Dnes má svátek - Kristián

Řekne-li se v Čechách Kristián, znamená to jediné: Oldřich Nový. Byl, je a bude v této roli prostě nepřekonatelný. A i kdybyste tisíc dětí takto pojmenovali, žádné už nebude tak slavným Kristiánem.

No, řekněte, co může být lepšího na začátek o Kristiánovi, než tahle úžasná melodie Slávy Emanuela Nováčka. 

Samotné jméno Kristián pochází z řečtiny a volně se vykládá jak "křesťan, zasvěcený Kristu". A svátek má - jak jste jistě pochopili: 5. srpna.

Filmový Kristián v podání Oldřicha Nového je zasvěcen zcela něčemu jinému. Snu, kdy obyčejný malý člověk si aspoň jednou do měsíce z ušetřených peněz vyrazí do velkého světa a zahraje si na bonvivána.

Autorem předlohy divadelní hry byl Yvan Noé, polozapomenutý francouzský tvůrce. Nicméně režisér Martin Frič jeho hru znal. Možná stojí za to připomenout, že v době První republiky byly česko-francouzské kulturní i politické vztahy na mimořádné úrovni. Jistě také díky první prezidentovi T. G. Masarykovi a jeho ženě. Každý, kdo chtěl počátkem 20. století v umění něčeho dosáhnout a znamenat... malíř, sochař, hudebník, herec či jiný umělec... musel vyrazit na zkušenou přinejmenším do Paříže.

A protože český film vždy hledal neúprosně dobré náměty - a Mac Frič byl jedním, kdo se nikdy uměleckému krédu nezpronevěřil diváckou podbízivostí - došlo i k filmové úpravě divadelní hry Noého. Ta se ostatně hrála i u nás, s Natašou Gollovou v hlavní roli Zuzany. Pro film ale byly sloučeny některé postavy, snad i dopsán závěr s Mařenkou, Novákovou ženou, kterou si pak Golová ve filmu zahrála.

A roli Zuzany si zahrála tehdejší největší filmová hvězda Adina Mandlová. Nataša Gollová byla proti ní filmová začátečnice. Nicméně divadelní role patřila jí. Ale Oldřich Nový byl zkušeným umělcem a měl cit pro herce. A tak si do filmu prosadil Adinu Mandlovou. Kupodivu, i pro Oldřicha Nového zde bylo jedno novum  - dostal poprvé příležitost si zahrát ve filmu elegána.

Řadu zajímavostí o filmu Kristián se dozvíte na odkazu v Kinoboxu a další také ve Wikipedii. Kolik film stál, jaké byly honoráře, jak dlouho se filmovalo... a také něco o "filmařské latině" a kupodivu i o dochované scéně v Národním filmové archivu, která se do filmu nevešla.

Film Kristián zažil ale ještě i jiné střihové úpravy, po r. 1945. Tehdy emigroval komik Jára Kohout a logicky se dostal na černou listinu. Režisér Frič pak sám scény s ním vystříhal a tak jsme do r. 1989 mohli u nás vidět jen tuto upravenou verzi.

Filmu Kristián to kupodivu neublížilo. Dostal tím tempo a když jsem viděl později úplnou verzi, scény s Kohoutem mi přišly i slabé, málo komické... - Kohoutův excentrický humor za ta léta přeci jen vyvanul, zatímco Kristiánovo kouzlo zůstává dodnes.

A tak, vše nejlepší k dnešnímu svátku, Kristiáne... a ať nám nikdy neodejdeš!