Co se všechno dělo na rautu, o tom vás jistě pečlivě informoval bulvár. Někdy je ale zajímavé se dozvědět i "co bylo potom".
Především: vše byl nutno perfektně uklidit. Protože, vězte, už večer probíhal v Rudolfinu koncert.
Takže první, co se jí naskytlo na pohled, bylo schodiště pokryté neuvěřitelným množstvím rozbitých lahví, sklenic, talířků a hrníčků... inu, raut se vším všudy, jak se patří.
O něco dojemnější byli tři včerejší hosté.
Ten první si přišel pro boty odložené v šatně. Šatna už však byla dávno uklizená a bot prostá.
O poznání hůře dopadl prý jakýsi mladík. Přišel sem po včerejším bujarém veselí hledat bundu. A v bundě byla peněženka, doklady... Bohužel, přišel pozdě - kdy už bylo vše předáno, známá po pracném úklidu a jen pozorovala mladíkovo zoufalé patrání - pochopitelně s doprovodem. Bunda se nenašla.
A do třetice se dostavil známý Mistr. Nebudeme ho jmenovat. I proto, že je občas horká hlava. Přišel ve vší počestnosti a hledal obal na společenský oblek. Známá si k němu nicméně pro podpis nešla, tím spíše, že Mistr neuspěl rovněž.
Prostory už totiž byly perfektně uklizené a "vše co zbylo" odvezla cateringová firma.
A to je vlastně celé.
Pokud jste čekali něco senzačnějšího, tak to se omlouvám. V pravém bulváru si ale jistě vyberete.