A jak to tedy bude s rouškama, mami?

Ptala se včera večer / ! /  malá dcerka své maminky, mé známé. Holčička půjde teprve do druhé třídy. Maminka se dala do vysvětlování, ovšem reakce malé ji docela zaskočila. Nejen ji.

"Víš," začala maminka monolog, se snaze to vysvětlit tak, aby to dcerka pochopila, a dál tedy nechme mluvit jenom maminku:

• Když půjdeš do školy, tak cestou až ke škole roušku nosit nemusíš.

• Potom na chodbě si roušku nandáš.

• A ve své třídě si ji sundáš.

• Když ale půjdeš ze třídy, na toaletu nebo na oběd, roušku si vezmeš.

• V jídelně mít roušku nemusíš, ale z jídelny do třídy zase ano.

To už bylo na malou moc. Nadechla se zkluboka a vyhrkla:

"To se na nějakou roušku vykašlu!"

Upřímně, tak trochu mám pocit, že malá má víc rozumu, než celá naše vláda. Ještě že tedy nošení roušek bylo - aspoň prozatím (a aniž bych chtěl situaci zlehčovat) - na školách zrušeno.