Co by byla každá země bez svých tradic, ale i bez folklóru? Ať už opravdového nebo toho turistického - jaký jsme zažili my. O ten opravdový v daném případě není o co stát. Borneo se až do dob relativně nedávných "pyšnilo" tím, že jsou zde lidojedi (a prý, do některých částí vnitrozemí stále není bezpečno chodit). My jsme naštěstí byli v jeho pobřežní části, patřící pod Malajsii. A tak ty tance, které jsme spatřili v rámci převádění v obchodním centru Imago Mall, to byl opravdu jenom turistický folkór, naštěstí.
Odborný výklad ode mne nečekejte. Ostatně, vidíte sami, že jak rekvizity, tak oblečení jsou opravdu jen pro show - asi tak jako třeba v klasických filmech 60. let Vinnetou a Old Shatterhand jsou oblečeni rovněž značně folklórně (to třeba takové Zdeňka Buriana ilustrace Mayovek jsou realitě mnohem blíž).
Ostatně, jak se říká, lépe jednou vidět, než desetkrát slyšet: tak tady máte video. Jak říkám, je to folklór, ale když si představím, že prazákladem je nějaký válečný tanec, jde z toho trochu strach.
To takový ladný dívčí tanec - to je jiný pohled. I když... tancujte mezi kmitajícími bambusy... Ale nebojte se, opravdu tančit umějí, takže žádná dívčí nožka nepřijde k úhoně.
Tahle část představení mi připomněla kdysi slavné Radošínske naivné divadlo a nádherné představní Na skle maľované, s Michalem Dočolomanským. Tady, krom valaškového tance, byla podobná produkce s fujarami.
Ovšem malajští válečníci to uměli pěkně rozpálit!
Pobavit se nakonec musejí všichni. Nejen přihlížející diváci a divačky, ale i samotní účinkující. A tak umělci vytáhli z davu pár lidí: pojďte si také zkusit bambusový tanec!
Hudebníci zvolili tempo učební, dívčiny přibližovaly bambusy k sobě opatrně... když někdo z laických tanečníků tu a tam nohu pozapomněl.
A tak na závěr ještě jedno foto ladné tanečnice.
No a příště už se budeme pomalu blížit odletu z Kota KInabalu a já i cestě domů.
- - - - - - - - - -
Všechna foto i video: Martin Faltýn