Touste, touste, touste... kdo si do tě kousne
Totiž, znáte to... Někam se jede a najednou, honem honem: "A co tam budeme jíst?"
Tentokráte ono "co tam" bylo v letadle z Prahy do Amsterdamu a potom nějakých 12 hodin při čekání ve městě a na letišti na dálkový spoj. Lépe letenky vymyslet nešly: teda šly, ale proč cpát leteckým společnostem nesmyslně peníze za pofiderní "časový" komfort a jídení servis, za který si nechají ještě zvlášť nekřesťansky zaplatit?
A tak namísto špatně obložené bagety ("dnes ráno připravená!" ... jo už to vidím: ráno upekli, nakoupili čerstvé uzeniny, vyrobili, zabalili, aby dali do nabídky letu v 7 ráno), jsem se rozhodl, že večer předem připravím cestovatelům pár obložených chlebů. Pěkně hezky česky.
1. Chleba
Ano, nebyl to vlastně toust, ale poctivý krajíc chutného českého chleba. Pěkne z kulatého pecnu, žádná šumava. A když chleba - ta mezi chleby přijde co? Správně! Řízek! V daném případě kuřecí, předsmažený z hypermarketu. Velmi kvalitní, podotýkám... A proč kuřecí? Inu, na vepřové řízky jsem nedosáhl, protože byly v mrazáku až úplně vzadu, mimo jakýkoli můj výškový dosah.
A k tomu pochopitelně do zavírací krabičky pár kyselých okurčiček.
2. Toast
Když z bílého chleba, tak jedině toast! Pěkně křupavý, s dobrotami uvnitř... Ale těch já mnoho druhů nedělám. V podstatě hlavně šunka, skrojek rajčete, někdy kapku-dvě chili, na vrch půl plátku sýra. Víc taky ne - jednak kvůli tučnosti, jednak pak většinou sýr přeteče ven.
Vypadá to většinou takto. Ovšem na foto na toustech vidíte tzv. zbytkovou variantu, z dnešního rána... - s odkrojky apod.
Ale - ten sendvičovač je úplně nový!
Jak to?
Inu, měl jsem krásný sendvičovač... z těch levnějších... než jsem jej půjčil. Nevím, buďto to bylo nevhodnou obsluhou vypůjčitelů nebo už mu skončila životnost... Zkrátka, když jsem dělal toasty cestovatelům, dopadlo to tahle:
No, skoro jsem brečel vzteky. Letadlo odlétalo známým za několik málo hodin... Nějak jsem to odloupal na poprvé i na podruhé - vybral ty lepší kousky a zbytek vidíte.
Ale jelikož mi zbyl ještě toastový chleba a chtěl jsem dát cestovatelům sebou něco do třetice, musel jsem vyrobit jen tzv.
3. Sendvič
Sendviče jako takové nemusím. Ten měkký houbovitý chleba mne opravdu neoslovuje. Ale tentokrát nebylo zbytí. A tak jsem prošmejdil ledničku a našel tam přesně vhodný kus výběrové krájené paštiky. Tu jsem tedy rozdělil na tři díly, pod to trochu lahodného margarinu a navrch plátek ementálského sýra.
No, skoro jsem se přitom v duchu omlouval. Byl to přeci jen sendvič z nouze.
A vidíte!
Když jsem se pak ptal cestovatelů, jak jim chleby sebou chutnaly - všichni si nejvíc pochvalovali ten paštikový!
...všichni zdravě doletěli, právě jsou pokud vím na exkurzi na malajských čajových plantážích...
No a mně nezbylo než si druhý den po odletu cestovatelů pořídit onen nový sendvičovač, jak už jste viděli na horním foto.
P.S.: Pokud někomu v tomto článku chybí i tzv. intelektuální prvek, ať si pustí Vodňanského-Skoumala "Máme doma gorilu - dělá tousty na grilu".
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Martin Faltýn
Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho
Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.
Martin Faltýn
Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?
Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.
Martin Faltýn
Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko
Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.
Martin Faltýn
Taky jde na vás jaro?
Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.
Martin Faltýn
Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly
Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!
Martin Faltýn
"Chci" nerovná se "Mám právo"
Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 13
Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 12
Na konci měsíčního pobytu v USA na přelomu 1991/92 jsem se konečně dostal do New Yorku. Musel jsem si to tak trochu prosadit. A udělal jsem dobře. Za pár dní jsem toho zažil tolik, co před tím za měsíc. Včetně největšího trapasu.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 11
Blížil se závěr mého měsíčního pobytu v USA, psal se leden 1992. Těsně po Novém roce. Konečně došlo i na moji cestu do New Yorku. Za čtyři dny jsem tu ovšem zažil tolik, jako před tím za měsíc.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 10
"Není podstatné kdy, ale kam." To jsem si říkal během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92. A tak jsem mimo jiné zažil prodloužený víkend na Floridě. A kde že to přesně bylo?
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 9
Za měsíc pobytu v USA už člověk nasbírá dojmy. Tím spíš, že jsem tam byl na pozvání na přelomu roku 1992/92. To už člověk krátce po sametové revoluci nasbíral dojmy! Třeba jen mé objevy při procházkách Washingtonem DC.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 8
Během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92 mne čekalo nejedno překvapení. Tentokrát to byla mimo jiné přímo exkurze do Pentagonu!
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 7
Vánoční svátky v USA? - Návštěva pár vánočně vyzdobených míst, ale i jedna společenská událost - to jsou nezapomenutelné věci z mé cesty v prosinci 1991.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 6
Byl první týden v prosinci 1991 a byl předvánoční čas. Můj měsíční pobyt v USA na pozvání známé úspěšně pokračoval. Na nás tehdy nezvykle brzy, ve washingtonských obchodech už naplno zářily vánoce. A nejen tam.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 5
Prosince 1991 a moje měsíční cesta do USA. Pochopitelně: od prvního okamžiku plná zážitků, drobných i větších problémů, jako by mi chtěl Osud říct, že jiné už to nebude. I v případě rozhovoru s naší velvyslankyní v USA.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 4
Tak jsem konečně přistál v USA! Bylo 7. prosince 1991. Imigrační kontrolou jsem prošel, známá si mne převzala na letišti a můj exkluzivní měsíční pobyt mohl začít.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 3
Na přelomu roku 1991/92 jsem byl pozván na měsíc do USA. Moje první cesta na Západ! Že to nebyla maličkost, je nasnadě. Ale v prvé řadě bylo nutno doletět a překonat administrativní překážky v podobě imigračních úředníků.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 2
Psal se prosinec 1991 a já jsem se chystal na svou první cestu na Západ a rovnou do USA. A hned v úvodu nastala první krize: to když mi kamarád oznámil, že je bez auta, kterým mě chtěl odvézt do Frankfurtu n. M. na letiště.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1307
- Celková karma 15,80
- Průměrná čtenost 1152x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek