Britské tanečky a tanečky veřejnoprávní ČT24

Je rozhodnuto! Všichni jsou po volební brexitové bitvě generálové... Jenom ČT24 spoléhá na krátkou bulvární paměť svých veřejnoprávních diváků. Koneckonců, k ničemu jinému je systematicky nevede.

Velmi pěkně, v jediném odstavci, situaci v ČT24 shrnul ve svém blogu Jan Bartoň.

Přiznám se, že jsem nesledoval zpravodajství systematicky. Nicméně, to co jsem viděl, byl klasický zpravodajský guláš po "čétédvacetčtyřsky". Pravdou je, že Michal Kubal se snažil dodat vysílání jakýsi punc důstojnosti.

Nicméně, jak víme, zprávy se řídí výběrem. Tentokrát byly rozhovory vyvážené /spíš převážené/ na jednu stranu. Byli vybráni k rozhovoru dva čeští podnikatelé. Pokud jsem stačil zaregistrovat, tak první byl restauratér, druhý byl fotograf. Oba dva se vyznačovali značnou informační hodnotou, jak všichni jejich známí prchají před brexitem a že by to tak nemělo být. Tedy ten brexit.

Překvapujícím pro mne bylo zmizení z obrazovky zahraničního zpravodaje Bohumila Vostala. (Už je po volbách, už je zpět!) A to i pro jeho předchozí nemalé zkušenosti v českém vysílání BBC. Nasnadě bylo, že - a to jsem mu přál - prostě situaci využil ke krátkému oddychu a cestě do ČR, s tím, že to za něj vezme náhle přispěchavší šéf... Michal Kubal, tedy vedoucí redaktor zahraničního zpravodajství. Pan Bartoň má v tomto směru lepší přehled a z jeho slov je zjevné, že odklizení p. Vostala do výsledků voleb, bylo jaksi veřejnoprávně vyváženostně žádoucí. Čert, pardon Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, nikdy nespí.

Zábavná byla předvolební zpravodajská posila. Redaktorka Katarína Sedláčková hlavně není to, čemu se říká "umět mluvit", abych citoval herce Bohumila Bezoušku z jeho Tajností zákulisí.

Copak, to že je z její mluvy slyšet slovenský akcent, to není podstatné. Podstatné je rozumět mluvenému slovu, s čistou výslovností a ne "upatlaným jazykem" (jako by zrovna před tím snědla sladký koláček). Neméně důležité je také umět intonovat - nikoli náhle hýkat a vyrážet slova, v domnění, že tím zdůrazňuji význam slova. O tom nic, že je třeba umět mluvit na mikrofon a odpustit si všelijaká ta p, f, b (existuje pro to krásný anglický výraz "popping" - významově blízké pojmu pop-corn).

Inu, klasické dnešní moderátorské nešvary - přičemž zlé jazyky tvrdí, že pro přijetí na moderátorskou pozici na ČT24 je to přímo nezbytná kvalifikace.

No dobře.

Je po bitvě.

Sláva vítězům, čest poraženým, jak by se dal rovněž nazvat příspěvek z webu ČT24. Nezvyklá přehršle citací, obrázků z novin...

Má pravdu pan Bartoš, ČT24 má evidentně co zachraňovat. Tolik servility, to je skutečně nezvyklé. Její kredibilita v prognostice odhadů výsledků britských voleb totiž dostala opravdu na frak.

A lze v tom spatřovat i zárodek ohrožení kredibility výsledků předvolebních průzkumů v Česku, prezentovaných Českou televizí. Český divák (a volič) má sice krátkou paměť, ale v případech ztráty důvěryhodnosti tomu tak nebývá.

Britské volby tedy poškodily nejen prestiž Labouristů, ale i ČT24.

Křišťálovou kouli nikdo nemá, k čemu všemu brexit povede.

Možná k odtržení Skotska, možná Irska nebo dokonce obojího. Nakolik to otřese Britským Commonwealthem se lze jen dohadovat. A řada států se má opravdu čeho bát, vzhledem k budoucí zahraniční britské politice ("Make Great Britain great again"? - abych parafrázoval Trumpovo staré prezidentské předvolební heslo).

Ohledně výsledku britských voleb mi dovolte ještě jednu poznámku na okraj. Poražená ale není jen Labouristická strana, nýbrž i celá EU.

Zejména, pokud Velká Británie v čele s Borisem Johnsonem brexit zvládne (do roka a do dne) přímo ukázkově. V tom případě "s jídlem roste chuť" a mohlo by to znamenat, že i další členské země začnou pošilhávat po "~exitu".

A my jen můžeme doufat, že aspoň v těchto případech bude zpravodajství ČT24 opravdu veřejnoprávní, vyvážené, objektivní, nestranné a důvěryhodné.