Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Blog na neděli: o toaletním papíru, ČSSD a k tomu dvě socialistické anekdoty

17. 06. 2017 10:24:22
Domácí diskuse se odehrávají všelijak a všemožně. V koupelně jsem se natáhl na poličku a povídám: "Ale, došel nám WC papír." A tím to všechno začalo. A taky trochu o ČSSD.

Občas v různých dotaznících odpovídám na otázku:

"Jste jedinou osobou, která v domácnosti nakupuje?"

Má odpověď zní vždycky:

"Ano."

Jelikož je můj přítel z Malajsie prakticky nevidomý, všechny tyto úkony zůstávají na mně. Jít s ním na nákup čehokoli se "zvrhne" ve čtenářský kroužek. V podstatě je to můj nekonečný monolog, kdy čtu a čtu a čtu... Občas se k nám přihrne aktivní personál prodejny: "Můžu vám s něčím pomoct?" Obvykle škodolibě kývnu směrem k příteli, který důsledně chodí se slepeckou holí a povídám: "Jo, já vám ho klidně předám a můžete mu číst ty etikety na zboží za mě." V životě nevidíte tak rychle zmizet personál, jako v tomto případě.

Obdobně si včera naběhla jedna telefonistka z call centra nějaké dotazovací agentury.

Vytočila číslo z manažerem jí přiděleného seznamu a měla tu smůlu, že narazila na mého malajského přítele. Česky celkem rozumí, cožpak o to. Základní povědomí o tom, co se u nás děje, taky má... ale přílišné detaily po něm nechtějte.

"Která strana se vám líbí?"

"No, já nejsem ani doprava ani doleva," opáčil on se svou neopakovatelnou dikcí a slečna pomalu začínala tušit, že bude zle.

"No a kterou budete volit?"

"No... já nevím... co byste mi poradila?"

"Ale my nesmíme radit," pochopila dotazovatelka, že tady asi štěstí neudělá.

"ČSSD?" opáčil přítel.

Následovala prý série otázek, jejichž obsah už mi přítel nebyl schopen ani reprodukovat. Asi se to týkalo politického programu, vedoucích osobností...

"No, já vám tohle už moc nerozumím, tak na shledanou," ukončil po pár dotazech přítel. Politika nepatří do jeho běžného denního slovníku. Televizi z pochopitelných zrakových důvodů příliš nesleduje... včetně zpráv. A spolu se bavíme spíše o jeho profesních věcech.

Slečna si pak asi musela dát delší volací pauzu a přikládat si na čelo mokrý ručník... Možná se spíš měla objednat k mému příteli na malajskou masáž hlavy.

Zrakové omezení je tedy pro malajského přítele nejen omezením přístupu informací, ale i toho, co může a co nemůže zařídit. Jak už jsem psal: bez výhrady do "nemožnosti" patří samostatné nákupy. A tak jsem tedy sáhl pro poslední roli papíru a konstatoval, že musím vyrazit na nákup.

"Ale dneska se musím dobře podívat, jaký papír koupím. Tenhle je moc jemný. Člověk si nedá pozor, zapomene jej dát dvojitě a hned má prst..."

"...navíc se špatně trhá. Někde to vroubkování (odborně bigování) dokonce i chybí."

"No vidíš," řekl přítel, "dneska si můžeš vybrat. To jste za socialismu neměli..."

"Zato ten se ale nikdy neprotrhnul jako ty dnešní. Ani nejsou pořádně perforovaný. "

Tím mi připomněl jednu starou socialistickou anekdotu.

Jedna (jak jinak) americká firma vyráběla letadla a pořád se nedařilo. Vždycky při přistání se letadlu ulomil ocas a skončilo to havárií. Všichni hledali, zkoumali, radili až se do toho vložili Češi.
"Na ocase, před směrovkou, udělejte řadu otvorů."
"To není možný! To by bylo ještě horší!"
"I jen to udělejte."
A skutečně... letadla pak lítala naprosto perfektně a bez chybně.
"Jak je to možný," ptali se Američani.
"Inu, to je jednoduchý," na to Češi. "My máme u nás toaletní papír a ten se nikdy neutrhne tam, kde je to proděravěný!"

A připomněl mi ještě jednu skoro anekdotu. Tedy spíše žert z období, kdy byl za socialismu toaletní papír úzce profilovým zbožím.

Tohle totiž vyprávěla Helena Růžičková. Když prý jezdívali do Slatiňan ještě jako na chatu, vozili si nedostatkový toaletní papír z Prahy. Takže, když chodili na vesnici na nákupy, její manžel Jiří - rovněž velký humorista a žertéř - skutečně nakupoval jen základní potřeby. V onom kritickém období pak prodavačky, aby si ušetřily čas a starosti, pak automaticky ke každému nákupu přidaly dvě role papíru.
"Děkuji, my nepotřebujeme," pronesl pan Růžička.
"Jak to?" užasla prodavačka nad slovy manžela populární herečky.
A pan Růžička pohotově opáčil:
"No, my si toaletní papír pereme."
A odešel.
Věřím, že jestli tu prodavačku neprobrali, tak tam v tom obchodě stojí s otevřenými ústy dodnes.

Autor: Martin Faltýn | sobota 17.6.2017 10:24 | karma článku: 23.06 | přečteno: 1472x

Další články blogera

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 462 | Diskuse

Martin Faltýn

Už za pár dní první losovačka - Účtenkovka!

Čechům se rozbuší srdce, když slyší pojmy jako sleva, loterie, kolo štěstí... posléze marketingove označované jako Totto Lotto, Tutovka apod. Zařadí se mezi ně také Účtenkovka?

13.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 15.32 | Přečteno: 754 | Diskuse

Martin Faltýn

Nejhezčí pohádky stejně vyprávějí rodiče

Který rodič aspoň jednou nevyprávěl svému dítěti nějakou pohádku! Nemyslím tedy čtení, ale převyprávění nějaké pohádky z paměti a nebo - což je ještě lepší - z vlastní fantazie. Jako třeba dnes.

1.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 10.57 | Přečteno: 210 | Diskuse

Martin Faltýn

Vichřice v Česku zabíjela, ničila rozvody, zastavila vlaky... a mně?

Když se živly rozběsní, je to zlé. Mohli bychom do toho zahrnovat klidně i živly kriminální nebo politické - a někdy nejsou, jak známo, daleko od sebe. Ale jde mi jen o ten živel dnešní: přírodní.

29.10.2017 v 16:28 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 621 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

David Dvořák

Vydání Babiše a inspirace pro Okamuru.

Politika je umění dosáhnout maxima možného. Dogmatické lpění na vyřčeném nebývá zrovna nejkonstruktivnější, na druhou stranu je třeba se nezpronevěřit zásadám a „neztratit tvář“.

22.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 504 | Diskuse

Jan Klar

Tady pomůže už jen psychiatr

Jako poslední možnost, kterou Eva navrhla, bylo jít do manželské poradny. Dobře věděla, jaký má Michal odpor ke všem těm psychologům, terapeutům nebo osobnostním poradcům.

22.11.2017 v 12:42 | Karma článku: 12.04 | Přečteno: 373 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Děti vyrostly a tak tápeme

Čím podarovat děti na Vánoce? Navíc když už vůbec nejsou v dětském věku. Ty své dospělce nějak zvládneme, ale pak tu máme ty „malé“ neteře a synovce, čili děti, co mezitím vyrostly až (skoro)dospěly.

22.11.2017 v 10:33 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 249 | Diskuse

Marek Valiček

Radši dojedou domu zpocená, než pozvracená!

"Asi si budu o Jéžíška přát k vánocum nějakou tu kouzelnou zaklínací hůlku a pak ten brajgl kolem nás vysmejčim."

22.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 784 | Diskuse

Libuse Palkova

Mateřství jako služba Bohu

Myslíte že úloha matky, a vše co mateřství obnáší, je srovnatelné s povinnostmi a prací třeba takového katolického kněze? Na tuhle myšlenku mě přivedla nedávná diskuze na zdejším blogu

22.11.2017 v 8:12 | Karma článku: 11.78 | Přečteno: 404 | Diskuse
Počet článků 759 Celková karma 16.58 Průměrná čtenost 1429

Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy a dosažením 60 let jsem se přiblížil i absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.