Jak jsem si dal Gipsy

5. 01. 2018 8:19:09
Člověk má poznávat a zkoušet nové věci. To je princip lidské zvídavosti a samozřejmě je to i o odvaze. Tento blog tak snad není na hraně a myslím si že ani kodex blogera tím neporuším. Tak jsem to dal.

Jednou za uherský rok jezdím na návštěvu ke kamarádovi na Slovensko.

Paradoxně, on sám Maďary vůbec rád nemá. Asi o tom ví svoje. Já sám znám z Maďarska jenom uherský salám, hálászle, pár maďarských slovíček, skupinu Omega a v Kaposváru mám z dávných divadelních časů známého.

Nechci obtěžovat kamarádovo rodinné soukromí - v bytě 3+1 má čtyřčlenná rodina s dospívajícími dětmi co dělat, aby se vměstnala sama... V Liptovském Mikuláši je navíc řada příjemných ubytování a já jednou za čas občas rád vypadnu z každodenní rutiny. I kulinářsky.

Bereme to tedy tak trochu jako "pánskou jízdu". A tak kromě povinné společenské návštěvy první večer v rodině se setkáváme spíše v nějaké podniku, na společné večeři na pivo, na víno... a probíráme, znáte to, co slina na jazyk přinese. Spojuje nás i práce v médiích, byť jsme paradoxně každý na zcela opačném pólu záběru - on v regionálních, já v mezinárodních. Přitom jsme si kdysi před lety padli do noty na filmovém festivalu v Karlových Varech, kam jsme každý přijeli s svým vlastním tvůrčím počinem.

Liptovský Mikuláš mne tentokrát přivítal drobným sněhovým popraškem. Sníh se držel ale jen na travinách, což bylo dobře, protože ubytování jsem měl tentokrát od vlaku docela daleko. Nic bližšího se aktuálně díky novoročním svátkům sehnat nedalo, byť i kamarád bydlí s rodinou v centru.

Život v médiích je jako vždy životem tak trochu v poklusu. Žijeme prostě bláznivým životem a na formální konvence si nepotrpíme. Takže: něco se místně stalo, kamaráda zavolali do zpravodajské agentury a tím, pádem jsem musel po krátkém přivítání jít na večeři sám. Setkání v rodině jsme odložili na druhý den. A ani jsem si tentokrát nenechal poradit "kam na to" neboli "kde to dát" (on je tak trochu sporťák a velký fanda hokeje). Odvážně jsem se pustil do toho sám...

... tedy, abych vás nenapínal: šel jsem odvážně na večeři do "neznámých vod". Ehm, příliš jsem si to nekomplikoval a šel do restaurace příslušící k hotelu, kde jsem se ubytoval.

Už samotná "umělecká" výzdoba restaurace byla dost originální. Byla zde spousta malůvek v tzv. naivním malířském stylu. Pro sebe jsem si spíš poznamenal, že malíř si naivně myslel, že umí naivně malovat. No, došlo samozřejmě na objednávku. Po průzkumu jídelního lístku jsem se rozhodl zkusit místní krajovou specialitu: liptovské pirohy s brindzou a máslem. Pirohy ovšem nebyly "pirohy" jaké jsem si já představoval: zapečené v listovém těstě, přelité omáčkou. Na stole mi přistálo toto:

Samotné "pirohy" byl prostě mražený polotovar, těstovina uvařená ve vodě. Je to jistě zajímavá specialita, ale tamější restaurace mezi špičkové rozhodně nepatří. Ani ji nebudu jmenovat. Nezaslouží si to. Když jsem "piroh" rozkrojil, bryndza uvnitř byla chuti mdlé... či spíše byla to jakási podivná hmota, kde bryndzy bylo pomálu. Ani omáčka tomu nepomohla. Byl to bešamel se sušeným koprem. Ten ani nestačil rozvinou svoji chuť a tak bylo toto jídlo pro mne celkovým zklamáním. Snažil jsem se na tento kulinářský "zážitek" co nejrychleji zapomenout.

O pár dní později jsem si ale na něj vzpomněl. Když jsme s kamarádem šli na večerní česko-slovenský pokec. Rodinná návštěva den před tím proběhla bezchybně, i kulinářsky... Postěžoval jsem si mu ale na to předvčerejší jídlo v hotelové restauraci. Šli jsme zrovna kolem římskokatolického kostela svatého Mikuláše. A protože oba občas máme nápady praštěné, on mi povídá:

- A čo takhle dačo naozaj medzinárodne, svetové?

- Okej, - zněla moje odpověď.

- Keď "okej", ideme.

A převedl mne přes náměstí k malé restauraci. Namísto krajových specialit na mne čekaly speciality - americké, výběr hamburgerů.

Atmosféra tady byla příjemná a neodpustil jsem si i foto přes okno na kostel.

Vybírat bylo opravdu z čeho. Celkem 14 druhů hamburgerů... Na první pohled mne zaujal jeden z nich. Nejen svým názvem, ale i složením.

- Tak co, mám si to dát?

- Daj to.

- A nebude to příliš rasistické? - zapracovala ve mně novinářská autocenzura.

Kamarád se jen usmál.

- A vůbec, není to rasistické? - popíchl jsem ještě a už jsem věděl, že o tom budu psát tento blog. A vysvětlil jsem mu celou autocenzurně česky zapeklitou situaci.

To už se kamarád rozesmál na plno. A já pak s nevinnou tváří učinil svoji objednávku. Slečna trochu nechápala, proč se můj kamarád směje. Nemohla tušit, jaké souvislosti a spojitosti nese název hamburgeru s českou "scénou". Jak celkově hudební - zejména po aféře na předloňském udělování Zlatého slavíka, tak blogerskou na iDnes.

A tak jsem to risknul a dal si to. Toto je prosím GIPSY King Burger.

Pokud mi nevěříte, zde máte důkaz, že v menu Gipsy King Burger najdete. (*)

Ostatně jde o nadnárodní franchízový podnik a název burgeru spíše má zcela jiné kulturní souvislosti než s malým českým rybníčkem multi-kulti hašteření.

Tak jsem to dal.

--------------------------------------------------------------------------------------

(*) UPRAVENO 6. 1. 2018: Na žádost admina iDnes odstraněn odkaz na webovou stránku restaurace, dle sdělení jde o reklamní prvek.

Autor: Martin Faltýn | pátek 5.1.2018 8:19 | karma článku: 20.23 | přečteno: 813x

Další články blogera

Martin Faltýn

Taky jde na vás jaro?

Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.

22.3.2024 v 9:59 | Karma článku: 13.48 | Přečteno: 206 | Diskuse

Martin Faltýn

Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly

Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!

18.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 28.03 | Přečteno: 3848 | Diskuse

Martin Faltýn

"Chci" nerovná se "Mám právo"

Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.

15.3.2024 v 10:08 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 482 | Diskuse

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 13

Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.

15.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 266 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.26 | Přečteno: 435 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 581 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 231 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 474 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 1302 Celková karma 14.95 Průměrná čtenost 1156

Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy. Překročením 60 let jsem se přiblížil absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...