Japonsko a Tokio - nikdy nekončící návštěva

11. 01. 2019 12:42:31
Kdo jednou navštívil Tokio, potažmo Japonsko, nikdy už nebude stejný a ani jeho osudy nebudou stejné. A i když si myslíte, že tou cestou všechno skončilo, nenechte se mýlit. Jako já.

Dozvuky vaší návštěvy Tokia, Japonska... se vám budou vracet neustále a překvapí vás, aniž byste to očekávali.

Měl jsem to štěstí, že jsem TOKIO navštívil dvakrát. Jednou sám a byl to zběsilý běh na 5 nesmírně krátkých dní... A k tomu jsem ještě psal ráno či večer blog zážitků toho dne. Neučesaný, bez diakritiky, zato s překlepy... na japonském notebooku (naštěstí rovněž s anglickými písmeny)... včetně fotografií.

Druhá cesta byla delší, poklidnější, neméně ovšem pestrá. A pokud nemáte v sobě zdravou dávku improvizace, tak se na takovou cestu ani nevydávejte. (Snad jen s nudnou cestovkou... a mohu vám říci, že ty japonské jsou bezkonkurenčně dokonale zorganizované a dokonale nejnudnější.)

Japonsko, to je neustálý kaleidoskop barev a kontrastů.

To dramatické popisování zážitků z první cesty do Tokia, 2010, stejně jako úchvatné zážitky z druhé cesty, 2016, si můžete přečíst v sérii blogů věnovaných právě těmto cestám.

Samozřejmě, nakoupíte si mraky suvenýrů...

... rozdáte, podělíte známé, užijete, odložíte. Však to znáte sami.

Občas některý použijete - čistě jen tak nebo z nostalgie, nebo pro pohodu a nebo...

Život není vždy veselý a nemazlí se s námi. Každý, kdo ztratil někoho blízkého zejména v období vánočních svátků, mi dá za pravdu. A u nás se to stalo doslova den před Silvestrem. Přes 9 000 kilometrů od nás. Byl to odchod nevyhnutelný, nikdo nemládne a nemoci nás nešetří.

Při takové příležitosti následuje 100 dní modliteb. Jiný kraj, jiný mrav. A mne napadlo, že bych také tady mohl něco udělat. Nemyslím modlení. Ale vzpomněl jsem si na zážitek, jak jsme v Tokiu kupovali vonné tyčinky.

Byl to obchůdek naproti jednomu vchodu do metra nedaleko Sensódži, nejslavnějšího chrámového komplexu - viz první dvoj foto. Tolik různých tyčinek jen tak neuvidíte. A nejen klasické, relaxační, ale i pro nejrůznější příležitosti, jak si na to Japonci potrpí. (Japonsky ovšem neumím.)

Probírali jsme se vůněmi a dojmy... a koupili jsme si mimo jiné i hezkou kazetu, přímo s keramickou miskou. S citáty z klasické japonské poezie.

A jak jsem se tak dál probírali, padla nám do oka, přesněji do nosu, jedna vůně. A sáhli jsme po ní.

- To si neberte, - odhadla nás prodavačka. - To jsou tyčinky určené na hřbitov.

Šli jsme hledat tedy dál, vybírali jsme a následně jsme pak prozkoumali i nabídku před obchodem a sáhli jsme tam po jakési zlevněné dvojsadě. Prodavačka na nás sklouzla pohledem a neřekla už nic. Kupující je kupující, že?

Těch tyčinek jsme si přivezli domů docela dost a pálíme je při různých příležitostech.

Ty zakoupené zlevněné jen výjimečně. Protože jsem v duchu pojal podezření: nejsou to ty tyčinky "za mrtvé"? To podezřele laciné balení i ta barva je trochu nezvyklá.

A pak jsem použil překladač, mobilní aplikaci a měl jsem jistotu, že jsem se nespletl. Proto ten podivný pohled prodavačky!

A tak jsem se teď rozhodl, že za dotyčnou osobu budu ony tyčinky pálit. Nejenže jsem dotyčného znal, ale bezesporu si to zaslouží. Za svůj život, za to co dotyčný udělal i neudělal, inu jako my všichni. Ale každopádně to beru jako vzpomínku a uctění milého člověka.

Ne všechny blogy musejí končit vesele a optimisticky.

Inu, nikdy bych si ale nepomyslel, že v tom všem sehraje i svou malou roli a že se mi i při takové "příležitosti" připomene jinak pohodová báječná cesta do Tokia. Asi to tak všechno mělo být.

Všechna foto: Martin Faltýn © 2010, 2016

Autor: Martin Faltýn | pátek 11.1.2019 12:42 | karma článku: 11.49 | přečteno: 279x

Další články blogera

Martin Faltýn

Něco napsat musím aneb Hlasujte v anketě iDnes

No, musím něco napsat. Jsem přeplněný psavostí. Krom toho se mi začalo stýskat po mých hejtrech; jistě se neopomenou zvýraznit v diskusi. Takže o čem? Do oka mi padla anketa z kultury iDnes. Tak hlasujte!

15.1.2019 v 16:30 | Karma článku: 7.94 | Přečteno: 234 | Diskuse

Martin Faltýn

Dnes je to patnáct let, co Helena Růžičková odešla

"Staré filmy, výborní herci i herečky, kdo si na ně dnes vzpomene?" - Byla nekorunovanou královnou české komedie. Dnes je to 15 let, co odešla. A až na blízké, nikdo nevzpomíná. Helena Růžičková.

5.1.2019 v 18:00 | Karma článku: 22.55 | Přečteno: 649 | Diskuse

Martin Faltýn

Jak na Nový rok, tak po celý rok, Zemane a Babiši

Neboli celý rok bychom měli nemluvit sprostě, nemanipulovat s lidmi, neplést se do řízení svých bývalých firem, neholdovat nadměrně alkoholu... Jak asi vypadají novoroční předsevzetí těchto dvou pánů?

3.1.2019 v 10:30 | Karma článku: 17.54 | Přečteno: 548 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Milan Zajic

Romantické sněhánky v Zell am See

Zase nám napadlo a sněhu na kopcích je více než dost. Na Schmittenhöhe je přes 3 metry a na ledovci Kitzsteinhorn to bude kolem 4,5 m. A tak pokud někdo chcete trochu sněhu můžete si nabrat jakékoli množství a odvézt ...

15.1.2019 v 15:27 | Karma článku: 12.62 | Přečteno: 359 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Hongkong

Moje cesta kolem světa pokračuje přesunem na další kontinent. Ze Severní Ameriky se chystám dopravit do (JV) Asie, konkrétně přelétávám z Vancouveru přes Hongkong do Singapuru.

15.1.2019 v 10:00 | Karma článku: 10.52 | Přečteno: 201 | Diskuse

Ondřej Bezouška

Sanitka naložená zbraněmi a jiné příhody bývalého člena mezinárodní humanitární organizace

Před nedávnou dobou jsem měl tu čest hovořit s osobou, která zasvětila část svého života pomoci potřebným v blízkovýchodní zemi. Jenže tam, kdesi za hranicemi Evropy, toho spatřil daleko více.

15.1.2019 v 5:15 | Karma článku: 44.30 | Přečteno: 5774 | Diskuse

Vojtěch Marek

17 000 km stopem domů z Kamčatky XXIII

Putování jednoho kluka od Pardubic z Kamčatky domů. Stopem. Z Kamčatky přes celou Sibiř, Ural až do Archangelsku. A pak přes Petrohrad a Ukrajinu domů.

14.1.2019 v 16:58 | Karma článku: 23.01 | Přečteno: 504 | Diskuse

Denis Herák

Zimný výstup na Inovec

Zimné zdolávanie najvyššieho vrchu pohoria Považský Inovec. Zimná krása, ale i ťažké putovanie na vrch.

12.1.2019 v 12:55 | Karma článku: 16.72 | Přečteno: 265 | Diskuse
Počet článků 842 Celková karma 16.10 Průměrná čtenost 1414

Kráčím životem i médii, pokud je považujete za život. Jsem absolvent umělecké školy a dosažením 60 let jsem se přiblížil i absolutoriu školy života. A jak se za mých časů říkalo: "Neraď, nebyl jsi v Rusku a není Ti šedesát" - tak, v Rusku jsem byl a šedesát mi už taky bylo!

Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.

Najdete na iDNES.cz