, na co věříte.
Ano, kouzlo vánoc mi nikdo nevezme. Ať se to už dva měsíce třpytí, kamkoli se podívám. Moje vánoce jsou moje vánoce a jsem pevně rozhodnut se nenechat do ničeho tomto směru vmanipulovat.
A přeji i vám, abyste si kouzlo vánoc nenechali zkazit ani vy.
Martin Faltýn
Může za odmítnutí jednání o důchodech rozchod Andreje a Moniky?
Médii probíhá informace, že hnutí ANO odmítlo se zúčastnitní jednání od důchodové reformě. Prý je vláda rozhodnuta prosadit své tak jako tak. Není za tím ale něco víc?
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Martin Faltýn
Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho
Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.
Martin Faltýn
Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?
Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.
Martin Faltýn
Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko
Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.
Martin Faltýn
Taky jde na vás jaro?
Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.
Martin Faltýn
Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly
Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!
Martin Faltýn
"Chci" nerovná se "Mám právo"
Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 13
Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 12
Na konci měsíčního pobytu v USA na přelomu 1991/92 jsem se konečně dostal do New Yorku. Musel jsem si to tak trochu prosadit. A udělal jsem dobře. Za pár dní jsem toho zažil tolik, co před tím za měsíc. Včetně největšího trapasu.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 11
Blížil se závěr mého měsíčního pobytu v USA, psal se leden 1992. Těsně po Novém roce. Konečně došlo i na moji cestu do New Yorku. Za čtyři dny jsem tu ovšem zažil tolik, jako před tím za měsíc.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 10
"Není podstatné kdy, ale kam." To jsem si říkal během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92. A tak jsem mimo jiné zažil prodloužený víkend na Floridě. A kde že to přesně bylo?
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 9
Za měsíc pobytu v USA už člověk nasbírá dojmy. Tím spíš, že jsem tam byl na pozvání na přelomu roku 1992/92. To už člověk krátce po sametové revoluci nasbíral dojmy! Třeba jen mé objevy při procházkách Washingtonem DC.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 8
Během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92 mne čekalo nejedno překvapení. Tentokrát to byla mimo jiné přímo exkurze do Pentagonu!
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 7
Vánoční svátky v USA? - Návštěva pár vánočně vyzdobených míst, ale i jedna společenská událost - to jsou nezapomenutelné věci z mé cesty v prosinci 1991.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 6
Byl první týden v prosinci 1991 a byl předvánoční čas. Můj měsíční pobyt v USA na pozvání známé úspěšně pokračoval. Na nás tehdy nezvykle brzy, ve washingtonských obchodech už naplno zářily vánoce. A nejen tam.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 5
Prosince 1991 a moje měsíční cesta do USA. Pochopitelně: od prvního okamžiku plná zážitků, drobných i větších problémů, jako by mi chtěl Osud říct, že jiné už to nebude. I v případě rozhovoru s naší velvyslankyní v USA.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 4
Tak jsem konečně přistál v USA! Bylo 7. prosince 1991. Imigrační kontrolou jsem prošel, známá si mne převzala na letišti a můj exkluzivní měsíční pobyt mohl začít.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 3
Na přelomu roku 1991/92 jsem byl pozván na měsíc do USA. Moje první cesta na Západ! Že to nebyla maličkost, je nasnadě. Ale v prvé řadě bylo nutno doletět a překonat administrativní překážky v podobě imigračních úředníků.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1308
- Celková karma 15,12
- Průměrná čtenost 1151x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek