To se hned tak nevidí!

13. 10. 2017 8:08:13
Je to zvláštní, jak vám někdy věci připomenou celý kus života, na který jste pozapomněli a před vámi najednou vyvstávají vzpomínky časem zaváté. Jako třeba dnes.

Pozdní dětská léta jsem z velké části trávil na Mariánské u Jáchymova. Tedy v rekreačním středisku, původně kolonii, kde byly domky pro pracovníky v neslavně proslulých dolech 50 let. Léto zde bylo krátké a intenzivní. Zato naopak zima, přesněji sníh, trvala v průměru od listopadu do dubna, někdy i déle.

Tady je jedna z mála fotografií co se dochovaly v mém archivu, někdy z počátku 70. let.

Škola zde bývala rovněž někdy v oněch 50. letech. S odchodem pracovníků zanikla (na foto je to světlá podlouhlá jediná kamená budova, těsně za komplexem dvojdomků) neboť s nimi odešly i děti. O pohnutých dobách 50 let nám ale nikdo nikdy nevykládal... Přeměnou vesničky v rekreační středisko pak počet dětí školou poviných se ustálil na tři, včetně mne, plus tři děti místních starousedlíků. Byli jsme ale věkově "každý pes - jiná ves", jak se říká.

A tak jsme do základní školy (a nejen do školy, ale i za zábavou a kulturou) jezdili do 8 km vzdáleného Jáchymova. A dojíždělo se samozřejmě autobusem. Tehdy to byly hlavně modely 706 - viz foto, později se začaly objevovat RZ. Ale na typ 706 v náročném terénu neměly.

Vzdušnou čarou byla Mariánská od Jáchymova vzdálena ještě méně. Odhahem nějaké 3,5 km. A jako děti jsme se tou cestou nemálo nachodily.

Pokud jsme se jako parta vydali za kulturou, tak především do kina. A to jsme spolehlivě museli domů pěšky. Poslední autobus odjížděl v 19,15 - a to ještě ke všemu ze zastávky od radnice. Pěkně, na vrcholu dlouhé ulice, kterou tradiční Jáchymov především byl a je. Ale kino bylo v "kulturáku" - o nějakých 1 km dál, ale především níže - s pořádným převýšením... Poslední autobus jsme zrátka nestíhali a jelo se tzv. "pěškobusem".

Proto, když už se šlo do kina na film, tak to musel být trhák. Pamatuji si z té doby především dva filmy. Dobrodužný, dnes už klasický "Fantastická cesta" - I po těch letech je docela působivý - ověnčení dvěma Oscary mu právem patří. A pak to byly samozřejmě filmy s Fantomasem. Tehdy už i v televizi u nás dostatečně běžely Funesovy filmy, s Filipovského dabingem.... a pamatuji se, jak jsem byl z Fantomase v kině na jednu stranu zklamaný, protože... film neměl dabing, ale titulky. Pěkně ražené, leptané do distribuční filmové kopie... takže občas nečitelně mrkaly. Ale hlavně: slyšel jsem originál Funesův hlas. A to bylo to zklamání - Funesův hlas je totiž v podstatě nevýrazný, neherecký... a s Filipovským se nedá srovnat! - (Náhodou se mi podařilo najít přibližně stejné úryvky.)

I jinak se nám chození zkratkou hodilo. To když nám ujel autobus. Ať už proto, že vyučování skončilo pozdě, nebo proto, že nám řidič - potvora - schválně ujel. A my jsme pak měli na vybranou: buď čekat skoro 2 hodiny na další autobus nebo jít oněch 3,5 km pěšky. Samozřejmě, taky s pěkným převýšením.

V zimě takové chození bylo riskantní, pokud šel člověk - tedy dítě - sám: hory bývají nevyzpytatelné a Krušné hory se nejmenují krušné nadarmo. Ale naštěstí mne nikdy nepřepadla vánice. Tedy cestou ze školy.

Opravdu vážná sněhová kalamita tehdy přišla vlastně jen jednou. To jsme se pak nemohli dostat ze školy domů a museli nás ubytovat v místním hotelu, zajistit nám večeři a pod. Bylo to pro nás tehdy něco jako drobrodružství. Po této mimořádné kalamitě nám nakázali, že když počasí ráno nevypadá, tak máme zůstat doma a nejezdit do školy. Dovedete si představit, jak jsme toho zneužívali? Ochotně a s radostí. Ne vždy to totiž vypadalo tak idylicky, jako na tomto foto.

Zdánlivě jsem odbočil od tématu. Ale autobusy byly pro nás opravdu spojením s civilizací i se školou. Párkrát už se totiž stalo, že jsme byli odříznuti. Místní krámek zavřel, protože neměl co prodávat - nebyly ani rohlíky a chléb nebo mléko, ani čerstvé maso. Tehdy už si nikdo veké zásoby doma nedělal.

Největším "malérem" pak bylo zablokování silnice na tři dny - to když se proti sobě zapíchly dva pluhy a nemohly ani sem ani tam.

I jinak byla doprava v zimě komplikovaná. Samozřejmě se sypalo štěrkem, někdy i solilo... V živé paměti mám zacpanou cestu stojícími automobily... po kterých jsme pojižděli jen my s autobusem 706... a řidiči z NDR (t.j. tedy z východního tzv. demokratického Německa). Ti ovšem na kapotu trabanta s předním náhonem prozíravě posadili svoji manželku... Frau nebo Fraulein takto dodala potřebný přítlak na silnici a "jelo se".

Spolehlivě v zimě jezdil jen onen autobus 706. No, spolehlivě. Hodně záleželo na řidiči. Respektive řidičce. Ta nejslavnější se jmenovala Libuna. Jezdila prý údajně ještě v hornických dobách. A ta projela vždy a všude. A pokud neprojela - budete se smát - ale neprojel to ani pluh.

Důsledně a doživotně jezdila jenom se 706. Motor vedle její sedačky mohutně hřměl, ona statečně citlivě přidávala plyn, aby se kola pomalu roztočila a chytla se na kluzkém povrchu... S kopce pak dobržďovala motorem. A nikdy nebyla zbrklá, nespěchala a neztrácela nervy.

Na rozdíl od jednoho mladého řidiče. Ten v zimě poctivě brzdil, až mu ruply nervy a uvolnil motorové brždění a my jsme se teměř nekontrolovaně řítili z jáchymovského kopce. Zatímco on se snažil "chytit" nožní brzdou a brzdit koly. Já jsem shodou okolností seděl vedle něj, u motoru - na sedadle, kde normálně pasažéři sedět nesměli... ale jeli jsme sami dva. Neschopen pohybu jsem se jen fascinovaně díval, jak se řítíme na fortelně postavenou kapli svaté Anny.

Asi se nad námi ale smilovala ona sama nebo i jiní všichni svatí. Kola se chytla a řidič to pak ubrzdil. Nechci domýšlet, kdyby to neubrzdil... Ale Škoda 706 byly opravdu kvalitní a výkonné autobusy.

TO VŠECHNO A JEŠTĚ MNOHÉ JINÉ

se mi vybavilo právě dnes. Proč? Stál jsem na autobusové zastávce... autobus měl zpoždění, kolem neskutečná zácpa aut... a najednou se mezi nimi objevilo něco jako koráb! Posuďte sami. To se zkrátka nedá zapomenout, nevzpomenout a ani pominout.

Autor: Martin Faltýn | pátek 13.10.2017 8:08 | karma článku: 19.27 | přečteno: 596x

Další články blogera

Martin Faltýn

Taky jde na vás jaro?

Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.

22.3.2024 v 9:59 | Karma článku: 13.48 | Přečteno: 206 | Diskuse

Martin Faltýn

Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly

Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!

18.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 28.03 | Přečteno: 3849 | Diskuse

Martin Faltýn

"Chci" nerovná se "Mám právo"

Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.

15.3.2024 v 10:08 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 482 | Diskuse

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 13

Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.

15.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 266 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 13.73 | Přečteno: 161 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 282 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.53 | Přečteno: 490 | Diskuse
Počet článků 1302 Celková karma 14.95 Průměrná čtenost 1156

Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy. Překročením 60 let jsem se přiblížil absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...