Kde kanáři nezpívají aneb Dovolená VII.

Kde? Překvapivě: na Kanárských ostrovech! Vybral jsem si je pro svoji letošní dovolenou a zde je sedmý díl o mých příjemných i jiných dojmech z tohoto překrásného kousku světa i celé dovolené.

Každá dovolená jednou skončí. A tak nejpozději do 11 hodin zabalit kufry, vyházet všechny nepotřebné papíry, prospekty, nesnědené drobnosti, zapomenout v koupelně šampon, kartáček nebo holení... vší silou zapnout kufr a honem honem na recepci. Tam už nás zpravidla vyhlíží odvoz. Tak ještě nezapomenout odevzdat klíče a "ježíšmarjá, já tam nechal mobil v nabíječce!" A tak honem tam a zase zpátky a spolu s mobilem a zachráněným kartáčkem na zuby hurá do autobusu či letištního taxíku. No a pak už jen přežít ten let domů... tentokrát delší, protože s mezipřistáním, kdy nabíráme další spolucestující na sousedním ostrově Fuerteventura.

A jak už jsem psal, příjemně jsem si tentokrát popovídal o našem cestování a světoběžnictví s jednou letuškou. Nakonec víc jak hodinu po přistání přijede konečně ta správná várka s našimi zavazadly (zatímco zavazadla většiny ostatních již dávno přijela). A pak ven z haly do deštivé studené Prahy - také je to teplotní šok s +32C do nějakých +10C - a pak už jen domů. A probírat se tím, co půjde do pračky, které dárky si necháme a které dáme přátelům, a úplně nakonec vám ještě zbyde třídění fotografií (a psaní blogů)... jako třeba teď mně.

Jak vzpomínám na rána plná ticha.

Kdy hotelový zaměstnanec čistil bazény, ne nepodoben benátským gondoliérům.

Vzpomínám na krásné vily s pečlivě upravenými zahradami.

Ve stínu palem se usídlilo nádherné aloe - symbol zdejšího zdraví.  

I pestrobarevné zahrady, až oči přecházejí.

A všude neuvěřitelně čisto, pohoda a klid - žádný spěch a nervozita 21. století.

Stačí se hodně slunit a trochu koupat - pohoda zajištěna. Pobřežní hlídka bdí.

A nad tím vším mohutně ční vrchoky dřímajících sopečných vulkánů.

Zatímco turisté neúnavně, stále létají sem a tam. Zdaleka ne první a jistě ne poslední.

Mohutné kovové stožáry - plastiky - pak připomínají stežně lodí prvních mořeplavců.

A malé kužely strážných hlásek dnes už střeží jen pohodu a klid.

Klidné pláže lákají k osamoceným procházkám.

Stejně jako "nekonečné" cesty dláždění lákají pěší, běžce a cyklisty.

A pak už jen první hvězdy popřejí dobrou noc, šťastný návrat ...

 ...a možná zas někdy na shledanou.