Tak jsem dnes poprvé shlédnul jeden díl z česko-čínského seriálu Krtek a Panda. Nemohu se s vámi nepodělit o svoje dojmy...
Ponechme stranou všechny dohady a pozadí kolem vzniku seriálu. Lehce jsem se o tom zmínil v jiném svém blogu.
Pojďme se na jeden díl Krtek a Panda podívat mýma očima.
Aktuálně běží na barrandov.tv v rámci pořadu Animáček, který mne v neděli ráno probudil. Ale na stránkách Animáčku nenajdete ani jedinou fotografii ze seriálu, je o něm pouhá textová zmínka obsahu pořadu Animáček a tečka. To mi přijde poněkud nepochopitelné.
Jak si můžete povšimnout, jednotlivé díly Animáčku se ani nereprizují (absenci skrytých titulků přecházím bez komentáře).
A to je vše co se dozvíte. Tečka. Některé pořady Animáčku mají svoje stránky, fotky... a Krtek a Panda - nic! (Jiné, pravda, taky ne.) U "českého" seriálu, byť tedy v koprodukci ? s Čínou, bych očekával trochu jiné podmínky...
Nepochopitelné je to tím spíše, že existují oficiální stránky littlemolecartoon.com - kde najdeme pár fotografií a dokonce i úvodní znělku k seriálu v české verzi. Ale hlavně výzvu, že pokud chcete spolupracovat, ozvěte se... Upřímně, spíše to je skrytá výzva ke koupi licence na merchandising. O žádnou jinou spolupráci se nejedná, jinak by to bylo napsáno... Stěží uvítají návrhy na nové díly seriálu.
Pojďme tedy k samotnému seriálu.
Do nedávna jsme mediálně znali pouze něco z úvodního dílu, včetně popisu jeho obsahu. Krtek se dostane do Činy a přinese Pandě český koláč. Až nyní...
Malí tedy sledují nové příběhy Krtka na Animáčku.
Díl, který jsem viděl, pojednával o tom, že si Panda Hehe (ano, to je jeho celé jméno!) přeje taštičky... aby rostly na stromě. A tak Krtek, protože je kamarád, pěkně v noci zadělává těsto, plní taštičky a vaří... aby udělal kamarádovi Pandě radost. Dokonce, druhý den, když Panda říká, že chce, aby byly sladké, Krtek pěkně přes noc vyrobí sladké... Pak Panda další den pozve Krtka na taštičky ze stromu...
Animace je pojednána relativně zkušeně, snaží se stylem přiblížit současné animované počítačové produkci. Technika 3D animace je tu ale o dost jednodušší než ji známe z pixarovských hitů nebo i z Míckey Mouse Club.
Občas něco nesedí, nebo je přespříliš jednoduché, jak si animátoři usnadnili práci. Např. když krtek dělá taštičky, ruce drží točící se váleček na těsto, ale samy jsou totálně nehybné. Zaregistrujeme i takový detail, jako že Krtek když ukládá taštičku do nádoby, je ona sama na dřevěné misce. Když zavěsí taštičku na strom, ta je bez misky. A když ji z něj poté Panda sundá, provázek z taštičky - z animace - zmizí. Provázek je různě jinak zamotán na taštičce, ta v jedné sekvenci visí špičkou doprava, v druhé doleva... Asi to dělaly různé party animátorů a jaksi se "nedomluvily." Tzv. filmový script tady evidentně neexistuje. V tom běhu vyprávění příběhu si těchto detailů naštěstí skoro nevšimnete.
Co mne ale děsí víc, jsou v animace totálně mrtvá černá víčka očí, když je krtek zavře. Jako bych pohlédl do očí smrti...
Jsou tady různé další animační nepřesnosti, ale celkově je dojem ještě přijatelný, nejde přeci o dílo Pixaru pro Disneye. Děti každopádně vizuelně barvotiskovostí potěší.
Čím je překvapí, že Krtek mluví. Dabingu se nedá nic vytknout, i když tím postavička přišla o svá česká roztomilá citoslovce "Jú, Hele" apod. Hlasově jde ovšem o klasickou dabingovou dětskou "machu" amerických animáčů. A pokud slyším dobře: jak Pandu tak i Krtka mluví stejný interpret. Odděleně to jde, ale jakmile jsou obě postavy spolu, občas to mate. A nebo se nepovedl hlasový "casting".
Zvukově, ruchy se seriál jednoznačně blíží i podbízí těm americkým. Rázný přesun pohledu je zvukově podepřen zvukovým švihnutím, spousta pohybů je zvukově vybarvena zvukově drnkutím, břinkutím, křupnutím, vibrací ... atd. Všechno se to blíží zvukové bance čerpající z Psa Filipse od Hanny a Barbery, z 60. let. Inu, dnešní "animáče" si tento přístup žádají... děti tak byly vychovány např. počítačovými hrami.
Pokud se týká hudby - je to jakýsi evropsko-americký univerzál, občas v lehkém orchestrálním jazzu, aby jindy přešel do jakého si polo-čínského hudebního minimalismu. Po chvíli ten hudební kolovrátek člověk přestane vnímat. Aspoň to podporuje tempo vyprávění příběhu.
Co je samozřejmě ještě zajímavější, je děj. Pojďme do toho trochu podrobněji.
Díl nese název "Strom s knedlíčky"... tak to praví titulky i Mirek Táborský, který přečte titul. V dabingu postavičky ale hovoří o taštičkách. Už to je poněkud zmatečné.
O to více je seriál nepřesný, když se jedná o kulturní rozdíly mezi Českem a Činou. Je to více méně na téma: co ví a zná každé malé dítě.
Hned na začátku je tu tedy drobný technický problém. Ani knedlíčky ani taštičky nejsou takové, jaké si u nás v Čechách představujeme. Ale samotní Číňané mají přesně jasno, o které taštičky jde.
To co jí Panda Hehe v inkriminovaném dílu, lze přesněji popsat jako "plněné knedlíčky, vařené v páře" (čínsky: "bao"). To je samozřejmě vzhledem k délce pro dabing nepřijatelné. Proto zestručněně "knedlíčky" nebo "taštičky". Ale co tedy?
Snad si měl v dabingu překlad někdo ohlídat, že?
Panda Hehe se kouká na televizi, kde se hovoří o stromu přání. (U nás pro změnu známe Zlatou rybku.) A vyjde ven a tam je taký podobný strom. Panda vysloví přání, že chce své oblíbené taštičky s bambusem.
Tady je další z drobných kulturologických rozporů. Jistě, čínské děti pravděpodobně vědí, že se panda živí bambusem. Proto, logicky, taštičky plněné babusem. Ale co české? Budou se snad české děti dožadovat taštiček s bambusem? Nedej bože, aby je zkusily samy připravit. Kdo se jednou bambusem píchnul nebo si i dokonce zapíchl bambus z párátka do dásně či jazyku... ví zatraceně své. A sníst takovou taštičku? Sice krtek dává do taštičky jen listy, ale i tak nevím, zda by to přežil jak žaludek, tak celé dítě! A víme, že děti mají všelijaké nápady...
Čirý nesmysl se vzhledem k českým dětem je taštička jako taková. Krtek tedy udělá těsto, dá do něj listy z bambudu a pak jej ukryje do dřevěné dózy. V očích českých dětí tedy do podvědomí vejde otázka: "Panda jí syrové těsto?!"
Jsou tu i další okaté nesmysly.
- Nevím jestli Krtek netrpí demencí, když po dalším celonočním ? vyváření jedné ! taštičky se tomu ještě zasměje. No, dejme tomu, že má radost.
- Mimochodem, proč se Panda jmenuje Hehe, když se v dabingu směje: "Haha" ?
- Dalším nesmyslem je, že oba hovoří o "taštičkách" zatímco v obraze mají jen jednu, o kterou se dělí.
- Pak jdou oba se svými tentokrát už opravdu s více taštičkami ke stromu. Panda po trávě zatímco Krtek se podhrabává těsně! pod obrovským balvanem. A ten se nepropadne, ani když na něj zeshora Panda skočí. To je už přitažené za vlasy.
- A ve finále Panda drží po každé jinou taštičku: viz níže (zase ten script!), zatímco Krtek mluví s plnou pusou nad taštičkou, ze které si ovšem ještě nekousnul.
Že vám to připadá celé odfláknuté? Kdysi se razilo heslo: pro děti to stačí.
Tím bychom mohli tyto nesmysly uzavřít.
Co lze pochválit, je kamarádské vyznění epizody. Panda si není jistý zda strom rodí taštičky pořád a nechce Krtka zklamat, kdyby strom neurodil taštičky... Pozval jej totiž na taštičky na snídani. A tak je Panda přinese sám, zatímco Krtek přinese ty svoje. A poznají, že taštičky ke stromu přinesl ten druhý. Sice by si je mohli vyměnit na důkaz kamarádství, ale na konci příběhu pro jistotu každý jí tu svoji - dokud to animátoři další sekvence vizuelně nezpackají - Panda měl totiž původně neustále kulatou, zatímco Krtek dělá jen ploché trojhranné se špičkou. A ve finále jedí oba - trojhrannou.
A vyznění příběhu? Panda poznal a moudře pronesl, že nic není zadarmo, proto ani neexistuje strom rodící taštičky. A Krtek to potvrdil se slovy, že zato existuje strom přátelství. Hahaha, hehehe.
Inu, zasmáli jsme se nakonec.
Mnohem podivnější jsou ale sociologické aspekty shlédnutého dílu.
Panda jen vysloví přání směrem ke stromu, že chce taštičky. Krtek ho slyší a hned se pustí do jejich přípravy (tedy do té jedné, že). Proč ale? Jakou má motivaci? On je přeci v Číně hostem. Ledaže by se chtěl hostitelům zavděčit a udělat jim, co jim na očích vidí... ale v podstatě je tím autory vmanévrován do role pokorného sluhy. Že ne?
Inu, kdyby to bylo jednou... je to pochopitelné. Chcete udělat někomu radost. Tak mu splníte tajné přání. Ale nechat se pak vláčet dalšími přáními hostitele?
Čili malý český otroubek posluhuje velkému Číňanovi? Mám být toto ono podprahové noetické vyznění dílu (snad i celého seriálu)?
Naštěstí je tento motiv přebit motivem "udělat něco pro kamaráda". I když ten začátek je tak nějak podivný.
Chci věřit, že to jsou tedy jen mé mylné doměnky, konstrukce. A že je potřeba se dívat na celé více bezprostřednějšíma dětskýma očima a ne pohledem dospělého, deformovaného sluníčkáři, migrantskou EU politikou a jinými naopak kritickými tendencemi.
V paměti i srdci mi však zůstane onen bezprostřední krteček český. No, řekněte sami.
Obrázky, které nejsou uvedené odkazy přímo v textu, jsou převzaty ze stránek:
- Česká televize
- Minibazar
- Noviny.cz
- Puzzle
- iDnes.cz
Bohužel, celkově seriál nebyl přijat v médiích pozitivně. Svým způsobem se tomu nelze divit.
Ohlas 1. Ohlas 2. Ohlas 3.
