Z Prahy přes Istanbul do Malajsie a zase zpátky - 14
Jak se blížil náš den odletu, Petr neustále toužil vyfotit si západ slunce nad mořem. Počasí nám v tomto směru trochu nepřálo, protože bylo vesměs zataženo. Ale Osud věděl, kdy odjíždíme a tak jsme doslova předposlední večer uskutečnili "soutěž" kdo vyfotí lepší západ slunce.
Samozřejmě, o žádné soutěžení nešlo. Ono různé přístroje nelze dost dobře porovnávat. Zvláště soutěží-li fotoaparát bezzrcadlovka (který jsem navíc neměl "v ruce" jak se říká) a vynikajícím způsobem fotící mobil. Tady máte moje první foto z mé série.
A další varianty vám nabídnu v galerii - kde přeci jen je vyšší rozlišení i "zážitek".
Následovala večeře na rozloučenou s Kota Kinabalu. Rozhodli jsme se zcela neinovativně a neoriginálně si zajít do oné čínské restaurace, kde jsme byli první den po přítelu. A zase jsme si pochutnali.
V odletové ráno nás uvítala dokonce dvojitá duha. Je mi 62, ale toto jsem viděl prvně v životě.
Myslím, že k cestě letadlem do Kuala Lumpur není co dodat. I když člověku táhnou hlavou nejrůznější myšlenky - obvzláště proto, že je to region kde došlo během posledních pár let k několika leteckým katastrofám. Rázně tyto chmury zaženete a odvážně nastoupíte do letadla, na letišti, které svými rozměry spíše připomíná letiště někde u našich městeček a městysů..
No a po pár hodinách letu jste doma.
Doma? - Inu, v Kuala Lumpur. A já jsem "doma" kdekoli, kde zrovna jsem. I byť jen na 24 hodiny v domě, kde kdysi bydlel přítel, než se přestěhoval do Česka. Dům už je to starý a má svá nejlepší léta za sebou. Kdybych vám měl vyprávět jeho historii... Moc veselé čtení by to nebylo, příběh sourozenců, které macecha vypudila z rodného domu u zemědělské usedlosti a oni se museli protloukat životem v hlavním městě. Část z nich si pořídila např. tento domek. A je prostě svědkem radostí i strastí... jako vždy všech lidí, kteří v něm bydlí.
Tady můžete shlédnout aspoň částečně jak je to uvnitř. Do soukromí pokojů, ani příslušenství, jsem pochopitelně nenahlížel.
Sourozenci ale stále drží při sobě, i jejich děti. A tak hned v den našeho přítelu tu byla malá rodinná sešlost.
Druhý den jsem tvrdošíjně odpočíval. A osaměl jsem v domě. Vůbec jsem se nenudil, nemyslete si. Mimo jiné jsem pro vás nafotil trochu oněch interierů domu a pak také pár stránek z nákupního letáku. Pro srovnání cen i sortimentu. Letákem můžete listovat v galerii.
Jakkoli mne tedy Petr lákal na další pochůzku po Kuala Lumpur, odolal jsem.
Když mi pak Petr a přítel navečer vyprávěli, kde všude byli, nelitoval jsem. Opět nachozené kilometry, přesně podle Petrova itineráře. Mne ale totiž, druhý den, na rozdíl od nich čekal, notně dlouhý let z Kuala Lumpur, přes Istanbul do Prahy.
Totiž, "druhý den". Z Kota Kinabalu jsme přiletěli 18/6 odpoledne. A z Kuala Lumpur jsem odlétal 19/6 krátce před půlnocí. Z Kuala Lumpur 10 a tři čtvrti hodiny a z Istanbulu do Prahy 2 a půl hodiny letu. Na přestup jsem pak měl zhruba dvě hodiny.
Petr i přítel mne doprovodili na letiště, kde jsme ještě potkali jednoho známého a dali si malou svačinu v kavárně se speciální malajskou kávou.
A nakonec jsem se vydal k odbavení.
Deset a tři čtvrti hodiny letu jsem přetrpěl docela dobře a co bylo hlavní: letěli jsme na čas! Protože v Istanbulu jsme opět přistáli u gate A... ale odlet do Prahy se konal na opačném konci letiště, z gate E. Takže to moje "přestupování" byl tak trochu rychlopochod... protože už jen se dostat z příletu k pasové či tranzitní kontrole, to je pěkná štreka.
A že letiště je stále ve výstavbě, bylo občas vidět.
Pak jsem se konečně dostal do odbavovací haly a "vyrazil" směr gate E, odkud se letělo do Prahy.
Čas jsem měl nicméně dobrý. Tak jsem stačil ještě pořídit drobný nákup: turecký čaj a malou krabici cukrovinek. Těch čajů jsem měl asi 5. A když jsem chtěl zaplatit i ty cukrovinky, tak se mi nedostávalo 1 euro. K mému překvapení, slečna nad tím mávla rukou... a já dostal slevu. Krom cukrovinek jsem tedy přivezl domů jako dárek kvalitní čaj a pro necestovavší známé raritní dárek: soupravu cestovních drobností pro pasažéry dálkových cest letadlem. (Kdo neznáte, většinou tam jsou tradičně ponožky, maska pro spaní přes oči, pantofle, zubní kartáček, pasta, hřebínek.)
No, nakonec se - obtěžkáni nákupy a zážitky - dokodrcáte domů. Tedy, napřed na letiště... kde prokličkujete mezi zjevně zoufale hladovými taxikáři, shánějícím klienty... rovnou k autobusu, který vás za stržený peníz doveze na metro. Tam vybojujete výtah mezi dvěma toleratními kočárky - čili závěrečným sprintem, kdo bude u výtahu dřív... Nakonec jste za další hodinu konečně, konečně doma a...
Však to znáte. Protáhnete ty kufry a tašky chodbou do bytu. Vyčerpaně klesnete na první židli. S hrůzou si uvědomíte, že dovolená je v... háji. Pokud jste nebyli dostatečně protřelí, jdete už zítra nebo pozítří do práce - sotva stačíte, ne vybalit, ale naházet prádlo do pračky a vyprat i sebe. Pak už jen pojíte pizzu z mrazáku, která tu na vás 2 týdny čekala (doufáte, že mezitím nevypnuli na dlouho proud).
Takže - protože už to znám - já jsem si dal ještě skoro týden doma. Abych nejen vypral, ale i uklidil a srovnal si fotografie i zážitky, ale vpravil se i do časového pásma - protože o týden později ve stejném stavu přijel přítel. A já jsem pral a uklízel nanovo, za něj, jelikož špatně vidí.
A vy si najednou uvědomíte, že dovolená už byla! A zítra do práce!
Když se mne v takové situaci zeptáte, jak se cítím, řeknu vám to rovnou. Tedy spíše ukážu na fotografii, protože to byl zážitek nezapomenutelný.
A kam příště? To víte, že už to vím. A kdy? To vám taky neprozradím, ale letos to určitě nebude.
Západ slunce |
Leták (výběr) |
- - - - -
Foto: Martin Faltýn a (uvedeno jmenovitě) Petr Chrastina.
Martin Faltýn
Thajsko a Malajsko - tři týdny ve střehu 1
Přiznám se, že teprve nyní jsem jakž takž získal odstup od třítýdenní cesty do Thajska a Malajsie, kde jsem působil spíše jako doprovod a delegát, než jako účastník dovolené. Osudu zkrátka člověk neunikne.
Martin Faltýn
Může za odmítnutí jednání o důchodech rozchod Andreje a Moniky?
Médii probíhá informace, že hnutí ANO odmítlo se zúčastnitní jednání od důchodové reformě. Prý je vláda rozhodnuta prosadit své tak jako tak. Není za tím ale něco víc?
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Martin Faltýn
Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho
Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Mexičtí narkos už nepašují peníze, platí si šmouly. Je to legální a bez rizika
Premium Vsaďte se, že nevíte, jak mexičtí narkos pašují peníze z Ameriky. Jistě, viděli jste v seriálech na...
Nová vlna podvodů. Vyluxovaným účtem to nekončí, přeprodávají se osobní data
Premium Kyberzločinu dlouhodobě přibývá, v Česku se s končící lhůtou pro daňová přiznání podvodníci...
Životní prostředí v Československu patřilo k nejhorším na světě, líčí vědec
Premium V roce 1989 se stal vůbec prvním ministrem životního prostředí. Profesor Bedřich Moldan patří mezi...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
- Počet článků 1309
- Celková karma 16,12
- Průměrná čtenost 1151x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek