170 let ruské továrny na čokoládové bombóny
Abych řekl pravdu, ani netuším, kdy jsem se po prvé setkal s ruskou čokoládou, čokoládovými bonbóny... Možná jsem prvně ochutnal nějakou malou čokoládu od studentů z Litvy. Studovali u nás v uvolněných 60. letech na matematicko-fyzikální fakultě UK. A odjeli na pár týdnů na hory. Ubytovali se ve školní chatě, hned vedle jedné z těch našich kde rodiče dělali správce. A protože jsem jako děcko býval velmi komunikativní, brzy byla ruka v rukávě...
Další sladké experimenty proběhly zřejmě v Praze, díky ruské prodejně Čajka. Opravdu netuším.
Zato si velmi dobře pamatuji všechny ty sladkosti, které jsem jedl nebo spíše byl jimi pohoštěn během studií v Moskvě. Přijít kamkoli na návštěvu, automaticky to znamenalo čaj a... čokoládové bonbóny. Zrovna tak, když člověk cestoval domů vlakem na prázdniny nebo naopak z prázdnin. Jezdili jsme v kupé druhé třídy, tedy ve třech osobách. A někdy se člověk skoro modlil, aby dostal slušné spolucestující. Většinou ano.. A někdy měl i kliku, že to byli jen muži a nikoli s ženskou účastí. Čekat potom na chodbě, až si milostivá uspořádá večerní toaletu před spaním, to bylo někdy nekonečné. Nicméně, vždy došlo na pohostinnost, čaj a … čokoládové bonbóny.
Velmi rychle jsem se metodou pokus-omyl naučil rozeznávat (a shánět) ty kvalitní. Párkrát jsem se spálil, to když jsem kousl do lákavě vypadajícího čokoládového bonbónu a bylo to nepoživatelné. Taky tyhle bonbóny nikdo moc nekupoval.
Rovněž si člověk musel dávat pozor na značku... V té doby byly jen dvě kvalitní "Rot Front" a "Krasnyj Oktyabr". Nevím, proč v době centralizace zrovna přežily továrny na čokoládové bonbóny, ale byly tady a jsou. I když dnes je to sjednoceno do jednoho holdingu.
Díky tomu je sjednocen i různý sortiment toho nejlepšího. A díky různým obchodům si ty bonbóny můžeme koupit i u nás. Nevyrábějí se jen ty čokoládové. Patří sem různé karamely, pišingry, cucavé bonbóny. Čokoládové ale jednoznačně vedou.
Mezi ty nejpopulárnější patří Alenka, Červená Karkulka, Kara-Kum, Mák, Medvěd Miška "kosolapij", Romaška, Veverka Bělka... To jsou ty nejžádanější. Mezi TOP pak patří různé truffel pyramidy. K čaji se ale zpravidla pijí ty podlouhlé, jednotlivě balené. Jde vesměs o různé nugáty. S oříšky, s griliášem, s tureckým medem, s mákem, nugátové krémy s různými dochucovadly... s oplatkou uvnitř asi jako naše miňonky, občas nějaké ty želatinové.
Není divu, že při příležitosti nadcházejících 170 let od založení továrny Krasnyi Oktyabr si dělá společnost reklamu, sponzoruje různé pořady a programy. Jako třeba ten nejpopulárnější i u nás známý kolotoč. Nečekejte ovšem suchopárnou nudu a la TV Nova apod. Ruská varianta pod názvem Pole čuděs - Pole zázraků - má řadu svých specifik, kde jde především o milé setkání lidí a teprve v druhé řadě o hádání písmenek.
V tomto dílu ale čokoláda a tradice výrobce hrají prim /v ruském originále/.
Pokud se vám už teď sbíhají chutě: není nic jednoduššího než vyhledat nejbližší prodejnu s názvem "Russkije / Ukrainskie produkty" apod.
Foto: autor
Porcelán - autor P. N. Gordeev, 1986-1988, Gzhel
P.S.: Omlouvám se, ale do slušné čokoládové diskuse pseudo politické výlevy nepatří. Takových je tady, bohužel, celá řada. Prostor jim v diskusi dávat nebudu. A vy ostatní - raději ochutnejte.
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Martin Faltýn
Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho
Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.
Martin Faltýn
Kolik minut si denně vyšetříte jen pro sebe?
Tím teď nemám na mysli ono "já chci!" - neboli náš bezbřehý egoismus. Mám na mysli právě jen to "udělat si čas pro sebe a na sebe". Denně.
Martin Faltýn
Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko
Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.
Martin Faltýn
Taky jde na vás jaro?
Kocour chce ven na balkón, květiny chtějí ven na záhon, i ta zasazená semínka se už probudila k životu. A v nás se celkově probouzí síla, energie... náhle máme chuť se pustit do nových věcí, třeba i voleb.
Martin Faltýn
Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly
Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!
Martin Faltýn
"Chci" nerovná se "Mám právo"
Zatímco vy jste dnes dočetli seriál o mé cestě do USA v r. 1991/92, já jsem se vrátil a připravuji pro vás blogy z dalšího cestování. Jako vždy mne čekalo po návratu několik věcí: jet lag, clima lag a návrat do české politiky.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 13
Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 12
Na konci měsíčního pobytu v USA na přelomu 1991/92 jsem se konečně dostal do New Yorku. Musel jsem si to tak trochu prosadit. A udělal jsem dobře. Za pár dní jsem toho zažil tolik, co před tím za měsíc. Včetně největšího trapasu.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 11
Blížil se závěr mého měsíčního pobytu v USA, psal se leden 1992. Těsně po Novém roce. Konečně došlo i na moji cestu do New Yorku. Za čtyři dny jsem tu ovšem zažil tolik, jako před tím za měsíc.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 10
"Není podstatné kdy, ale kam." To jsem si říkal během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92. A tak jsem mimo jiné zažil prodloužený víkend na Floridě. A kde že to přesně bylo?
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 9
Za měsíc pobytu v USA už člověk nasbírá dojmy. Tím spíš, že jsem tam byl na pozvání na přelomu roku 1992/92. To už člověk krátce po sametové revoluci nasbíral dojmy! Třeba jen mé objevy při procházkách Washingtonem DC.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 8
Během měsíčního pobytu v USA na přelomu roků 1991/92 mne čekalo nejedno překvapení. Tentokrát to byla mimo jiné přímo exkurze do Pentagonu!
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 7
Vánoční svátky v USA? - Návštěva pár vánočně vyzdobených míst, ale i jedna společenská událost - to jsou nezapomenutelné věci z mé cesty v prosinci 1991.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 6
Byl první týden v prosinci 1991 a byl předvánoční čas. Můj měsíční pobyt v USA na pozvání známé úspěšně pokračoval. Na nás tehdy nezvykle brzy, ve washingtonských obchodech už naplno zářily vánoce. A nejen tam.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 5
Prosince 1991 a moje měsíční cesta do USA. Pochopitelně: od prvního okamžiku plná zážitků, drobných i větších problémů, jako by mi chtěl Osud říct, že jiné už to nebude. I v případě rozhovoru s naší velvyslankyní v USA.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 4
Tak jsem konečně přistál v USA! Bylo 7. prosince 1991. Imigrační kontrolou jsem prošel, známá si mne převzala na letišti a můj exkluzivní měsíční pobyt mohl začít.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 3
Na přelomu roku 1991/92 jsem byl pozván na měsíc do USA. Moje první cesta na Západ! Že to nebyla maličkost, je nasnadě. Ale v prvé řadě bylo nutno doletět a překonat administrativní překážky v podobě imigračních úředníků.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 2
Psal se prosinec 1991 a já jsem se chystal na svou první cestu na Západ a rovnou do USA. A hned v úvodu nastala první krize: to když mi kamarád oznámil, že je bez auta, kterým mě chtěl odvézt do Frankfurtu n. M. na letiště.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1307
- Celková karma 15,80
- Průměrná čtenost 1152x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek