Facebook skandál: zneužití dat (možné)

Zase nám vypouštějí dalšího strašáka z lahve, namísto džina a kostlivce ve skříni rozhodně nenalézají. Přičemž v mnoha případech je hranice mezi zneužitím a využitím natolik tenká, že jde jen o rétoriku.

Vy víte o nějakém případě, kdy byla vaše data ze sociálních sítí zneužita?

Jak si takové zneužití představujete?
(řeč pochopitelně není o kriminálních případech)

A jak si představujete jejich případné využití?

KDE JE TA HRANICE?

Ale nejde jenom o ni.

Jde totiž o vás samotné. Zda jste si vědomi, co na internetu činíte. A jakým způsobem vás internet používá, využívá, nadužívá, zneužívá...

Náhodou jsem půjčil jednomu mladému "ajťákovi" na pár hodin počítač. Okamžitě mi do nejmenovaného prohlížeče doplnil několik modulů a od té doby se nestačím divit.

Každá, zdůrazňuji KAŽDÁ webová stránka na mne pošle aspoň dva-tři tracking "špiony", minimálně jedno "cookies"...

...a to nejsem na internetu žádný nováček!

Díky Heleně Růžičkové, která si u mne v r. 1993 objednala scénář komediální pohádky, jsem si pořídil počítač už tehdy, protože jsem si spočítal, že bez počítače se scénář za měsíc prostým klapáním na mém psacím stroji Consul prostě napsat nedá. Scénář jsem napsal, film se nenatočil, protože někdo v AB Bance počítal příliš špatně (a nebo příliš dobře), banka zkrachovala a producent přišel o všechny své peníze - nejen ty, které měl tehdy vyčleněné na natočení filmu.

A tak jsem si pak prošel všemi počítačovými bolestmi, včetně vadných součástí hardware či ladění počítače, honil jsem sem tam nějaké ty viry - jak emailové, tak webové, instaloval nový software... (Včetně toho, že mne v jedné bývalé práci doslova špehoval nenávidivší mne kolega a byl skoro denně  připojený na desktop mého služebního počítače - a dotyčný byl tak primtiivní, že jsem z jeho invektiv vůči mně velmi rychle toto poznal a pochopil. A pak už jsem se tím jen bavil.)

Řečeno stručně: práce s internetem, kdysi dokonce i html programování zájmových webových stránek, patřilo a patří k mým běžným činnostem.

Zažil jsem internetový pokrok od dial-up vytáčení připojení k internetu, regulaci rychlosti připojení... kdo dnes ještě ví co to bylo BBS, NetMeeting nebo MiRC... ještě tak ICQ.

Protože jsem člověk komunikativní, tak udržuji spojení se svými známými tak, jak mi to technologický pokrok a čas dovolí a nabízí (snad už jen to internetové spojení s těmi, co odešli na věčnost, v našem dnešním světě chybí).

Facebook mne pochopitelně nemohl minout. Stejně jako Twitter, Instagram... ale pochopitelně internetové bankovnictví, pojištění, cestování, e-shopy a jiné platby za zboží a služby na internetu. Koneckonců i psaní emailů a blogů je výraznou individuální internetovou aktivitou (o Telegramu a You Tube nemluvě).

Ať jsem ale dělal na internetu či jiných počítačových aktivitách cokoli, vždy jsem měl dvě zásady.

1. Co jsem nechtěl. aby se o mně vědělo, to jsem nikdy a nikde za žádnou cenu neuváděl.
2. Cokoli jsem napsal, psal jsem to a píši s vědomím, že se to v tu chvílí stává v té či oné míře "veřejným", jakkoli je to tzv. utajeno. Tak naivní jsem nikdy nebyl, abych si myslel absolutní opak.

Vše je tedy o míře bezpečnostího rizika, které jste ochotni podstoupit.

O tzv. sociálních sítích to platí tím spíše. Protože jsou to tak zvaně veřejně přístupé zdroje. A ne naopak.

Proto ten humbuk kolem zneužití dat uživatelů na Facebooku mi přijde směšný... a spíše jej pokládám za konkurenční marketingový boj, za kterým stojí ten, koho toto využití bohapustě nenapadlo. (A neříkejte mi, že vás třeba např. nevolala nějaká firma s nabídkou, aniž byste jí vy sami poskytli vaše telefonní číslo. No tak!)

Vždyť už jen po stranách tohoto blogu najdete reklamu... a stačí navštívit komerční stránky, které používají "cookies" a několik dní se vám bude při listování blogy či jinými stránkami iDnes.cz po různu objevovat komerční inzerce daného obchodu. (No a média mají zase jednu svou "velkou story".)

Co je to? Využití? Použití? Zneužití?

Občas si při těchto příležitostech vzpomenu na výrok Heleny Růžičkové, který v daných souvislostech působí dvojnásob pikantně:

"Já si připadám taková... nezneužitá!"