Tereza Králíček to drajvne v 6:40 PM a jiná chvála češtiny
To "a" chybí na konci posledního slova v perexu zcela záměrně. Někdy je to totiž s tou češtinou skutečně k uzoufání... jako by nestačilo, že ji przní novotvary.
Jo, každá doba má svůj historický jazykový vývoj.
Nosočistoplenu, knihovtipníka nebo klapkobřinkostroj a jiné novotvary nezachránila ani sebelepší zpěvořečnost 18. století. Zrovna tak už málokdo dnes ví, kdo to byl wachmajstr, co direktuje mašinfíra, běžně užívaných jen o sto let později. V minulém století dvacátém, sotva se jedna generace stačila naučit aktuální spisovný "slang" (jinak se to nedá nazvat), čili novotvary, už se generace další učila jiné... A tak přežívající slovník Rakousko-Uherska, vystřídaly novotvary prvorepublikové, vesměs anglo a frankofonní. Ty pak nahradily germanismy nacistické a sotva je krátce nahradily tvary poválečné, už tu máme na 40 let rusismy... zatímco dnes je usilovně nahrazujeme amerikanismy - dokonce tak, že pro řadu slov už nemáme ani jejich české obdoby.
Jedna čeština zkrátka mnoho podob má.
A vždy mít bude. Možná bychom se mohli vrátit k našim obrozeneckým buditelům a pokusit se nahradit novotvary 21. století výrazy výhradně českými. Stačí se podívat na slovník internetu, mobilní komunikace, časového určení AM/PM, CET apod. A to už nemluvím o novotvarech teprve dospívajících generací, které si vytvářejí doslova svůj oborový slang - např. mezi "jútúbery". Což by si nevyhnutně generace našich prarodičů spojovala s nějakou tuberou.
Aby v tom byl dokonalý guláš, do češtiny se zasahuje ještě více. Pravidla českého pravopisu z roku 1977 jsou mi dokonale na nic. Stejně tak už jako sbírka roztomilých archaismů pobaví sbírka přísloví F. L. Čelakovského, byť se zde lze dočíst řadu mouder, jako
Kráva i vůl knihy mají a přec čísti neumějí.
Což mi v mnohém připomíná, že stejně tak neumějí číst dnešní politici (ti to neuměli nikdy a spíš se drží Čelakovského úsloví "Skutek pravdu vykládá"), dále redaktoři, hlavně ti co vykládají co si máme myslet, pak všichni ti odborníci, úředníky počínaje a experty konče... no a největšími experty jsou Češi v diskusních fórech a po hospodách.
Zrušení přechylování jmen se dá "morálně" uchopit ještě tak u cizinek. I když nevím, zda pravidla českého pravopisu netrvají stále ještě důsledně na přechylování. Cožpak, když se některá dáma jmenuje křestním jménem Barbra, Pamela, Joan nebo Priscilla, dá se ještě pochopit, že jde o ženu. U Bonnie, Hayley, Leslie či Amber nebo dokonce u blogerky Do Thu Trang bych si tak už jistý nebyl.
Nato se nám tu vytvořila ještě elita mezi Čechy. Taková jakási snobská, zoufale se toužící odlišit od "plebsu"... Je to "intelektuální" minderwertigkeitskomplex snaha se vyrovnat těm, co mají doma audinu, vilu s hnízdem i v zahraničí, obléknout se u Diora, Givenchy nebo Lauren už taky není problém... tak je to potřeba odlišovat se i češtinou.
Nestačí tedy být už Eliška Kaplická, ale je třeba být Eliška Kaplický, Emma Smetana nebo Martina Bárta. Protože košile je bližší než kabát, tak dodám, že tady v blozích a diskusích na iDnesu si svou společenskou úroveň zvyšují rovněž některé takové.
Zni to jako dobrý prank.
Ještě, že aspoň čeští chlapi mají v tomto směru rozum a neberou si přechýlené příjmení své manželky. (Naštěstí není tolik národů, kde se ženská příjmení přechylují.)
Potrefené dámy se ohrazují tím, že v zahraničí by nikdo nevěděl o koho jde, že si vzaly zahraničního manžela... a podobné pseudosnobské výmluvy. No, dobře - ne každá se hned musí jmenovat Ludmila Protopopovová, ať si mají štempl v občance s čím chtějí.
Jen to celé působí směšně. A tak to můžeme uzavřít jiným roztomilým příslovím:
Koneckonců, kdybys na koště navěsil stovky větví, strom z něj stejně nebude.
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Martin Faltýn
Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho
Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.
Martin Faltýn
Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?
Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.
Martin Faltýn
Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko
Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.
Martin Faltýn
Taky jde na vás jaro?
Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.
Martin Faltýn
Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly
Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!
Martin Faltýn
"Chci" nerovná se "Mám právo"
Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 13
Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 12
Na konci měsíčního pobytu v USA na přelomu 1991/92 jsem se konečně dostal do New Yorku. Musel jsem si to tak trochu prosadit. A udělal jsem dobře. Za pár dní jsem toho zažil tolik, co před tím za měsíc. Včetně největšího trapasu.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 11
Blížil se závěr mého měsíčního pobytu v USA, psal se leden 1992. Těsně po Novém roce. Konečně došlo i na moji cestu do New Yorku. Za čtyři dny jsem tu ovšem zažil tolik, jako před tím za měsíc.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 10
"Není podstatné kdy, ale kam." To jsem si říkal během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92. A tak jsem mimo jiné zažil prodloužený víkend na Floridě. A kde že to přesně bylo?
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 9
Za měsíc pobytu v USA už člověk nasbírá dojmy. Tím spíš, že jsem tam byl na pozvání na přelomu roku 1992/92. To už člověk krátce po sametové revoluci nasbíral dojmy! Třeba jen mé objevy při procházkách Washingtonem DC.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 8
Během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92 mne čekalo nejedno překvapení. Tentokrát to byla mimo jiné přímo exkurze do Pentagonu!
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 7
Vánoční svátky v USA? - Návštěva pár vánočně vyzdobených míst, ale i jedna společenská událost - to jsou nezapomenutelné věci z mé cesty v prosinci 1991.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 6
Byl první týden v prosinci 1991 a byl předvánoční čas. Můj měsíční pobyt v USA na pozvání známé úspěšně pokračoval. Na nás tehdy nezvykle brzy, ve washingtonských obchodech už naplno zářily vánoce. A nejen tam.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 5
Prosince 1991 a moje měsíční cesta do USA. Pochopitelně: od prvního okamžiku plná zážitků, drobných i větších problémů, jako by mi chtěl Osud říct, že jiné už to nebude. I v případě rozhovoru s naší velvyslankyní v USA.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 4
Tak jsem konečně přistál v USA! Bylo 7. prosince 1991. Imigrační kontrolou jsem prošel, známá si mne převzala na letišti a můj exkluzivní měsíční pobyt mohl začít.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 3
Na přelomu roku 1991/92 jsem byl pozván na měsíc do USA. Moje první cesta na Západ! Že to nebyla maličkost, je nasnadě. Ale v prvé řadě bylo nutno doletět a překonat administrativní překážky v podobě imigračních úředníků.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 2
Psal se prosinec 1991 a já jsem se chystal na svou první cestu na Západ a rovnou do USA. A hned v úvodu nastala první krize: to když mi kamarád oznámil, že je bez auta, kterým mě chtěl odvézt do Frankfurtu n. M. na letiště.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1307
- Celková karma 15,80
- Průměrná čtenost 1152x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek